Přední vinařský odborník Milan Ballík odpovídá na aktuální dotazy magazínu E8 a jeho čtenářů.
V čem je naše víno v evropském kontextu unikátní?
Jako víno pěstované v obtížných klimatických podmínkách je vínem takzvaného severního typu. Tedy s menší vyzrálostí, ne tolik výraznými buketními či chuťovými komponentami, s vyššími kyselinami či taniny. Ovšem klima posledních let vinařům přálo. Dařilo se vypěstovat – také díky razantním zákrokům ve vinicích - mimořádně povedenou surovinu. Z té potom, za přispění nových technologií, vinaři připravili velmi zdařilá vína, obšírnější ve vůni i chuti. Ovšem stále za přítomnosti všech složek, které z nich činí jedinečné zástupce světové vinařské produkce, tedy svěžesti, jistého „drsného“ projevu a také velmi příjemné pitelnosti.
Jak se vydařil ročník 2003?
Zatím je, i když ne zcela všude, považován za vydařený. A vína s datem zrodu v tomto roce tomu nasvědčují. Vzrostl podíl vín jakostních a predikátních. Ročník bude možné srovnávat s těmi „velkými“. Dobře se projevují i vína červená s vročením 2003, slibují být obsažná a bohatá. Samozřejmě výsledky nebudou všude stejné, najdou se i místa s méně povedenou produkcí.
V čem si polepší, nebo pohorší naše vína po vstupu do Evropské unie?
To se zatím lze jen dohadovat. Produkty našich vinařů mají určitě usnadněnou cestu ke konzumentům za hranicemi země. K tomu je třeba dodat, že stále větší informovanost o České republice coby vinařské zemi budí zvědavost, a tedy i zájem o tuzemská vína. Problémem přestala být – v případě prozíravých producentů – kvalita. Na druhou stranu stále ještě není prosazována cenová politika, která by naše vína správně (dostatečně vysoko) ohodnotila. Mimo jiné proto, že značky vín, respektive jejich producenti si ve většině případů dosud na evropských trzích nevybudovali jméno. Prodává tedy hlavně a „pouze“ jejich úroveň. „Přívažek“, budovaný právě a mnohdy jenom na jméně, nemusí být kupujícími vždy akceptován.
Obecně lze říci, že při stále rostoucí jakosti vín a jejich lepší propagační podpoře nemusí být budoucnost tak černá, jak bylo často předestíráno. Ovšem před vinaři leží více práce, než kolik dosud vykonali.
Má konzument dostatek informací, podle nichž se může na trhu orientovat při výběru?
Měl by se zaměřit na osvědčené značky nebo renomované producenty. Dále upřednostnit vyšší kvalitu, tedy vína jakostní či pozdní sběry. Potom samozřejmě i ročník, a kdybychom šli ještě dále, pak také původ a složení vína, zejména to, zda a do jaké míry je víno sceleno s dovezeným a jestli nejde o víno kompletně importované, u nás pouze stáčené. Tento údaj nebývá vždy transparentně deklarován a konzument se mnohdy zlobí na vinaře za něco, co ten nespáchal. Nebo naopak chválí cizí peří. V restauracích základních kategorií by se měl konzument patrně vínu vyhnout. Výběr je mizivý a většinou složený z té nejlevnější nabídky. V podnicích vyšší třídy již nic neriskuje, svěří-li se do rukou sklepníka. Ale i zde je třeba se vyhýbat „slabým“ ročníkům nebo neznámým vinařům. V každém případě se hodí prostudovat si etiketu a rozhodně víno před rozlitím okusit.
Na víno s Milanem Ballíkem
Otázky na téma víno mohou čtenáři magazínu E8 adresovat na e-mailovou adresu: e8@euro.cz. Kromě odpovědí obdrží vylosovaný autor otázky pozvání k degustaci kvalitních vín pod vedením Milana Ballíka.
