Bude to zase maso?
CzechTek je o. k. Jen by měl proběhnout dál od místních usedlíků. Dál od chráněných živočichů. Dál od těch účastníků, kteří jeho smyslu nerozumějí. Dál od populistických politiků. A nemělo by se o něm tolik psát.
„Události minulého roku nás poprvé donutily sdružit soundsystémy v právní subjekt, občanské sdružení. Tím jsme zákonem chráněni před státními orgány,“ říká zástupce Sdružení českých soundsystémů – Aliance 23 Roman Tomáš Vainer. „Ministr Karel Kühnl nám po těch zvěrstvech nabídl pomoc při další organizaci.“
To je významná změna. Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek připomíná, že armáda mohla nabídnout CzechTeku svůj pozemek až po 1. lednu letošního roku: „Tehdy byl totiž novelizován zákon o ozbrojených silách, který umožnil využití vojenského výcvikového prostoru k zabezpečení kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských aktivit, pokud ministr rozhodne, že je to ve veřejném zájmu.“
Než aby se akce konala nelegálně a docházelo k protestům a bitkám, rozhodlo se ministerstvo vyjít technařům vstříc a s Aliancí 23 podepsalo 14. června smlouvu o pronájmu padesátihektarového pozemku ve vojenském újezdu Hradiště. „Za pozemek ručí pořadatelé,“ upozorňuje Pejšek. „Do 21. července stihli doložit, že mají uzavřené smlouvy na zdravotnické a další logistické zabezpečení akce, že zajistí odvoz a likvidaci odpadků a uvedou prostor do původního stavu. My jim pomůžeme s regulací dopravy.“
Nájem byl sjednán na dobu od 24. července do 7. srpna za poplatek 24 tisíc korun. Podle Pejška jde o obvyklou cenu, za kterou Vojenské lesy a statky pronajímají lesní půdu, a celou částku již organizátoři zaplatili. Potud idyla.
Proto mě naštvalo, že nikdo nejednal předem se starosty okolních obcí
„Základní myšlenka uspořádat CzechTek ve vojenském prostoru je v pořádku, proti czechtekářům nic nemám,“ prohlašuje právník Radan Večerka, předseda sdružení obcí kolem Doupovských hor Vladař. „S Peterem Dellamáriou (přednostou Újezdního úřadu vojenského újezdu Hradiště, který na základě rozhodnutí ministra obrany zpřístupnil civilní veřejnosti část území vojenského újezdu – poznámka redakce) máme dobrý vztah. Proto mě naštvalo, že nikdo nejednal předem se starosty okolních obcí. O všem jsme se dozvěděli až poté, co ministr oznámil, že jedná o smlouvě s organizátory CzechTeku.“
„Obce jsme skutečně začali průběžně informovat až po uzavření smlouvy,“ potvrzuje Pejšek z ministerstva obrany, „starostům vysvětlujeme, že se jedná o vojenský pozemek a že obyvatelé okolních obcí budou akcí dotčeni minimálně.“ Až na pravděpodobné problémy s dopravou, kterou bude armáda regulovat společně s Policií ČR.
„Zabezpečit plynulost silničního provozu je náš prvořadý úkol,“ říká Pavel Hanták z tiskového oddělení Policejního prezidia, „nejen z pohledu přijíždějících, ale i obyvatel sousedních obcí, aby se nestalo, že jim budou parkovat auta před garážemi.“ Policie bude již na hranicích rozdávat zahraničním účastníkům vícejazyčné letáčky s vyznačenou trasou, aby se na místo dostali co nejefektivněji a zbytečně nebloudili. Pět tisíc letáků s detailní mapkou příjezdových cest z nejbližšího okolí na pronajatý pozemek vytiskne i ministerstvo obrany. Ve veřejném zájmu.
Večerka ale pochybuje: „Nevěřím, že vše proběhne tak hladce. Vím, co znamená uspořádat vesnickou slavnost o dvou stech lidech. A tady půjde o zvládnutí několikatisícového davu.“ Podle Hantáka z Policie ČR není jisté, kolik policistů bude na zabezpečení plynulosti dopravy vyčleněno: „Služba dopravní policie bude samozřejmě posílena, ale konkrétní počet a rozmístění dopravních i pořádkových sil budeme řešit operativně podle momentální situace.“ K dispozici bude i vrtulník, který bude celou trasu monitorovat.
„Úzce spolupracujeme nejen s armádou, ale také s integrovaným záchranným sborem,“ pokračuje Hanták. „Pakliže se něčeho můžeme právem obávat, jsou to v tomto počasí požáry.“ Toho je si vědoma i armáda. Podle Pejška proto bude na akci vyčleněna asi stovka vojáků, kteří se budou podílet na regulaci dopravy, ale hlavně dohlížet na to, aby účastníci party nepronikali do území vojenského újezdu, kam civilní osoby nesmějí. Další vojáci budou připraveni v záloze, například právě pro případ požáru, v místě je vojenská lékařská posádka a nedaleký Sedlecký rybník bude střežit poříční oddíl se záchrannými čluny.
Pár místních chlapů chce dělat určitá zábranná opatření technického charakteru…
Okolním obcím nevadí jen to, že jimi budou po úzkých přístupových cestách projíždět tisíce automobilů. „Z hlediska ochrany obyvatel je to horší místo než loňský Mlýnec, kde byl nejbližší baráček 4,5 kilometru,“ stěžuje si právník Večerka. „Tady nejbližší lidé žijí vzdušnou čarou kilometr od místa konání. V Mašťově je domov důchodců, dětský domov a ústav sociální péče pro mentálně postižené ženy. Jsou tu proto, že se jedná o krásný a klidný kout krajiny.“
Starostka obce Radonice Věra Vernerová a starosta Mašťovic Josef Slunéčko iniciovali protestní petici, kterou s několika desítkami podpisů zaslali ministerstvu obrany. V odpovědi ministra obrany Karla Kühnla na petici se mimo jiné uvádějí jiné vzdálenosti, než o jakých mluví Večerka. Že nejbližší zástavbou jsou obce Kadaňský Rohozec (dva kilometry), Vojnín (2,5 kilometru) a Mašťov (tři kilometry). „Snažili jsme se, aby prostor nebyl na kopci a zvuk se tolik nerozléhal,“ obhajuje stanovisko obrany Pejšek. „Louka leží v dolíčku zastíněném stromy a na žádnou stranu z ní nedohlédnete ke stavení.“
„Soundsystém, se kterým přijedeme my, bude mít hlasitost kolem 111 decibelů,“ počítá Vainer z organizátorského sdružení Aliance 23. „Letos by se mělo sjet kolem stovky soundsystémů, když jsme počítali celkový výkon, vyšlo nám zhruba tisíc kilowatů. To odpovídá asi trojnásobku koncertu velikosti Michaela Jacksona na pražské Letné.“ Podle organizátorů se hluk z aparatur šíří do vzdálenosti dvou až tří kilometrů, pokud má v cestě nějakou přírodní překážku. „Je věcí organizátorů, aby reproduktory mířily do neobývané části vojenského újezdu,“ uvádí ministerstvo obrany na svých internetových stránkách. Večerka se ale domnívá, že obyvatelé okolních vesnic se po dobu konání CzechTeku nevyspí.
Je i z tohoto důvodu policie připravena na případné problémy ze strany místního obyvatelstva? „Nepředjímal bych, co by se mohlo stát,“ reaguje Hanták z policejního prezidia. „Naším úkolem ale bude snažit se případný ,napnelismus‘ korigovat a řešit na místě.“ Večerka ovšem varuje, že již během podepisování petice se lidé začali bouřit: „Mezi místními panují určité názory, jak situaci řešit. Pár chlapů na to tady chce jít radikálně a dělat určitá zábranná opatření technického charakteru. Jde o typicky vesnický způsob, ale nemůžu prozradit jaký. Jsem sám zvědavý, jestli to udělají.“
Chřástal ještě možná vyvést mláďata stihne, ale jak dopadne ťuhýk?
Předpokládaný hluk vadí i ochráncům přírody. „Umístit party do vojenského prostoru není špatný nápad,“ míní ředitel kanceláře Ústřední výkonné rady Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. Jenže Doupovské hory byly vyhlášeny ptačí oblastí v evropské soustavě Natura 2000, mimo jiné zejména pro ochranu vzácného chřástala polního. „Podle odborného stanoviska státní Agentury ochrany přírody a krajiny se na pronajatém území vyskytují i další přísně chráněné druhy, například strnad luční, pěnice vlašská, bramborníček černohlavý nebo ťuhýk obecný,“ vypočítává Stýblo.
Problémem je, že v době konání CzechTeku bude většina z uvedených ptáků vyvádět mláďata. „Vojenská cvičení je tolik neohrožují,“ vysvětluje Stýblo. „Technoparty ale znamená souvislý hluk, kvůli němuž dojde k přerušení komunikace mezi mláďaty a rodiči na příliš dlouhou dobu. A to se netýká jen pronajatého území, zvuk se bude samozřejmě šířit i mimo jeho hranice.“ Chřástal podle něj možná vyvést mláďata stihne, po čtyřech dnech od opuštění hnízda už se krmí sama a rodiče je jen vodí. U ťuhýka se ale rodiče o mladé starají více než měsíc po opuštění hnízda a navzájem se neuslyší. Možným řešením by podle Stýbla bylo posunutí termínu.
„Vojáci nám řekli, že chřástal žije u Sedleckého rybníku, dva kilometry od konání akce, a že se tam nesmíme koupat,“ říká Vainer z pořadatelského sdružení. „Podobný případ nastal u jednoho z minulých CzechTeků, tam zase poblíž sídlilo společenství šesti syslů, které prý vyhubíme. Když ale ochránci přišli několik týdnů po akci sysly přepočítat, bylo jich tam o dva více.“
Stýblo z Českého svazu ochránců přírody spatřuje neštěstí především v tom, že ministerstvo podepsalo smlouvu dříve, než proběhla řízení podle zákona o výjimkách z ochranných podmínek těchto druhů. „Je pravda, že správní řízení o výjimce probíhala až po podpisu smlouvy,“ potvrzuje Pejšek z ministerstva obrany, „ještě před ním jsme ale samozřejmě posuzovali všechna pro i proti, a kdybychom měli jakékoli pochybnosti, co se ekologických dopadů týká, tak bychom ji nepodepsali. V posudku, který jsme dostali od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – nejednalo se tedy o stanovisko armádních ekologů – se mimo jiné praví, že za dodržení stanovených podmínek, mimo jiné té, že se akce bude konat po 15. červenci, ,lze významně negativní vliv akce vyloučit‘.“
Újezdní úřad vojenského újezdu Hradiště, jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody v ČR, 18. července výjimku ze zákazů pro zasahování do přirozeného vývoje, zejména rušení zvláště chráněných druhů živočichů po dobu konání festivalu povolil.
Vytvořili jsme scénu a nová generace ji zkonzumovala
Organizace CzechTeků probíhala do loňského roku živelně, jen na základě dohody mezi soundsystémy, vhodný pozemek hledal každý rok někdo jiný. „Chtěli jsme, aby letos festival proběhl pozitivněji než vloni,“ říkají zástupci Aliance 23 Roman Tomáš Vainer a Tomáš Pixa. „V otázce spolupráce s armádou jsme se ale začali názorově rozcházet i v užším jádru, přestože jinak máme na spoustu věcí stejný názor. Není to ale tak, že by někteří toužili po střetu s policií nebo to brali jako adrenalinový sport. Jediné, co chtějí, je klid. Pokud se totiž bude CzechTek ubírat tímto směrem, bude stále masovější a vzdálí se původnímu poselství.“
Podle Honzy, člena jednoho ze soundsystémů, je CzechTek především o sjednocení lidí. „Je to otevřená společnost, sejdou se tam dělňasové i inťoši, liberálové i anarchisti. Znám dokonce kluky, kteří jsou silně věřící a berou to jako cestu k bohu – v neděli v jedenáct prostě vypnou soundsystém a jdou do kostela.“ Podle něj všechny spojuje myšlenka DIY čili Do It Yourself: „Nespoléhat se na to, že někdo přijde a něco ti vnutí. Snažit se dělat vlastní muziku, mít vlastní distribuční kanály, snažit se, aby se na tom přiživovalo co nejméně lidí. Je to snaha udělat autonomní ostrůvek uprostřed té šílenosti, ve které žijeme.“
„V začátcích šlo o spojení hudby a vědomí, o stavy blížící se šamanismu,“ vzpomíná Vainer. „V současnosti se ale této akce účastní čím dál větší kvantum lidí, kteří už o tyto prožitky nestojí. Dnešní generaci chybí rozhled a vidí v tom hlavně mejdan.“ Myslí si, že původní myšlence uškodila nejvíce přílišná medializace: „Je nám jedno, kolik přijede lidí. Jde o setkání soundsystémů a byli bychom nejšťastnější, kdyby o CzechTeku nikdo nemluvil. Stal se ale věcí veřejnou a noví návštěvníci o duchu festivalu nic nevědí. Jak mi řekl jeden kamarád, vytvořili jsme scénu a nová generace ji zkonzumovala.“
Vainer také soudí, že východiskem by bylo CzechTek zrušit, nebo změnit termín a udělat ho v menším měřítku striktně ilegální někde úplně jinde. „Což by byl problém, protože média mají okurkovou sezonu a nemají nic jiného na práci než řešit co, jak a proč, takže takhle už to udělat nejde,“ podotýká Pixa. Policie však s variantou, že část technařů na oficiální festival nepřistoupí a uspořádá svůj paralelně na jiném místě republiky, počítá. „I v tomto případě jsme schopni akci zabezpečit,“ upozorňuje Hanták z Policejního prezidia.
Obchodníci a stánky nepatřící k technokomunitě budou lynčováni, zneuctěni a zesměšněni za východu slunce.
Tak zní varování organizátorů zveřejněné na stránkách www.freetekno.cz. „Na CzechTek se nabaluje neskutečné množství prodejců všeho druhu,“ říká Roman Tomáš Vainer, „letos ale mají smůlu, máme řádně pronajatý pozemek a neumožníme jim na něj přístup.“ Podle výzvy organizátorů na www.freetekno.cz zaplatí soundsystémy příspěvek na zajištění akce ve výši tří až čtyř tisíc korun. A prodej občerstvení představuje pro soundsystémy v podstatě jediný zdroj příjmů.
Svou zkušenost s prodejem občerstvení během jednoho z minulých ročníků CzechTeku popisuje Milan, dnes majitel restaurace v centru Prahy: „Přítelkyni oslovil jeden ze soundsystémů, kterému chybělo výčepní zařízení na pivo. Půjčil jsem ho s tím, že si u nich otevřu stánek. Nakoupili jsme v Makru nejlevnější klobásy za 2,50 koruny, hořčici a chleba – jedna porce vyšla na pět korun, prodávali jsme ji za dvacku. Kamarád sice říkal, že musel klobásu vyhodit, protože chutnala jako z polystyrénu, ale brzy se rozkřiklo, že jsme nejlevnější, takže šly na dračku. Po prvním dni jsme si dokonce najali pomocníka. Po třech dnech jsme všechno prodali, asi sedmdesát kilo jich bylo, a litovali, že jsme toho nevzali víc. Když jsme odjížděli, přijela k louce dodávka a prodávala vodu Aero - v nákupu kolem dvou korun - za padesát.“
A drogy? „Ty jsou všude v této republice a prodávají je jednotlivci, nikoli soundsystémy,“ oponuje tomuto rozšířenému názoru Vainer. „Troufám si říct, že pokud by se některý soundsystém profiloval tak, že vyloženě žije z prodeje drog, byl by vyobcován a nekomunikovalo by se s ním,“ doplňuje Pixa. Vainer však zároveň přiznává, že drogy k technařské scéně patří neoddělitelně. Tedy THC a LSD.
Policie ani armáda nepočítají s tím, že by se během festivalu pohybovaly na pronajatém pozemku. „Samozřejmě za předpokladu, že tam nedojde k páchání trestné činnosti,“ upozorňuje za policii Hanták, „v opačném případě policie jednat dokonce musí a samozřejmě bude.“
Že jsou tisíce příznivců techna příležitostí k výdělku, již pochopili i někteří obyvatelé okolních vesnic. Hasiči z Mašťova chtějí navařit guláš, majitelé hospod a obchodů se chystají předzásobit a případně mít otevřeno nonstop. „Když se na CzechTek podíváte z ekonomického hlediska, je to obrovský výdělek pro obce, prodejce,“ tvrdí Vainer. „Benzinky prodají desetinásobek všeho.“
Rychlost, hluk a úniky
Zvuk rytmických smyček a vrstev z počítačů si podmanil svět tempem nevídaným. Doby, kdy pováleční skladatelé, jako Varése, Stockhausen, Xenakis či Baltan, experimentovali s takzvanou musique concrete, jsou dávno pryč. Vznik syntezátorů a rozvoj technologií v 70. letech umožnil Kraftwerku – s Beatles možná nejvlivnější skupině všech dob – vytvářet přístupnou „technologickou“ hudbu. „Mechanický svět Kraftwerku byl kopírován a naklonován v Detroitu, Bruselu i Manchesteru a psychedelizován v house music. Můžete to nazývat, jak chcete: sci-fi hudba, techno, cyber-rock. My preferujeme pojem robotpop. Přesně vystihuje náš cíl vybudovat dokonalou píseň pro dnešní globální vesnici,“ říkali o své poezii robotů.
Techno ovládlo Zemi. Ponechme stranou obligátní úvahy o podobnosti s antihvězdností punku, hodnotami hippies i drogovém „technošamanismu“ (Leary, McKenna) a podivme se spíše životnosti elektronické hudby, která nejenže neustrnula, ale vyvinula se do tříště desítek subžánrů. Pro laika splývá techno ve vše s nádechem odcizenosti: od stylového techna přes hard house, trance, goa, psytekk, jungle, drum´n´bass, ambient, downbeat, IDM, acid, tribal, worldbeat, rave, industriál, EBM, darkwave, futurepop, synthpop až po legrační eurodance náctiletých. Ale též je to žánr, který vznikl v Detroitu, když počátkem 80. let letěly americkým undergroundem Atkinsovy, Mayovy a Saundersovy „hity“, jako Clear od Cybotron nebo Millsovy The Bells. Technu se strohým výrazivem dodala energii Británie a Ibiza na přelomu 80. a 90. let minulého věku. A v Anglii nebo Nizozemsku se objevily soundsystémy těch, kteří nechtěli přihlížet komercionalizaci své zábavy.
Do Čech dorazil takzvaný freetek v roce 1994. Policejní zásahy udělaly z CzechTeku symbol. Současná taneční hudba „je rychlá, jako jsme rychlí my, když spěcháme. Hlasitá, jako jsou hlasitá naše města, kde se hluk továren mísí s cinkotem tramvají a hřmotem letadel. S pevným neměnným rytmem. Repetitivní. Umělá a nepřírodní, tak jako všechny stroje a přístroje, kterými jsme se obklopili. Globální, všudypřítomná a lehce přenosná. Pohlcující. Ovšem neztrácející svou pestrost. Umí být rovněž plná citů a sdělení, umí být intimní, komorní, melancholická… Je ohromně různorodá. A nesmírně demokratická“, píše v úvodu své diplomové práce muzikolog František Kopecký (2004). Nejen on je důkazem, že zájem o novodobý fenomén vzrůstá i na akademické půdě, přestože pro mnoho hudebních vědců zůstává techno sprostým slovem. Ano, elektronické styly umožnily hudební revoluci – každý se může stát autorem propracovaných skladeb. Proto se někdy užívá termínu DIY. Do it yourself kultura. To jednak přineslo nadbytek neinvenčních „odpadků“, ale i objevy talentů, kteří dokážou zahrát na nejniternější lidské struny a prostřednictvím tance nechat rozeznít kolektivní terapii.
Hudba je totiž jediný výrazový prostředek, který – jak píše antropolog Claude Lévi-Strauss – spojuje „protichůdné znaky: být zároveň srozumitelný a nepřeložitelný, který dělá z tvůrce bytost podobnou bohům a z hudby samotné nejvyšší mystérium.
