Proč by k tomu mělo nakonec dojít? Jedním z důvodů je přepracovanost. Například ve Velké Británii bylo v letech 2017 až 2018 čerpáno 57 procent „sick days“ kvůli stresu, úzkosti nebo depresi pramenící ze zaměstnání, z toho 44 procent bylo způsobeno samotnou neúměrnou zátěží.
Množství studií už potvrdilo na základě dat od firem, které vyzkoušely čtyřdenní pracovní týden, že výkonnost společnosti nestojí a nepadá jen s množstvím odpracovaných hodin, ale také s tím, jak se lidé cítí, jak moc jsou unavení, v jaké kondici jsou.
Nejvíce zkušeností s tím mají v současnosti v Německu, kde lidé pracují v průměru nejméně hodin. Jen těsně za našimi sousedy zaostává Dánsko, Norsko, Nizozemsko. Naopak nejdéle se pracuje v Mexiku či Jižní Koreji. Čtyřdenní pracovní týden si už vyzkoušely například ve společnostech Amazon, Google či Deloitte.
Výhody a nevýhody
Klady kratšího pracovního týdne jsou podle webu The Balance Careers jasné - jeden den volna navíc a odpadá nutnost únavného cestování. A prospěch z toho mají i firmy. Zvyšuje se produktivita, zaměstnanci jsou šťastnější a zaujatější. A další bonus: pokud by například dobří odborníci uvažovali, že přejdou k jiné firmě, čtyřdenní pracovní týden u jejich stávajícího zaměstnavatele může zásadně ovlivnit jejich rozhodování.
Uvítali byste čtyřdenní pracovní týden?
A nevýhody? I ty jsou velké. Čtyřdenní pracovní týden nemusí vyhovovat všem firmám a každému zaměstnanci. Jestliže zákazníci například očekávají, že se potkají s vašimi zaměstnanci pět dní v týdnu, píše The Balance Careers, tak ten, kdo nebude na svém místě každý pátek, může způsobit velké potíže.
A navíc, lidé se sice zotaví po třídenním volnu, ale protože jen málokterá firma alespoň zpočátku ubere z celkového počtu hodin (v USA obvykle 40 hodin týdně), hrozí, že poklesne produktivita práce. Lidé totiž stráví v práci v jednotlivých dnech více hodin.
Článek vyšel v magazínu Profit
