Czechoslovak rup. Strnadova skupina přichází o zakázky i věrohodnost

Společnost Czechoslovak Group, kterou zbrojař Jaroslav Strnad v uplynulém týdnu převedl na syna Michala, přichází o miliardové zakázky na obraně. Šance, že získá prověrku, je minimální.

Byl to jeden z těch kontraktů, které armádním nákupčím seberou hodně sil. A navíc je každému z nich jasné, že ať rozhodnou jakkoli, vždycky bude jedna skupina českého průmyslu silně znepokojená. Zhruba takové kulisy provázely výběr nových kolových obrněnců pro vojáky. Na jedné straně vozidla Titus od Tatra Trucks, na druhé Vega od přeloučské SVOS. Poslední dny ukazují, že staré rány se opět mohou otevřít.

I když si obrana vybrala česko-francouzské obrněnce Titus a nákup 62 vozidel za 4,8 miliardy korun loni v létě posvětila i vláda, očekávaný kontrakt je stále větší sci-fl. Ze zakázky měla těžit společnost Tatra Trucks patřící do skupiny Czechoslovak Group, kterou v uplynulém týdnu miliardář Jaroslava Strnad převedl na svého syna Michala. Obrana ale zakázku v posledních týdnech přehodnocuje.

„Dodavatel je povinen předložit platnou bezpečnostní prověrku, což se dosud nestalo“ vysvětluje Jiří Caletka, mluvčí ministerstva.

Že podniky napojené na Strnada mají problém s prověrkou, se přitom ví více než rok. Loni v červenci psal týdeník Euro o otevřené prověrce pardubického podniku Retia, další ze součástí Czechoslovak Group. A v lednu zase měsíčník Reportér uvedl, že Národní bezpečnostní úřad zkoumá, kdo je konečným vlastníkem mateřské Czechoslovak Group B. V. K tomu později přibylo podezření z praní špinavých peněz při převzetí krachujícího srbského státního podniku IMK 14. Případ nyní vyšetřují makedonské úřady.

„Podmínky nového zákona o zadávání veřejných zakázek, aby primární dodavatel měl bezpečnostní prověrku, pokud projekt obsahuje utajované skutečnosti, jsme si vědomi a pracujeme na řešení této otázky,“ reaguje Andrej Čírtek, mluvčí Czechoslovak Group.

Společnost sází na to, že ministerstvo obrany nebude chtít kontrakt definitivně pohřbít. I z toho důvodu, že Titus je mezinárodní projekt a přes svou zbrojovku Nexter Systems se v něm angažuje i francouzská vláda. Ale z výše uvedeného je jasné, že získat prověrku (a udržet si kontrakty) bude pro Czechoslovak Group velký problém.

Věc se stala

Nicméně situaci poměrně jasně před několika dny shrnula samotná ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO). V pořadu Interview ČT24 prohlásila, že pokud bezpečnostní ředitel resortu rozhodne, že například seznámení s určitými materiály má proběhnout v důvěrném režimu, tak ministerstvo požaduje po dodavateli prověrku. „Pokud ji nemá, tak nesplní formální náležitosti a to je věc, která se nyní stala u Czechoslovak Group“ přiblížila ministryně v demisi.

Její slova přišla jen pár hodin poté, co se provalilo, že obrana uštědřila společnosti Tatra Trucks první citelnou ránu. Zrušila zakázku za 1,27 miliardy korun bez DPH, v rámci níž měla proběhnout modernizace třiatřiceti houfnic DANA. Oficiálním důvodem mělo být to, že pro nové vedení ministerstva je rozumnější rovnou pořídit nová děla západní výroby než investovat do technologií pocházejících z doby studené války. „Pokud chceme mít moderní armádu, musí být moderní i její výzbroj,“ objasnila Karla Šlechtová.

Náznaky, že vyjednávání mezi ministerstvem a firmou Tatra Trucks neprobíhají úplně hladce, pronikaly navenek už během loňského podzimu. Zpoždění bylo stále zřetelnější a zádrhely konkrétnější. Obrana otálela s tím, aby zbrojní firmu vyzvala k předložení nabídky.

Navíc myšlenku, k níž se postupně přiklonilo minulé vedení resortu - tedy kvůli 60 tisícům nábojů ve skladech nekupovat nová děla, ale modernizovat stávající houfnice DANA - loni stratégové začali přehodnocovat. Poněkolikáté. Změnu myšlení pak definitivním zrušením kontraktu zpečetila Karla Šlechtová.

Těžké časy?

Čerstvý vývoj ukazuje, že pro rodinu Czechoslovak Group bude stále těžší získávat strategické obranné zakázky v Česku. Zdaleka se nejedná jen o 62 vozidel Titus a 33 houfnic DANA. Podle dřívějších plánů vojsko chtělo od Czechoslovak Group v blízké budoucnosti přikoupit ještě několik desítek dalších obrněnců Titus a Pandur. Strnadovy firmy se navíc mohly podílet i na výrobě pásových transportérů pro pěchotu. Což je bez prověrky nereálné.

„Bezpečnostní prověrka dodavatele je podmínkou některých významných zakázek a je vždy deklarována od začátku vyjednávání o smlouvě. Samotné získání prověrky je záležitostí dané firmy a Národního bezpečnostního úřadu, my tento proces nemůže komentovat“ nechce být Jiří Caletka, mluvčí ministerstva, nijak konkrétní. Nicméně rovnice se zdá zcela jasná: není prověrka = nejsou velké zakázky.

Zrušení dlouhodobě plánovaných zakázek není nepříjemné jen pro dotčené zbrojaře a jejich dodavatele. Situace se komplikuje i resortním ekonomům. Miliardy na nákupy jsou dopředu vyčleněné. A když se neutratí, opět vzroste balík peněz, které ministerstvo nedokáže utratit, čímž klesnou skutečné výdaje na obranu. Třeba v případě zrušené modernizace houfnic DANA se jedná o 52 milionů letos, 560 příští rok a 933 milionů v roce 2020.

Proto zřejmě Karla Šlechtová v uplynulých týdnech dala najevo, že nemá nikdo počítat s tím, že by se už letos hospodaření jejího resortu nějak výrazně zlepšilo. Peníze opět zbudou. Jak velký balík to bude, neřekla. Záleží na tom, kolik naplánovaných kontraktů nakonec obrana kvůli chybějícím prověrkám dodavatelů zruší.