Čtení ušima předsudků zbavené

Namluvené texty pomáhají vměstnat do života více literatury

Audioknihy kupují jen lidé, kteří jsou líní číst, a ti, kdo se chtějí na chvíli zbavit svých dětí, řekl by skeptik. Z průzkumu americké asociace audiovydavatelů (Audio Publishers Association – APA), který provedla agentura Lewis & Clark na vzorku 7500 čtenářů, z nichž téměř 40 procent patří i mezi konzumenty audioknih, však vyplynulo něco jiného. Člověku, který „čte ušima“, je v průměru 48 let, má vyšší příjmy i vzdělání. Audioformátu využívá k tomu, aby do svého života vměstnal více literárních prožitků. Skeptikům navzdory čtou pravidelní posluchači audioknih více než dvojnásobek děl v tištěné podobě než klasičtí čtenáři.
„Překvapivě až 43 procent fanoušků audioknih je využívá doma při relaxaci,“ říká průzkum s tím, že většině respondentů se zdá takový poslech skvělý, jelikož zavání multitaskingem oblíbeným mezi manažery. Američané navíc valnou část života tráví za volantem, proto audioknihy nejčastěji poslouchají řidiči.

Pomalejší český nástup

Ostatně dříve se v Čechách říkalo, že se tu audioknihy neprosadí, protože máme kratší silnice. V pomalém rozjezdu oblíbenosti audioknih mělo nicméně prsty více faktorů. „Oproti Západu jsme měli určitý skluz v technickém vybavení. CD a MP3 přehrávače se do českých domácností dostaly později. Navíc CD s mluveným slovem považovali knihkupci dlouho za konkurenci knih. Během posledních dvou let se to zlomilo a prodejní síť se velmi rozšířila,“ vysvětluje Bohdana Pfannová z vydavatelství Radioservis, které produkuje audioknihy především ze zásob Českého rozhlasu.
Jiní vydavatelé přidávají další důležitý důvod. V místním prostředí byla silná tradice právě rozhlasu, který sám poskytoval dramatizace klasických děl, a tak audioknih nebylo tolik potřeba. Ale i v Česku existovaly nosiče s mluveným slovem už více než padesát let a kdekdo má doma schované klasické desky s oblíbenými divadelními hrami nebo pohádkami, i když už je pomalu nemá na čem poslouchat.
Skomírající „elpíčka“ a audiokazety v současné době nahradily audioCD, disky s MP3 a samotné MP3 soubory k dispozici ke stažení na internetu. Možná překvapivě nejúspěšnější jsou mezi prodávanými nosiči klasické audiodisky.
„Když jsme v roce 2006 začínali, formátu MP3 jsme hodně věřili, protože je díky kompresi pro audioknihy obzvlášť vhodný. Nicméně CD v tomto formátu trh přijal vlažně, proto vydáváme na normálních discích, ty jsou mezi lidmi nejrozšířenější,“ uvádí Josef Burkovský z vydavatelství Tympanum.
Největší z tuzemských vydavatelů audioknih Supraphon se po průzkumu trhu do výroby disků s MP3 formátem ani nepouštěl. Přitom by byl tento formát, díky tomu, že na menší místo vměstná větší množství dat, pro vydávání audioknih ideální a ušetřil by peníze. Čím rozsáhlejší dílo, tím více disků obsadí, produkce je nákladnější a výsledná audiokniha dražší.
V USA prodaná CD pořád představují většinu trhu, i když na popularitě výrazně získává stahování nahrávek z internetu. Češi se známého formátu klasických audiodisků drží ještě výrazněji. „Mezi oblíbené a nejrozsáhlejší patří nahrávka Tolkienova Pána prstenů, která je na devíti CD. Na povolení realizovat ho jsme přitom čekali pět let. K několika zahraničním dílům jsme práva nezískali vůbec,“ říká Vladan Drvota ze Supraphonu.

Posedlá Rowlingová

Zakoupení autorských práv je jen jedním z prvků, které mohou vznik audioknih zkomplikovat. Problémem se může stát podoba díla. „Objevují se i požadavky na podobu CD ze strany autorů, respektive interpretů. Platí to v případě zahraničních práv – agentury často schvalují českou nahrávku i přebal, což se děje například u detektivek Agathy Christie,“ přibližuje Pfannová.
Zvláště podrobně by o tom mohlo vykládat nakladatelství Albatros, které vydalo audioverzi Harryho Pottera. V prvním díle v režii Jana Jiráně všechny hlasy namlouval Jiří Lábus, atmosféru nahrávky doplnily zvukové efekty a hudební podkres Zdeňka Zdeňka. Publikum i kritici si dílo chválili. Nadšení ale nebyli všichni. Autorce série o čarodějnickém učni Joanne K. Rowlingové, posedlé kontrolou nad interpretacemi svého díla, údajně česká podoba neudělala radost tím, že byla lepší než anglický originál. „Prostě už si nepřála, aby druhá knížka v audioverzi byla s hudbou a s efekty, takže první tým od toho odstoupil,“ vysvětlil tehdy událost Ondřej Müller, programový ředitel Albatrosu.
Při výrobě audioknih se myslí i na umělce, kteří díla namlouvají nebo na něm jinak spolupracují. Obecně platí, že kombinace méně známého titulu a méně známého herce je z obchodního hlediska nevhodná. Vydavatelství, dramaturgové a režisér tak dávají dohromady tým, který nahrávku co nejvíce „vystihne“.
„Například projekt Pověsti hradů a zámků získal na větší atraktivnosti až zapojením skupiny Čechomor, jež nahrávku ozvláštnila písněmi, které na děj starých pověstí navázaly,“ dává příklad Drvota.

Věčný nepoměr

Pro úspěch nahrávky je důležitá i úprava, kvalita zvuku a marketingový plán, který zasáhne co největší počet diváků. I když popularita audioknih v Česku roste, tištěné knihy nepřekonává. Náklad se pohybuje zhruba v tisícovkách kusů, přičemž audiokniha stojí mezi dvěma a třemi sty korun.
Důvody pro nepoměr ukázal i zmíněný průzkum organizace APA – aktivní posluchač absolvuje během roku čtyři audioknihy, k tomu ale přečte zhruba patnáct tištěných knih. Nejpopulárnější jsou prózy s pevně uchopenou dějovou linkou, jako například detektivky či klasická literatura. Úspěchy slaví i humor pro dospělé a tvorba pro děti. V této souvislosti se dá vyvrátit i druhý z mýtů, který audioknihy obestírá. I když leckteří rodiče uklidňují děti v autě pouštěním mluvených příběhů, neslouží to pouze k tomu se jich „zbavit“. Podle odborníků mohou audioknihy spolu s kombinací klasického čtení pomoci dětem zvýšit zájem o literaturu a naučit se správnému způsobu čtení. VYBRANÉ Audioknihy v Česku Radioservis: Toulky českou minulostí -Cyklus českého rozhlasu vychází na MP3 CD po 50 dílech.
-V produkci kolektivu autorů prozatím vyšlo 350 dílů, jež mapují historii od nejstarších dob až po rudolfínské období.

Hrabě Drákula -Komplet 2 CD rozhlasové nahrávky z podzimu 2009
-V klasice Brama Stokera čte hlavní roli Vladimír Dlouhý, dále hrají Kamil Halbich, Jiří Dvořák, Ladislav Frej, Ivan Trojan, Jana Stryková, Zuzana Kajnarová, Petr Pelzer a další.

Cirkus Humberto -MP3 CD románu Eduarda Baase čte Rudolf Pellar
-Rozhlasová nahrávka z roku 1957 popisuje nejslavnější období kočovných cirkusů i jejich pád na začátku dvacátého století.

Tympanum: Tracyho tygr -Komplet 2 CD amerického klasika Williama Saroyana o lásce, o fantazii a odvaze.
-V režii Jana Jiráně čte Vojtěch Dyk, Martha Issová, Lukáš Hlavica, Jiří Lábus, Ivan Trojan, Josef Abrhám, Ilja Racek, Jiří Schmitzer a Arnošt Goldflam.

Dýchací metoda -Komplet 3 CD, v režii Michala Bureše čte Petr Pelzer.
-Nezkrácená verze povídky Stephena Kinga, která vychází v cyklu Čtyři roční doby, je příběhem o smrti a přežití.

Čtyři dohody
-Komplet 3 CD, v režii Jana Němečka čte Jaroslav Dušek.
-Kniha moudrosti starých Toltéků. Motivační literatura z pera dona Miguela Ruize slibuje nástroj k nalezení svobody, štěstí a lásky.

Supraphon: Pohádky z Valašského království
-Na jednom CD lidových pohádek z valašského kraje převyprávěných Janem Skácelem čte sám valašský král Bolek Polívka.
-Hravá interpretace osmi poctivých pohádkových příběhů s velkou dávkou humoru.

Čechomor: Pověsti hradů a zámků -Komplet 3CD pověstí zaznamenaných Naďou Moyzesovou a Josefem Pavlem, čte Barbora Hrzánová, Miroslav Vladyka, Ewa Farna, Radek Pastrňák.
-Sada všech magických příběhů z tajuplných míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které vycházely postupně po dva roky.

Box her Divadla Járy Cimrmana
-Komplet 17 CD z produkce Divadla Járy Cimrmana.
-Box obsahuje definitivní soubor všech patnácti cimrmanovských her spolu s bonusy a vystřiženými texty.