Pokud v Česku vznikne nová vláda, výměna v čele ministerstva obrany je žádoucí. Hnutí ANO už si s ním „pohrálo“ dost.
S nástupem Karly Šlechtové do čela resortu obrany se objevila velká naděje. Dlužno říct, že ji sdílela i Olověná vesta. Po čtyřech promarněných letech s Martinem Stropnickým se začalo zdát, že se ministerstvo opět rozhýbe a výrazně posune v důležitých modernizacích a nákupech.
Tyhle plusové body, které Šlechtová loni v prosinci dostala na své startovní pozici, se ale postupně vytratily. I když navenek působí ostře a rozhodně (zhruba tak milionkrát víc než její předchůdce), stále zřetelněji se ukazuje, že nejspíš jde jen o divadlo pro lidi venku. Zevnitř ministerstva totiž žádné pozitivní signály nepřicházejí.
Svým ostrým vystupováním a slabší schopností diskutovat si Karla Šlechtová znepřátelila velkou část resortních úředníků, kteří teď často mluví o tom, že se s nimi jedná „jako s blbci.“ Tomu by se – alespoň trochu – dalo rozumět, kdyby Šlechtová byla tím typem lídra, který se spoléhá na vlastní úsudek a rozhodně si šla za svým.
Čtěte také:
Dopady slevy na jízdném: Šlechtová půjde poslancům vysvětlovat „projídání obrany“
21 miliard na vládní nápady. Peníze z Fondu privatizace přejdou do rozpočtu
Nové vrtulníky bez soutěže: obrana přímo osloví nejméně tři dodavatele
Jenže i v tomhle ministryně v demisi pokulhává. Důležité porady ruší, do podpisu zásadních smluv a kontraktů, jež měly být schváleny už dávno, se jí nechce. Místo toho jezdí po posádkách a cvičeních, aby kontrolovala techniku, fotila se v maskáčích a diskutovala s vojáky. Samozřejmě i tohle je pro výkon funkce ministra obrany důležité, ale z cest by se neměla stát hlavní náplň práce. Obzvlášť v situaci, kdy česká armáda čeká na jakýkoli kontrakt jako na smilování.
V téhle souvislosti je proto třeba brát nabídku Andreje Babiše s velkým očekáváním. Sociálním demokratům měl mimo jiné slíbit, že ve společné vládě by jim mohlo patřit buď křeslo ministra obrany, nebo šéfdiplomata.
Hnutí ANO mělo od ledna 2014 dost času, aby ukázalo, jak to zamýšlí s českou obranou a armádou. Nepředvedlo ale zhola nic a jen se nechává unášet setrvačností. Je proto nejvyšší čas přepřáhnout. A sociální demokracie, která obraně naposledy vládla v roce 2006, by mohla být ideálním osvěžením. Horší než v uplynulých čtyřech letech to určitě být nemůže.
Přečtěte si další komentáře Ondřeje Stratilíka:
