Přečetl jsem si zdůvodnění intervenčního zásahu ČNB od pana Tomšíka a je mi z toho špatně. V roce 1989 jsem zažil revoluci, která měla mimo jiné zajistit lepší životní úroveň.
Podle tehdejších vůdců, pozdějších ministrů financí, předsedů vlád a prezidentů, jsme měli dohnat v životní úrovni Rakousko či Německo. K tomu má směřovat naše ekonomika.
Je nevyhnutelné, aby česká koruna neustále posilovala k vedoucím měnám světové ekonomiky, protože v důsledku internacionalizace výroby a kapitálu roste v Česku produktivita práce, mzdy a tím i životní úroveň. Z tohoto pohledu je zásah ČNB zcela zbytečný a ekonomiku jen poškodí.
Pan Tomšík uvádí, že indicie růstu průmyslu a exportu jsou dobré, ale domácí spotřeba je slabá. Oslabením koruny se má spotřeba podpořit. Proto se musí dovážené zboží, hlavně potraviny, zdražit. Jak si může pan Tomšík myslet, že „rozjede“ spotřebu zdražováním zboží?
Mám podle něj doma každý rok sekyrou rozbít televizi, každou zimu rozsekat auto, abych kupoval nové zboží? Nebo si ČNB myslí, že svým zásahem vytvoří paniku, že se bude zdražovat, a tak všichni vezmou obchody útokem jako v roce 1997 a budou bezhlavě nakupovat zboží, které nepotřebují?
To dávno neplatí. Obchody jsou plné zboží, které lidé nekupují. Proč? Průmysl roste, spotřeba nikoli. Nerostou mzdy. Kdyby vláda i ČNB vyzvaly ke zvyšování mezd, tedy ke zvýšení příjmů pracujících, jako jsme to viděli v Německu, tak bych to chápal jako krok k nastartování spotřeby. Takhle se nic nenastartuje. Jen se naštvou lidé.
Čtěte také:
Singer: Cíl jsme splnili, ČNB utlumí svou aktivitu
Většina exportérů zásah ČNB podporuje, dosáhnou na více zakázek
Dražší benzin, elektronika i dovolené. Zásah ČNB zamává s cenami
