Úředníci nemají v údajích, které spravují, tak docela pořádek. Nový zákon by je měl donutit k úklidu. Zdá se, že běžného občana či podnikatele tohle nemusí zajímat. Jenže by mělo. Státní správa je totiž bude schopna lépe sledovat.
Autor: Artklee
V současnosti roztříštěný systém sběru a uchovávání údajů by měl sjednotit nový zákon o základních registrech. Vzniknout má registr obyvatel, osob, územní identifikace a registr práv a povinností. Zastřešovat je bude takzvaný základní registr. Jejich fungování má zajišťovat speciální, nově vzniklý úřad – Správa základních registrů. Zákon o registrech vyšel ve Sbírce zákonů letos pod číslem 111. Účinný bude od poloviny příštího roku.
Jedenkrát a dost
Smyslem nové úpravy je poskytnout všem orgánům veřejné moci jednoduchý přístup k údajům evidovaným v jednotlivých registrech, provázat jejich informační systémy. Zákon zároveň úřadům přikazuje tyto informace používat. V současné době je totiž až 10 procent všech dat obsažených ve veřejných databázích neaktuálních, chybných či neúplných. Orgány veřejné moci se na ně proto nemohou spoléhat a musí je opakovaně vyžadovat od občanů. Lidé mají díky novému systému potřebné údaje doložit pouze jednou. Znovu by je už po nich neměl žádný další úřad vyžadovat.
První tři registry mají datovou základnu ve stávajících informačních systémech katastru nemovitostí, evidence obyvatel a obchodního a živnostenského rejstříku. Je však třeba zdůraznit, že tento zákon nebude mít vliv na jejich současnou podobu. Obchodní rejstřík, katastr nemovitostí a další evidence tak budou existovat i nadále v podobě, kterou známe. Nový zákon by neměl mít vliv ani na internetovou podobu nahlížení do těchto rejstříků, které je veřejné a bezplatné. Jejich dostupnost a rozsah by se pro běžného uživatele neměly měnit.
Co tedy registry přinesou? Registr osob bude sdružovat údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, organizačních složkách právnických osob a státu, zahraničních osobách i organizacích s mezinárodním prvkem. V jedné evidenci se tak vedle obchodních společností ocitnou například také nadace, církve, distributoři léčiv, soudní znalci, advokáti či honební společenstva. Stávající identifikační čísla zůstanou v platnosti, nově se však budou přidělovat identifikační čísla osoby (IČO). Každá provozovna zřízená podle živnostenských předpisů bude muset mít přiděleno také identifikační číslo provozovny (IČP).
V registru obyvatel budou evidovány informace o fyzických osobách, včetně údajů o elektronických identifikačních dokladech. Právě to by mělo v budoucnu umožnit fyzické osobě přístup k údajům, které jsou o ní vedeny. Díky existenci registru obyvatel by tak jednou mohly z elektronického občanského průkazu zmizet například údaje o rodném číslu či rodinném stavu.
Registr územní identifikace obohatí údaje katastru nemovitostí o technicko-ekonomická data, která budou vypovídat například o připojení objektu na vodovod či jiné sítě, způsobu vytápění či vybavení objektu výtahem.
Absolutní novinkou je zřízení registru práv a povinností, který bude spravovat ministerstvo vnitra. Tento registr se má týkat jak fyzických, tak právnických osob. Prozatím by měl u každého subjektu evidovat jeho práva a povinnosti vztahující se k osobám a věcem evidovaným v ostatních registrech. Měl by zahrnovat i údaje o rozhodnutích orgánů veřejné moci, tedy o rozhodnutích soudů či správních orgánů, která se týkají osob a věcí vedených v rejstřících. Registr práv a povinností bude naplňován referenčními údaji postupně – v závislosti na potřebách veřejné správy. Okruh informací, které budou v registru evidovány, totiž není předem vymezen.
Jak se mohou šetřit lesy
Na příkladu zápisu společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku si můžeme ukázat, jak by v ideálním případě mohlo vypadat snížení administrativní zátěže. K návrhu na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku by se mohla nově přiložit pouze společenská smlouva ve formě notářského zápisu a doklad o splnění vkladové povinnosti. Živnostenská oprávnění k podnikatelské činnosti by si soud sám zjistil z registru osob. Právní důvod k užívání nemovitostí by si vyhledal v registru územní identifikace.
Výpis z rejstříku trestů jednatele by si soud mohl vyžádat rovněž sám – díky údajům v registru obyvatel. Čestné prohlášení jednatele o tom, že splňuje podmínky k výkonu funkce, by mohlo být také nahrazeno. Soud by si pouze v registrech prověřil, zda jednateli nebyla například omezena způsobilost k právním úkonům či zda nedošlo k nařízení předběžného opatření v insolvenčním řízení, jímž by byl jednatel omezen v nakládání s majetkem. K dosažení tohoto stavu však bude nutné provést změny příslušných právních předpisů, v tomto případě obchodního zákoníku.
Velký bratr bude sledován
Již v průběhu legislativního procesu se zvedla vlna kritiky ohledně rizika zneužití osobních údajů a vůbec budování „Velkého bratra“. Údaje v registrech ale nejsou spojeny se jménem osoby, které náleží. Jednotlivé orgány veřejné moci získávají přístup k výkonu své agendy formou registrace a seskupení všech údajů o jedné osobě z různých registrů je vyloučeno.
Přístup veřejnosti k výstupům z registrů je rovněž značně omezen. Systém registrů by měl primárně sloužit úřadům veřejné správy. Fyzická či právnická osoba bude moci získat pouze údaje o sobě. K údajům o někom jiném se dostane pouze se souhlasem této osoby, nebude však oprávněna je dále šířit. Výpis z registru bude poskytován na základě žádosti, kterou lze podat třemi způsoby: elektronicky, písemně či osobně.
U všech tří způsobů ale budete potřebovat něco navíc. Elektronická žádost předpokládá, že máte zřízen elektronický podpis nebo datovou schránku. Písemná žádost se neobejde bez vašeho úředně ověřeného podpisu. Pokud budete chtít žádat osobně, musíte mít bezpečnostní osobní kód a hlavně elektronický občanský průkaz.
Na žádost nebo pravidelně jednou ročně by měl každý dostat výpis o tom, který úřad se o něj zajímal. Tuto informaci dostane každá osoba buď písemně, nebo do své datové schránky. Schránka bude bezplatně zřízena každé právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku přímo zákonem. Mít by ji měly již brzy – již od 1. července 2009. Fyzické osoby si o její bezplatné zřízení mohou požádat.
Výše zmíněné změny by se měly pozitivně odrazit v omezení zbytečné byrokracie způsobené opakovaným předáváním stejných údajů různým úřadům. Rovněž by měla odpadnout potřeba shánět a předkládat doklady, které si příslušný úřad bude schopen obstarat sám. Nová úprava by měla od poloviny roku 2010 snížit administrativní zátěž podnikatelů, uspořit jim náklady a v neposlední řadě i zrychlit vyřizování žádostí úřady.
