Vesnice mají přijít o desítky milionů za podvody při losovačkách. Bližší pohled na zakázky ale ukazuje, že ministerstvo přestřelilo
Zprvu to znělo velmi zásadně. Ministerstvo životního prostředí prošlo seznam takzvaných losovaček za poslední tři roky a přišlo na chyby v projektech za miliardu korun. Kvůli netransparentnosti při rozdělování zakázek podalo i jedno trestní oznámení. Ti, kdo své investice postavili na nechvalně známém „náhodném“ výběru, mají teď vracet desítky milionů. Týdeník Euro detailně prošel několik případů těchto losovaček. Původní kauza s kriminálním podtextem se začíná ministerstvu rozplývat.
Losování s kouzelníkem Losovačky samy o sobě nemají dobrou pověst a jejich principu se nelze zastávat. Traduje se, že se do některých osudí vkládaly vybrané míčky s čísly uchazečů hned po vyndání z lednice, aby losující podle teploty poznal od ostatních „ty správné“. Zasvěcení dokonce vyprávějí i o tom, jak se pro role losujících najímali kouzelníci z kabaretů, kteří dokážou nepozorovaně vybrat potřebná čísla.
Ale nejde jen o historky. Zmanipulovaná losování řešila policie. Na podzim 2012 to byla série losovaček několika měst a Povodí Vltavy. Pochyby figurují i v kauze středočeského exhejtmana Davida Ratha, konkrétně v případu opravy gymnázia v Hostivicích.
Losovat už se u veřejných zakázek v Česku nesmí. Ministerstvo životního prostředí prověřilo 88 projektů z let 2010 a 2013. Podezření padla na čtrnáct obcí a sdružení. Vracet mají dvě stě milionů.
Dotaz za 32 milionů Zdice a Chodouň utvořily mikroregion Litavka s počtem obyvatel přesahujícím dva tisíce, který má mít vybudovanou kanalizaci. Projekt byl vypočítán na dvě stě milionů korun, dotace měly přesahovat 130 milionů. Státní fond životního prostředí i obce k němu proto přistupovaly ve zvláštním režimu jako k nadlimitnímu. „ Přihlásilo se osmadvacet firem.
Výběr jsme klidně mohli zúžit na pět, ale raději jsme chtěli losováním do finále poslat deset společností,“ popisuje Josef Stehlík, předseda mikroregionu.
A pak přišel osudný den. Firmy dostaly čísla od jedničky do osmadvacítky, podle toho, jak časem přicházely jejich obálky se žádostmi o účast v tendru. Losující začal po zkušebním testu vybírat deset postupujících.
Před tažením čtvrtého čísla se ale zvedl jeden z přítomných zástupců firem a chtěl změnit pořadová čísla. „V tu chvíli jsme byli ve svízelné situaci. Kdybychom to losování v průběhu přerušili a začali čísla přidělovat znovu, budilo by to velké podezření. Takže jsme to raději odmítli,“ popisuje Josef Stehlík. Losování pak skončilo. Zástupce protestující společnosti nepodal žádnou oficiální námitku ani nikdo další se později proti výsledku neodvolal. Vítěz byl pak vybrán podle nejnižší ceny, posléze začal kanalizaci stavět a opravovat. Vysoutěžená cena byla dokonce o 70 milionů nižší, než původně počítali projektanti.
Proplácení průběžně kontrolovalo nejen ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí, ale jako nadlimitní zakázku i ministerstvo financí. Projekt už je z 90 procent dokončen. „Nikde nebyl problém, až jsem se z tiskové zprávy poprvé dozvěděl, že máme vracet 32 milionů,“ popisuje Josef Stehlík. V notářském zápise z losování byla totiž zmínka o dotazu, který v průběhu losování jeden ze zástupců firem vznesl. Ministerstvu to stačilo jako důkaz manipulace se zakázkou „Nás by to vracení peněz zruinovalo. Museli bychom jednat se státem o pomoci,“ uvádí Josef Stehlík.
Nové Syrovice mají vracet více než čtyři a půl milionu korun. Údajně zmanipulované losování tam probíhalo následovně: z osmnácti přihlášených firem byl pomocí losování počet zúžen na deset. Když bylo po všem a část přítomných už opustila sál, chtěl jeden ze zástupců nevybraných firem dodatečně předvést losovací zařízení. Protože už byl ukončen výběr, a dokonce i podepsán zápis, nikdo na jeho prosbu nereagoval. „Můžeme polemizovat, zda zúčastněná osoba přišla včas na začátek tohoto řízení,“ říká starosta Syrovic Oldřich Svoboda. Nespokojená firma si sice poté stěžovala u antimonopolního úřadu, mimo jiné zpochybňovala totožnost losujícího, svůj podnět ale po čase sama stáhla. I tohle byl pro ministerstvo pádný argument pro několikamilionové penále. Svazek obcí Nové Syrovice a Láz si vzal kvůli stavbě sedmnáctimilionový úvěr, starosta se pokuty a dluhů velmi obává.
Pochybnosti panují i u případu Úval, které mají vracet téměř sedmdesát milionů, a vysloužily si i trestní oznámení. V zápisu z losování, který byl rozhodující i pro všechny potrestané obce, je totiž napsáno, že vylosovaná čísla uchazečů o zakázku byla shodná s čísly, která padla ve zkušebním losování. Na první pohled je to nadmíru podezřelé, ale existuje vysvětlení, byť je třeba brát ho s rezervou. Po měsíci prověřování přišli zástupci losující firmy s tím, že chybu udělala notářka, která čísla do zápisu špatně opsala. Sama Libuše Žatecká to posléze pro Českou televizi uznala. Spletla se prý při přepisování proto, že bylo shodné první vylosované číslo.
Na radu eurokomise Když ministerstvo životního prostředí identifikovalo problémy, na základě kterých bude obcím krátit dotace, vycházelo z usnesení Krajského soudu v Brně a Nejvyššího soudu. Obě instituce ve svých usneseních popsaly rizikové chování při losovačkách, mezi které patří třeba odmítnutí předvedení zařízení jako v případě Nových Syrovic nebo odmítnutí změny přidělení čísel jako u Zdic a Chodouně. Oba případy nebyly ale zdaleka tak prokazatelné a srovnatelné s obdobnými kauzami, které soudy v minulosti zkoumaly.
O výši korekcí pak ministerstvo rozhodlo po poradě s Evropskou komisí. Individuálně případy neposuzuje. „V případě udělování korekcí nepřichází v úvahu svévolná úvaha příslušného orgánu. Veškerá rozhodnutí musejí být opřena o relevantní důkazy a musejí se vztahovat k porušení konkrétních ustanovení právní úpravy, k čemuž v našem případě nedošlo,“ nesouhlasí s ministerstvem Petr Sadílek, starosta Jablonného v Podještědí, které má vracet čtyři miliony. Losovačku ve svém městě podrobněji popisovat nechtěl, prý kvůli probíhajícímu vyjednávání s ministerstvem.
Ani samo ministerstvo nechce komentovat konkrétní případy, které týdeník Euro zkoumal. Ústy mluvčí Petry Roubíčkové ale stojí za tím, že všech 14 případů bylo netransparentních.
„Nikde nebyl problém, až jsem se z tiskové zprávy poprvé dozvěděl, že máme vracet 32 milionů,“ říká předseda mikroregionu Litavka Josef Stehlík.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
