DÁLNICE Zhruba do roku 2010 by se celá dálnice D1 mezi Prahou a Brnem měla rozšířit ze stávajících dvou na tři pruhy v každém směru. Původně se přitom počítalo s rozšířením jen v některých místech. Situaci na kapacitně nedostačující dálnici D1 mezi Prahou a Brnem se ministerstvo dopravy rozhodlo řešit rozšířením ze dvou na tři pruhy.
DÁLNICE Zhruba do roku 2010 by se celá dálnice D1 mezi Prahou a Brnem měla rozšířit ze stávajících dvou na tři pruhy v každém směru. Původně se přitom počítalo s rozšířením jen v některých místech. Situaci na kapacitně nedostačující dálnici D1 mezi Prahou a Brnem se ministerstvo dopravy rozhodlo řešit rozšířením ze dvou na tři pruhy. Začátek stavebních prací se plánuje na rok 2007, investice má dosáhnout kolem 30 až 40 miliard korun. Původní plán - rozšířit dálnici pouze v okolí Brna - se ministerstvo rozhodlo změnit kvůli průtahům s povolením na výstavbu rychlostní komunikace R35, která měla spojit Hradec Králové sOlomoucí a společně s dokončenou dálnicí D11 tak vytvořit alternativu spojení Prahy se severní Moravou. Pardubické krajské zastupitelstvo totiž nedávno rozhodlo o severnějším vedení trasy budoucí rychlostní komunikace, což by podle odhadů ministerstva dopravy mělo znovu protáhnout schvalování územního rozhodnutí. „Nemůžeme si dovolit ztratit osm nebo deset let debatami o vedení trasy R35 v Pardubickém kraji bez řešení přetížené dálnice D1,“ vysvětluje ministr dopravy Milan Šimonovský. POMŮŽE SOUKROMÝ KAPITÁL
Již dříve plánované rozšíření dálnice na šest pruhů v okolí Brna (křížení D1 a D2) se už připravuje. Stavební práce zde mají začít hned poté, co se vyřeší jejich financování. Úsek kolem Brna přijde na zhruba deset miliard korun, přičemž ministr dopravy se dohodl s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou na financování prostřednictvím úvěru od Evropské investiční banky.
Zbývajících asi 160 kilometrů dálnice, kde jsou momentálně jen dva pruhy v každém směru, by se stavebně rozdělilo na pět akcí financovaných s pomocí soukromého kapitálu v rámci takzvaných PPP projektů. Podle ministra by zde uskutečnění těchto projektů nemělo z hlediska stavebního řízení nic bránit, neboť se bude stavět většinou pouze v ochranném pásmu dálnice.
Oč jednodušší má být realizace rozšíření dálnice z hlediska správního jednání, o to složitější bude z hlediska technického. Na dálnici D1 je totiž celá řada náročných mostních konstrukcí, protihlukových stěn či míst omezených například skálami.
VRÁSKY NA ČELE PŘIDĚLÁVAJÍ MOSTY
Stav některých mostních konstrukcí na dálnici D1 podle Šimonovského odpovídá tomu, že se do jejich údržby v minulých letech a zejména za minulých vlád příliš neinvestovalo. „Mosty můžeme opravovat pouze tak, že zavřeme polovinu dálnice a já se modlím, aby ta druhá část vydržela,“ prohlásil ministr.
Události z poslední doby, kdy se na 52. kilometru D1 v místě opravy mostní konstrukce stala celá řada vážných dopravních nehod, jednoznačně dokazují, že každá taková oprava je výrazným rizikovým faktorem ovlivňujícím bezpečnost silničního provozu. Ministr dopravy proto znovu zopakoval, že jeho rezort ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic dělá všechno pro to, aby se konkrétní uzavírka na dálnici zkrátila na nezbytně nutnou dobu. „Tam, kde je to možné, chceme zachovat čtyři jízdní pruhy, chceme donutit stavební firmy i za cenu zvýšení stavebních nákladů až o 25 procent nasadit maximální počet mechanizace i pracovní síly,“ upozornil Šimonovský.
V místech, kde je to možné z hlediska ochrany životního prostředí, a pokud to technologie umožní, by se dálnice měla opravovat i v noci. „Uvedená opatření nemohou zabránit časovým ztrátám řidičů, mohou je ale alespoň zmírnit,“ dodal ministr dopravy.
CENU MÝTNÉHO TO NEOVLIVNÍ Přestože by měl rozšíření dálnice zaplatit soukromý kapitál, za používání nových jízdních pruhů nebudou řidiči platit zvláštní mýtné. Podle Šimonovského bude stát splácet investiční náklady z prodaných dálničních známek a zejména z výnosů elektronického mýta, které se má začít vybírat 1. ledna 2007 (mimo jiné právě na celém úseku dálnice D1). „Můžeme také soukromému investorovi nabídnout k využití pozemky v okolí dálnice, kde mohou vzniknout například odstavná parkoviště pro kamiony,“ říká Šimonovský. Ministr dopravy také tvrdí, že by výstavba dalšího jízdního pruhu neměla nijak výrazně omezit provoz na nejdůležitější dálnici v České republice. Budovat se totiž bude na odstavném pruhu, který se při stavbě kvůli ochraně pracovníků stavby pravděpodobně od dvou průjezdných pruhů oddělí betonovým svodidlem. V pruhu přiléhajícím ke stavbě bude patrně nutné snížit maximální možnou rychlost. Přesnější odhad termínu zahájení výstavby i skutečné náklady projektu budou možné až po vypracování konkrétního projektu rozšíření dálnice. Ten se podle Šimonovského začne připravovat co nejdříve. BEZPEČNOST STOJÍ MILIONY
Ministerstvo dopravy se letos začalo více než v minulosti věnovat rovněž vyšší bezpečnosti provozu na dálnici D1. Vláda uvolnila na zlepšení kritické dopravní situace na této tepně 38 milionů korun. Jedním z prvních kroků k bezpečnější dálnici bylo omezení počtu uzavírek na maximálně dvě v jednom směru mezi Prahou a Brnem. Na dálnici by se také více než dříve měly pohybovat policejní hlídky, které se zaměřují zejména na kontrolu dodržování předepsané rychlosti a kontroly váhy či tachografů u kamionů.
Kamiony mají také již nyní zakázáno předjíždět na zhruba deseti nejnebezpečnějších místech. Do budoucna se počítá se vznikem zvláštní dálniční policie, která bude mít na starost pouze provoz na českých dálnicích.
