Americký prezident Donald Trump na summitu NATO vyzval spojence, aby zvýšili výdaje na obranu na čtyři procenta HDP.
Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly zatím jen dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Donald Trump státy NATO již několikrát kritizoval za jejich nedostatečné vojenské rozpočty.
„Prezident Trump, který mluvil jako první, se zmínil o tom, že by nemělo být dosaženo jen dvou procent (výdajů na obranu), ale hovořil o novém cíli, kterým jsou čtyři procenta,“ prohlásil prezident Radev. Podle Bílého domu nešlo v případě Trumpových slov o žádný „formální návrh“, americký prezident se jen snažil státy NATO těmito slovy přimět k větším armádním výdajům.
„Zaměřil bych se na to, na čem jsme se shodli. A dohodli jsme se, že zvýšíme výdaje na obranu na dvě procenta. S tím bych začal,“ reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na Trumpova slova o zvyšování výdajů na obranu na čtyři procenta.
Přečtěte si rozhovor s Petrem Pavlem:
Česká armáda? Jde správným směrem, ale pomalu, říká Petr Pavel
Jak Stoltenberg uvedl, po čtvrt století země miliardy v obranných rozpočtech škrtaly, nyní přidávají. Všichni spojenci podle něj začali v posledních letech výdaje na obranu zvyšovat. „Více zemí vydává na obranu dvě procenta HDP, v loňském roce došlo k vůbec největšímu nárůstu,“ řekl šéf NATO. A ty státy, které této hodnoty zatím nedosáhly, pak podle Stoltenberga představily plány, jak postupně závazek ze summitu ve Walesu splnit.
Na vyšší investice do armád naléhají především Spojené státy, které vydávají na obranu nejvíce procent HDP (3,57) a které také pokrývají až 25 procent celkového rozpočtu NATO.
V loňském roce vydaly na obranu podle oficiálních odhadů NATO přes dvě procenta HDP jen čtyři členské země NATO z 29 členů: výše zmíněné USA (3,57 procenta HDP), Řecko (2,36 procenta), Velká Británie (2,12 procenta) a Estonsko (2,08 procenta). K požadované dvouprocentní hranici se přiblížilo Polsko, která vydalo 1,99 procenta HDP.
Nejméně loni vydaly na obranu Lucembursko (0,46 procenta), Belgie (0,9 procenta), Španělsko (0,92 procenta), Slovinsko (0,98 procenta) a Česká republika (1,05 procenta). Slovensku patří 18. místo s výdaji 1,19 procenta HDP. Vláda premiéra Andreje Babiše se zavázala navýšit postupně rozpočet na obranu na 1,4 procenta HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.
Dále čtěte:
