Máme–li představu, jaký typ a značku holí budeme volit (EURO 3/2000), zbývá jen sestavit z možných variant tu správnou sestavu čtrnácti pomocníků na hřišti.
Samozřejmě začátečník neocení možnost mít v bagu čtrnáct holí, kterou nám povolují pravidla, toto množství jej mate. Pro začátek lze vyjít na hřiště i s poloviční sadou. Naproti tomu zkušený hráč může vlastnit až dvacet holí a vždy si svoji sadu sestavuje dle charakteru hřiště, aktuálního počasí a vnitřního stavu.
Postupný nákup.
Lze říci, že nejdůležitějšími holemi v bagu jsou driver (respektive dřevo, se kterým odpaluji – může být i č. 3 nebo 5), wedge a putter. S těmito „osobními přáteli odehraji skoro tři čtvrtiny všech úderů. Výběru těchto holí je potřeba věnovat obzvláštní pozornost. Prodávají se samostatně, a máme tedy možnost je uvážlivě vybírat, nakupovat a vybavovat se jimi postupně.
U driveru je důležité, abychom byli schopni míč zvednout ze země. Musíme proto švihat hodně rychle, což bude ale často na úkor techniky. Je třeba si ujasnit, že golf nejsou délkové závody a že existuje rovněž druhý rozměr golfového úderu – šířka. Průměrný hráč často nedosáhne driverem lepších výsledků (a zde mám na mysli délku a přesnost) než fairwayovým dřevem (č. 3, eventuálně 5). Je tedy na vlastním uvážení zříci se pár metrů délky ve prospěch přesnosti a volit větší sklon hole, i když se potom necítíme být tak velkými „bijci“.
Wedge je hůl, která může mnohé, co nám ostatní hole způsobí (například driver), napravit. Je ještě důležitější než driver, protože s ní hrajeme prakticky cokoliv od 100 metrů k jamce. Samozřejmě ji nelze redukovat na jednu hůl. Dnes se stalo už téměř povinností mít u sebe tři wedge a uvažovat o čtvrté. K těm klasickým, pitching wedge s úhlem 47–48° a sand wedge s úhlem 55–56°, přibyly dvě nové skupiny. Jednak je to takzvaná approach (neboli gap) wedge, která svým sklonem, asi 52°, vyplňuje mezeru mezi pitching a sand wedge a umožňuje lépe „dávkovat při úderech ze vzdáleností 50–80 metrů. Druhou skupinou jsou lob wedge se sklonem pohybujícím se nejčastěji mezi 60–64°, které nás mají zachraňovat v těžkých situacích kolem greenu, kdy je potřeba míč zahrát velkým obloukem přes překážku a nechat jej měkce dopadnout u jamky.
Individuální výběr.
Jak má naše agresivita růst od odpaliště směrem k jamce, její největší díl má připadnout na hru s putterem, nejdůležitější holí ve výbavě, jež je poslední šancí korunovat naše úsilí na dané jamce. Putter by zasluhoval zvláštní pojednání. Uveďme jen, že technika patování i výběr putteru je ryze individuální záležitostí. Když nad ním stojíme, musí se nám líbit a musíme k němu mít důvěru. Zázračný nástroj neexistuje, je třeba vyzkoušet více typů a teprve potom volit.
Zbývá zvolit kombinaci želez a dřev. Byla by škoda při výběru nezohlednit pokrok v technologii výroby holí. Jedná se především o upouštění od dlouhých želez. Železa bývají prodávána nejčastěji v sadách 3–SW (sand wedge), popřípadě 4–SW. Na železa jedna a dvě můžeme dnes již zapomenout, ale rovněž čísla tři a čtyři jsou stále více vytlačována dřevěnou konkurencí (č. 7, 9, 11), kterými se lépe trefuje, snadněji se vyhrává z vyšší trávy a lépe „drží na greenu. Zejména dřevo sedm se již usadilo v bagu nejednoho profesionála. A tak se nemusí především hráči s vyššími handicapy, senioři a ženy stydět nosit v bagu pět až šest dřev.
Ať už je hráčova volba sestavy holí jakákoli, bude jen základním předpokladem k úspěšné hře.
