Podle průzkumu agentury Median počet cyklistů v Praze stále stoupá. Jen mezi lety 2019 a 2021 se zvýšil o 73 procent. Podíl na tom má covidová pandemie, široká nabídka elektrokol a také cenově dostupný bikesharing, který dnes člověk najde v každém větším městě.
V Praze se lze svézt například na Rekolech, stejně jako v Brně nebo Českých Budějovicích. V Hradci Králové zajišťuje podobnou službu Next Bike a v Liberci slaví úspěchy Bolt se svými elektrokoly, která nezastaví ani časté a poměrně prudké stoupání.
Sdílená kola součástí MHD
Bikesharing se do Česka dostal už v roce 2007, ale jeho obliba výrazně stoupá až v posledních letech. Některá města se rozhodla službu zpopularizovat tím, že ji zařadila do systému městské hromadné dopravy. Díky spolupráci se zmíněnou firmou Rekola se to povedlo například v Praze.
„Počet výpůjček oproti minulému roku je zatím vyšší, přičítáme to sušší zimě i možnosti jízdy na Lítačku dvakrát denně do 15 minut zdarma. Během dubna očekáváme velké rozšíření pražské flotily kol, které přinese větší dostupnost, hustotu, a tím pádem opět zvýšení počtu výpůjček v hlavním městě. Nadále pokračujeme v provozu kol v Brně, Českých Budějovicích a Bratislavě, od 1. března jsme nově v Prostějově. Další expanzi zatím potvrzenou nemáme, ale aktivně se účastníme výběrových řízení na městem podporované projekty sdílených kol po celé České Republice,“ popsal pro Euro.cz Vítek Ježek, šéf a zakladatel společnosti Rekola.
Samotné sdílení kol ale česká města nespasí. V první řadě je potřeba vybudovat funkční infrastrukturu a vytvořit cyklistům vhodné podmínky. Cyklopruhy by alespoň na některých místech měly nahradit oddělené cyklostezky, které jsou bezpečnější, a tedy i využívanější. Praha na základě Koncepce cyklistické dopravy plánuje také navazující trasy směřující do Středočeského kraje a další dílčí projekty. Termíny dokončení se každopádně stále prodlužují.
„Piktogramy nastříkané na asfalt opravdu neznačí bezpečnou trasu,“ potvrdil pro Euro.cz Lukáš Novák z Komise pro dopravu a bezpečnost Prahy 6. „Hojně využívané jsou hlavně samostatné cyklostezky, například A2 (Vltavská pravobřežní), která vede z Modřan až k Mánesu mimo silnici. To jasně dokazuje, že poptávka existuje, ale nabídka zatím pokulhává.“
S kolem do MHD?
Spousta motoristů se obává, že budou kvůli rozvoji cyklodopravy znevýhodnění. Fungující modely v západní Evropě ovšem ukazují, že o nadřazení cyklistů tu rozhodně nejde. Cílem je pouze jejich začlenění do celého systému městské dopravy. A pokud by přece jen někomu prostor zabrali, budou to chodci, kteří na mnoha místech stejně široké chodníky nevyužijí.
Přeprava kol v dopravních prostředcích MHD je většinou zdarma, ale tím výhody víceméně končí. Do městských autobusů mají cyklisté vstup zakázaný, a to po celé České republice. Existuje jen několik výjimek, k nimž patří třeba pražská linka 147 se speciálním rámem pro kola.
Využíváte pro přepravu po městě sdílená kola?
Lepší podmínky mají cyklisté v metru, kde mohou kolo přepravovat na vyhrazených místech v prvním a posledním vagonu. Cesty tramvají jsou o něco složitější a každé město si určuje podmínky podle svého. V Praze záleží třeba i na tom, jakým směrem cyklista jede nebo kolik je ve voze zrovna cestujících. Se zajímavým řešením pak přišla Ostrava, kde už několik letních sezon jezdí cyklotramvaj s kapacitou až pro 12 jízdních kol.
Zahraniční vzory
Že by se Praha stala vyloženě cyklistickým městem, jako je například Amsterdam, Berlín či Kodaň, je zřejmě dosti nereálné. Už jen kvůli její kopcovitosti a skutečnosti, že nedisponuje tak širokými silnicemi. Může se ale těmito metropolemi inspirovat a využít svůj potenciál na maximum. Odborníci ji často přirovnávají třeba ke švýcarskému Curychu, který je na tom podobně, minimálně co se týče terénu, podnebí a úrovně MHD. Přesto tam na kole jezdí mnohem více lidí.
Jednou z možností jsou i takzvané cyklistické dálnice, které by do budoucna mohly vzniknout ve městech s dlouhými a širokými rovinami, jako jsou Hradec Králové, Pardubice nebo Olomouc. Zatím se osvědčily hlavně v Nizozemsku nebo Belgii a dnes je plánuje budovat třeba i Dubaj.
Takové cyklistické magistrály nejsou přesně definované, ačkoliv server Cyclehighways.eu k nim alespoň několik základních charakteristik uvádí. Jde především o absenci semaforů a jednoúrovňových křižovatek s motorizovanou dopravou či kvalitní asfaltový, případně betonový povrch. Často také vedou podél železnic nebo jiné lineární infrastruktury.
