Arnold Schwarzenegger řekl v Kalifornii své hasta la vista. S čím se vrátí?
Psst, už jste slyšeli ten poslední drb? Arnold Schwarzenegger bude americkým prezidentem. Amerika už pochopila, že Obama byl omyl a že v Bílém domě potřebuje dalšího Reagana, aby jí dodal sílu a sebevědomí. A tak se to zařídí tak, aby po Ronniem přišel z Kalifornie Arnie.
Je zvláštní, kolik lidí tomu pořád věří.
Možná vás něco takového taky napadlo. Takže až se probudíte, napište si desetkrát na Facebook větu, že Arnold Schwarzenegger nebude americkým prezidentem.
Jednoduše na to zapomeňte. Dobrá, ale co tedy teď bude dělat? Z toho ovšem plyne druhá otázka, totiž co nechal za sebou. Když si na ni odpovíme, zjistíme rychle, proč nebude prezidentem.
Slibný nástup
Arnold byl vždycky zvyklý vítězit. Povedlo se mu, na co sáhnul. Byl nejsvalnatějším mužem světa, dobyl Hollywood i srdce krásné ženy z rodu Kennedyů, stal se guvernérem. Jen s tou Kalifornií to nevyšlo. Arnie tentokrát neodchází jako vítěz, i když to není jeho chyba.
Ale nevyhrál, a už je to jasné delší dobu. Lidé ho mají rádi, ale když přijdou volby, stanou se z nich voliči, které zajímá, co za politikem zůstalo. Guvernátor, jak se Schwarzeneggerovi říkávalo v jeho začátcích v narážce na slavnou roli Terminátora, má zvláštní postavení: Kaliforňané ho mají docela rádi, ale přitom odchází ze scény s velmi nízkou popularitou. Dvaadvacet procent, to je zhruba totéž, s čím zahanbeně odcházel jeho předchůdce, když ho Kaliforňané odvolali. A je to taky podobné skóre, které měl při odchodu George W. Bush. Čili opravdu nic moc.
Arnieho politická hvězda pohasla už před lety. Proto nemůže být prezidentem.
Úvahy, že by mohl, vznikly po jeho neuvěřitelném volebním vítězství v roce 2003. Potřeboval na něj jen několik měsíců a bylo tak suverénní, že se zřejmě opravdu začalo uvažovat, jestli by nestálo za to přepsat americkou ústavu, aby se mu otevřela cesta do Oválné pracovny. Kdekdo ví, že prastarý zákon umožňuje, aby se prezidentem stal jen člověk, který se narodil jako americký občan, což v té době prakticky znamenalo, že se musel narodit v Americe. Ale skoro nikdo neví proč. Je to prosté: otcové zakladatelé měli panickou hrůzu z toho, že se do čela státu dostane nějaký monarcha z Evropy. A tak vymysleli tuhle kličku, která tomu měla zabránit. Teď však zabránila i Schwarzeneggerovi, aby v dobách, kdy jeho politická hvězda zářila opravdu jasně, mohl pomýšlet na Bílý dům.
Guvernátor nic moc
Schwarzenegger se možná při odchodu zdá horší, než jaký ve skutečnosti byl. Nízká popularita, o níž už byla řeč, a dluh, který se zvýšil z deseti miliard dolarů na pětadvacet, vypadají děsivě. Zvlášť při vzpomínce na to, jak se Arnie kdysi prsil, že kalifornské státní peníze dostane do skvělé formy. Ale ne za všechno mohl on sám.
Kalifornie má politický systém, v němž by se dneska utopil i Reagan. Každé fiskální rozhodnutí musí odsouhlasit dvoutřetinová většina kalifornského Kongresu. Systém má tudíž pružnost stoletého gymnasty. Kromě toho vede k politickým kšeftům, protože strany se musí nějak dohodnout. To zase dává silnou pozici zájmovým skupinám, především státním zaměstnancům.
A pak tady byla krize, která rázně ukončila veškeré pokusy provést Kalifornii hospodářskou posilovnou. Tamní trh s nemovitostmi se prudce propadl a poklesly i příjmy vlády, protože firmy měly nižší odvody. A tak fiskální konzervativec Schwarzenegger musel popřít sám sebe a zvýšit daně.
Na druhé straně prosadil průlomový ekologický zákon o emisích, čímž udělal z Kalifornie nejčistší stát USA, a svému nástupci nechává zbrusu novou politickou reformu, která radikálně mění volební systém ve státě.
Ale mohl toho udělat asi víc. Mohl víc šetřit, protože spoustu peněz probendil za nákladné projekty, jako je výzkum kmenových buněk, který přímo miloval, nebo vysokorychlostní dráhy. Pak si musel půjčovat miliardy.
Rozhodně měl větší měrou spolupracovat s kongresmany. Dokázal by toho víc, než když do všeho šel sám. „Neměl ponětí, jak vládnout,“ vystavila mu v rozhovoru pro BBC nemilosrdné vysvědčení politoložka Sherry Bebitchová Jeffeová. „Sacramento není Hollywood, akční hrdina tu nemůže prosazovat svou moc sám. V Kalifornii musí každý guvernér vycházet se zákonodárci, protože se cítí být stejně významní jako on.“ Přesně tak: guvernátor jednal jako Terminátor, ale daleko se s tím nedostal. Teď se říká, že budoucí hodnocení k němu bude shovívavější, ale možná jsou to jen slova ze zdvořilosti.
V žádném případě to však neznamená, že Arnie nyní bude muset hledat tichý azyl v domovském Rakousku.
Čím bude rád
Nakonec by klidně mohl skončit i v Bílém domě. Ale jinak, než jak traduje výše vyvrácená legenda.
Schwarzenegger není na odchodu do penze. Je mu 63 let. Je v kondici. Vypadá pořád dobře. Jeho jméno má zvuk. Má vliv a vysloužil si úctu. Do starého železa tudíž rozhodně nepatří, a tak při loučení určitě může použít jednu ze svých proslavených hlášek: „Já se vrátím.“ Zůstává jediná záhada: totiž v jakém převtělení se zjeví.
Klidně by mohl nabídnout své služby prezidentu Obamovi. Je sice republikán, ale umírněný, a Obama bude muset po prohraných senátorských volbách dostat na palubu i pár republikánů. Schwarzenegger by mohl ve vládě dostat místo související s ochranou životního prostředí.
Mohl by taky pracovat pro Michele Obamovou a vést kampaň za zdravý životní styl. Ale taky by se klidně a snadno mohl stát senátorem. Jenže ti, kdo ho znají, říkají, že by na to neměl trpělivost.
Takže teď něco mnohem pravděpodobnějšího. Samozřejmě jde o to, že by se mohl vrátit k filmu. Už prý kolem něj brousí režisér Cameron a Arnie sám se tváří, že si stejně do politiky jen odskočil.
Počítejte také s tím, že napíše autobiografii. Je to dobrý byznys, protože američtí prezidenti na nich vydělávají desítky milionů. A Arnie by vzhledem ke své popularitě nezůstal pozadu.
Určitě by se mohl stát také vyslancem dobré vůle pro OSN jako třeba Bill Clinton nebo Jimmy Carter a nebo – a to bez legrace – by mohl být ekologickým aktivistou. Arnold totiž bere ekologii smrtelně vážně. A rve se za ni. Dodnes se trápí tím, že si kdysi jako první Američan koupil humvee s obrovskou spotřebou. Dnes ho sice má taky, ale na elektřinu. Ekologie je zkrátka jeho vášeň.
A tak není vůbec vyloučeno, že by se z něj mohl stát zaťatý globální bojovník za životní prostředí a ekologické technologie, jakým je třeba Al Gore.
Zanechat stopu
Uvidíme, co si Schwarzenegger nakonec vybere. Na jedno však můžete vsadit už teď: určitě nechce strávit zbytek života v papučích u televize. Má se sebou jiné plány. Když v 70. letech točil svůj první film, Pumping Iron (byl to dokument o přípravě vrcholných kulturistů), řekl do kamery: „Vždycky na mě dělali dojem lidé, které jsme znali napříč staletími, jako třeba Ježíš, kterého známe přes tisíc let, rozumíte?“ Rozumíme, Arnie. Taky nechceš, aby se na tebe zapomnělo, zatímco ty budeš lenošit někde v ústraní. O tom je celý tvůj život.
Schwarzenegger se pořád dral nahoru, i když občas byl trochu k smíchu. Američanům kvůli hroznému akcentu, zbytku světa pro lehkou neohrabanost. Jako herec neměl talent od pánaboha.
Ale hořela v něm touha být trochu jako ti, „které jsme znali napříč staletími“. Makal, snažil se a někam to dotáhl. Stal se držitelem titulu Mr. Universe a Mr. Olympia, což je kulturistický vrchol. Pak se vrhl na další kariéru, filmovou. Kromě toho je, což se moc neví, taky úspěšný byznysmen. Svůj první milion vydělal ještě dřív, než ho začal platit Hollywood. V Americe vystudoval ekonomii a na co sáhl, to se mu dařilo. Jeho jmění se odhaduje až na 200 milionů dolarů, a to se prý odhadci ještě drží hodně při zemi. Potom přišla politická kariéra.
A nyní přijde čtvrtý díl. O čem bude, nevíme. Ale když je v hlavní roli Arnie, určitě bude zajímavý.
