Island patří mezi země, kde má kratší pracovní týden dlouhodobě zelenou. Už mezi lety 2020 a 2022 využívalo zmíněnou možnost 51 procent tamních zaměstnanců. Píše o tom web CNN, jenž se odkazuje na data dvou think tanků zveřejněná tento měsíc. Jejich zástupci zároveň připouští, že nyní může být číslo ještě vyšší.
Jak se přitom zdá, dopady této praxe na islandskou ekonomiku jsou veskrze pozitivní. Žádný hospodářský pokles v důsledku jejího zavedení zemi nehrozí, ba naopak platí, že HDP ostrovní země roste jednou z největších rychlostí v rámci celé Evropy. Dobře na tom Island je navíc i z pohledu míry nezaměstnanosti, která je naopak mezi evropskými státy jednou z nejnižších vůbec (letos v červenci se pohybovala na úrovní 3,1 procenta).
Byli byste pro zavedení čtyřdenního pracovního týdne?
„Tato studie ukazuje na skutečný úspěch, kratší pracovní doba se na Islandu rozšířila a ekonomika zůstává ve většině ohledů silná,“ uvedl v prohlášení Gudmundur D. Haraldsson, výzkumník z islandské Asociace pro udržitelnost a demokracii (Alda). Ta na studii spolupracovala s britskou nezávislou organizací Autonome Institute.
Work-life balance neznamená snížení produktivity
Vedle zaměstnanců v soukromém sektoru využívají zkrácený pracovní týden pochopitelně i lidé pracující v sektoru veřejném. Na ně se přitom v minulosti zaměřovaly jiné studie – konkrétně ty, jež mapovaly rozsáhlý výzkum z let 2015 až 2019, do něhož se zapojilo na dva a půl tisíce osob, tedy více než jedno procento všech islandských pracovníků. Hlavní důraz byl kladen na udržení nebo zvýšení produktivity při současném zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, čehož se mělo docílit zkrácením pracovní doby z původních čtyřiceti na pětatřicet až šestatřicet hodin, zatímco platy by zůstaly stejné.
Výzkum tehdy zaznamenal „obrovský úspěch“, ke zvýšení produktivity skutečně došlo, přičemž zlepšila se i psychická pohoda zaměstnanců, a to výrazně. Ruku v ruce s tím u nich navíc klesla úroveň stresu a méně časté byly i obavy z vyhoření. A tak asi není divu, že na základě tohoto experimentu islandské odbory zajistily čtyřdenní pracovní týden pro desítky tisíc svých členů po celé zemi.
Ekonomika závislá na turismu
Z aktuálních čísel Mezinárodního měnového fondu (MMF) vyplývá, že v roce 2023 rostla islandská ekonomika pětiprocentním tempem. Což představovalo za ekonomikou Malty druhý nejlepší výsledek v celé Evropě. Ještě mezi lety 2006 a 2015 přitom průměrná míra hospodářského růstu Islandu činila jen necelá dvě procenta. Na druhou stranu nutno podotknout, že letos by dle analytiků přeci jen mělo přijít zpomalení.
„Očekává se, že tempo růstu bude v roce 2024 klesat kvůli ochlazení domácí poptávky a snižování výdajů na turistiku,“ uvedl think tank Alda v červencovém hodnocení s tím, že islandské hospodářství je na cestovním ruchu do značné míry závislé. Asociace ale zároveň zdůraznila, že nízká míra nezaměstnanosti je „jasným ukazatelem zdravé ekonomiky“.
Podle MMF činila tato míra v loňském roce průměrně 3,4 procenta, což je o něco více než polovina průměru vyspělých evropských ekonomik. Letos i příští rok by měla stoupat, ale pouze mírně, zhruba na 3,8 procenta.
