Obnovená vinice dává úrodu od roku 1995
Z dějinných pramenů vyplývá, že k zámku v Benátkách nad Jizerou po staletí patřila vinice. Nejinak je tomu i v současnosti, i když jde o mladý, teprve třináctiletý vinohrad ve stráni pod zámkem.
Benátecká vinice stejně jako ostatní v okolí Prahy prošla pohnutou historií a po bezmála tisícileté existenci byla – když ji předtím vyplenili a vinařský dům vypálili ve třicetileté válce císařští – ve dvacátých letech minulého století vyklučena a na jejím místě byl vysázen sad. Pozemek sloužil nějaký čas i jako školní zahrada, po této epizodě však začal víceméně chátrat.
To, že dnes patří vinice ke kouzelnému koloritu města a spolu se zámkem vytvořila jakýsi pro město typický „logotyp“, je zásluha jediného člověka. Neutěšený stav parcely s typicky vinařskou dispozicí nedal spát panu Jiřímu Urbanovi. Ten, tehdy víceméně jako pokus, požádal město o poskytnutí svahu do dlouhodobého pronájmu, aby obnovil viniční trať. Radní souhlasili a autor projektu vykácel zplanělé stromy, provedl nezbytné terénní úpravy a vysázel keře réví. Výsledkem byla panenská sklizeň v roce 1995.
V té době představoval vinohrad plochu asi 1,5 hektaru s více než čtyřmi tisícovkami vinných hlav. Odrůdová struktura není příliš široká, rulandské, ryzlink rýnský, pár řádků kernera a něco málo keřů tramínu. Modré druhy jsou zastoupeny rulandským modrým, kterému se v Benátkách mimořádně daří. Poslední roky dovolily připravovat i predikátní vína a tady se ukázalo, že na vinici velice dobře vychází tramín. Proto je posledních pár metrů neosázené plochy určeno právě pro tuto odrůdu.
Potud novodobá geneze obrody vinice, stejná jako jinde v Praze a okolí. Ovšem jen potud. U vědomí toho, že pečovat o vinici bude po většinu času pouze on sám, vysázel Jiří Urban keře na takovém vedení, aby bylo možné použít k pracím ve vinici techniku. V období do první sklizně vybudoval také úplné sklepní hospodářství. Hrozny zpracovává sám a s připravovanými víny má další záměry. Pokud se mu bude dále dařit, rád by na zámeckém ochozu nad vinicí připravil malou terasu, na níž by – v rámci již existující turistické trasy – svá vína nabízel kolem procházejícím návštěvníkům města.
Ze sortimentu vín benáteckého vinařství máme k dispozici Ryzlink rýnský 2003. Barva zářícího středomořského slunce, kytka s patrným „dřevěným“ výrazem, nikoliv však barikovým. Víno zrálo ve velkém dřevěném sudu. Vedle této stopy kráčí ruku v ruce ovocitá nazrálost. Protože je víno prokvašené na téměř nulový zbytek cukru, chuť opanuje razantní přítomnost kyselin. Ta dává zdejšímu ryzlinku jedinečnou a u našich severních vín tolik hledanou pikantní, živoucí dohru a činí z nich báječné průvodce pokrmů s digestivními účinky.
