Majitelé firem hodnotili tuzemské podnikatelské prostředí Představitele tuzemských firem nejvíce tíží vysoké daně, špatná vymahatelnost práva, dostupnost financí. Nic nového pod sluncem. Situace se v některých oblastech dokonce zhoršuje. Jinde je zase lepší.
Majitelé firem hodnotili tuzemské podnikatelské prostředí
Představitele tuzemských firem nejvíce tíží vysoké daně, špatná vymahatelnost práva, dostupnost financí. Nic nového pod sluncem. Situace se v některých oblastech dokonce zhoršuje. Jinde je zase lepší.
Podnikatelé a manažeři už léta upozorňují na nedostatky a překážky, s nimiž se v rámci tuzemského podnikatelského prostředí potýkají. Ideální stav v tomto směru jistě může nastat jen těžko, ale na řadu věcí poukazuje podnikatelská veřejnost dlouhodobě. Hospodářská komora České republiky ve spolupráci se Sdružením Střední podnikatelský stav provedla průzkum názorů zástupců a majitelů firem na kvalitu podnikatelského prostředí v ČR. Dotazníky vyplnili představitelé malých firem (37,1 procento respondentů), středních podniků (23,4 procenta respondentů), mikrofirem (20,3 procenta respondentů), velkých firem (14,7 procent dotázaných) a samostatně podnikající fyzické osoby (4,5 procenta respondentů). Vlastní průzkum kvality podnikatelského prostředí se zaměřil na čtyři relativně samostatné oblasti: podnikatel a právo, podnikatel a státní správa, podnikatel a finance, podnikatel a daně. Vzhledem k tomu, že s podobně zaměřenými otázkami se komora obrátila na podnikatele už v roce 2001, umožňuje to sledovat určitý vývoj názorové hladiny na konkrétní problémy podnikatelského prostředí.
Nepřehledná legislativa a pomalé soudy
Většina podnikatelů a manažerů firem považuje platnou právní úpravu za spíše nepřehlednou. Tento názor zastává 57,9 procent dotázaných, což je o téměř pět procent více než v roce 2001. Mírně - o necelé procento - pak stoupl i počet těch, kdo považují tuzemskou právní úpravu za zcela nepřehlednou. Zapojení podnikatelské veřejnosti do přípravy právních norem upravujících podmínky podnikání je podle 61,4 procenta dotázaných představitelů firem spíše nedostatečné, pouze příležitostné a nesystematické. Velmi vysoké procento respondentů také soudí, že názory podnikatelské veřejnosti jsou při přípravě právních norem využívány nedostatečně, respektive výjimečně. Tento názor zastává 60,7 procenta dotázaných představitelů firem. Poměrně vysoké procento - třicet procent - hodnotí stav využívání názorů podnikatelských kruhů dokonce jako zcela nevyhovující. Názory podnikatelské veřejnosti podle těchto manažerů a majitelů společností příslušné orgány státní správy v podstatě ignorují. Téměř polovina dotázaných je také přesvědčena, že při přípravě a projednávání právních norem upravujících podmínky podnikání jsou nedostatečně zohledňovány zájmy malých a středních firem. Více než 44 procenta respondentů pak vidí zohlednění zájmů této velmi důležité části podnikatelských subjektů pouze ve specifické právní úpravě podnikání malých a středních podniků v rámci implementace legislativy Evropské unie. Ta se přitom uplatňuje nedůsledně, respektive v omezeném rozsahu. Kritickému posouzení neušla ani práce českých soudů a vykonatelnost jejich rozsudků. Oboje hodnotí téměř šedesát procent dotázaných představitelů podnikatelské veřejnosti špatně. Soudy jsou pomalé a vykonatelnost jejich rozsudků nejistá. Stejný názor zaujaly v roce 2001 necelé 63 procenta respondentů. Značně vysoké, navíc se stoupající tendencí, je procento dotázaných, kteří označili situaci v této oblasti výslovně za špatnou. Téměř 37 procent podnikatelů a manažerů je přesvědčeno, že soudům se jako prostředku dovolání spravedlnosti nedá důvěřovat.
Neochotní a zkorumpovaní úředníci
V podnikatelských kruzích výrazně převládá názor, že způsob a rozsah informování podnikatelů o právních předpisech orgány státní správy není uspokojivý. Celkem 56,7 procenta dotázaných uvedlo, že státní a veřejná správa informuje podnikatelskou veřejnost o právních předpisech spíše nedostatečně a převládá tu čistě formální přístup. Dalších 30,5 procenta respondentů zastává dokonce názor, že orgány státní a veřejné správy, které mimochodem všichni živíme ze svých daní, zajišťují tento úkol nedostatečně, nesystematicky a neúplně. Názory podnikatelů na tuzemské úřednictvo se v této oblasti od roku 2001 v podstatě nezměnily. Naopak výrazné zhoršení se týká toho, jak představitelé firem vnímají věrohodnost výkladu předpisů, které jim poskytují úředníci státní správy. Krajní názor, že úředníci vykládají předpisy naprosto svévolně a zaujatě vyslovilo 8,6 procenta dotázaných, zatímco v roce 2001 to bylo pouze 4,9 procenta respondentů. Ještě výrazněji vzrostl počet těch, kdo uvádějí zkušenost, že státní úředníci vykládají předpisy různě (nejednotně) a občas i zaujatě. Zatímco v roce 2001 mělo takový názor 49,2 procenta dotázaných podnikatelů, o rok později to už bylo šedesát procent. Narazit na milého, fundovaného, vstřícného úředníka, který se snaží pomoci, je zřejmě stejně vzácné, jako vidět běhat po ulici medvěda. Proto více než sedmnáct procent dotázaných hodnotí přístup byrokratů jako nevstřícný, tedy bez jakékoliv snahy poskytnout radu. Někdy nechybí ani projevy arogance. Dalších 56,1 procenta vidí úředníky jako převážně nevstřícné. Jejich ochota poskytnout radu, usnadnit vyřízení záležitosti či napomoci řešení problému se podle více než poloviny podnikatelů vyskytuje výjimečně. Přitom hodnocení za rok 2001 bylo přece jen příznivější. Jako naprosto nevstřícné vnímalo úředníky necelých dvanáct procent respondentů a jako převážně nevstřícné 60,5 procenta. Další výraznou bolestí tuzemského podnikatelského prostředí je korupce, která je, zdá se, velmi silně zakořeněná. Čtrnáct procent dotázaných podnikatelů uvádí, že očekávání či přímo vyžadování úplatku je mezi úředníky velmi rozšířené a dalších 47 procent si myslí, že je rozšířené. V roce 2001 vnímali respondenti tento jev poněkud méně přísně. Silně korupční chování předpokládalo tehdy u úřednictva deset procent dotázaných, běžné očekávání „všimného“ pak 46 procent podnikatelů.
Úvěry? Stále nedostupné.
Kromě toho, že některé součásti byrokratického šimla očekávají od žadatelů jiné než kolkové poplatky, musí podnikatel počítat i s tím, že na chod a rozvoj firmy potřebuje finance. Jejich dostupnost je rovněž už tradičně námětem pro mnohé stížnosti. Průzkum Hospodářské komory se zaměřil v podstatě na dva základní problémy: Na dostupnost vnějších zdrojů financování formou úvěru pro podnikatele se zvláštním důrazem na malé a střední firmy. A na hodnocení státních podpůrných programů půjček a záruk pro malé a střední podnikatele. Výsledky potvrzují názor, že nízká dostupnost úvěrů je stále jednou z omezujících podmínek pro rozvoj podnikatelských aktivit. Stále vysoké procento respondentů, konkrétně 19,4 procenta, hodnotí dostupnost úvěru hlavně pro malé a střední firmy jako mizivou. Vyplývá to z faktu, že banky nemají o úvěrování této kategorie podnikatelských subjektů zájem. Stejný názor zastávalo v roce 2001 více než 28 procent dotázaných. Další 29,1 procenta účastníků průzkumu hodnotí šanci malých a středních podniků jako malou odrážející nízkou ochodu bank poskytovat jim úvěry. Jejich počet vzrostl od roku 2001 o tři procenta. Přestože tedy pro bankovní sféru zůstávají malé a střední firmy stále velmi rizikovou oblastí, představují na druhé straně velmi zajímavou a stále volnou část trhu pro finanční aktivity. Pokud jde o spokojenost se službami bank, je pro podnikatele rozhodující úroveň služeb v oblasti přímého bankovnictví (téměř 57 procent dotázaných) a individuální přístup ke klientovi (22,7 procenta). Mnohem méně je pro ně zajímavá blízkost pobočky banky (asi jedenáct procent), rychlost posuzování žádosti o úvěr (zhruba pět procent), rychlost služby na přepážce (tři procenta) a otevírací doba banky je důležitá jen pro procento dotázaných podnikatelů. Představám respondentů o žádoucí úrovni služeb klientům se podle průzkumu Hospodářské komory nejvíce přibližuje Komerční banka, kterou preferuje 40,5 procenta dotázaných a ČSOB s preferencí 35,4 procenta respondentů. Za třetí nejvstřícnější banku označili podnikatelé GE Capital (preference 15,3 procenta). Zatímco první dvě banky patří k „tradičním“ financiérům podnikání v tuzemsku, GE Capital se zejména na malé a střední podniky orientuje druhým rokem. Hojně využívají podnikatelé leasing - vyslovilo se tak 78 procent dotázaných. Více než polovina oslovených podnikatelů pak považuje leasing za rovnocennou alternativu k úvěru. Naopak více než 27 procent dotázaných ji považuje za nevhodnou, popřípadě za nouzovou variantu financování vlastního rozvoje. Další 23 procenta respondentů pak vidí v leasingu nejvhodnější formu financování vlastního rozvoje.
Státní podpora pod kritikou
Nijak slavně nevyšly z hodnocení podnikatelů ani státní podpůrné programy. Více než polovina z nich (54,2 procenta oproti 55 procentům v roce 2001) hodnotí tyto programy jako podprůměrné. Soudí, že v této oblasti existuje nedostatek informací i prostředků a šance na získání podpory je malá. Více než 26 procent podnikatelů pak považuje tyto programy za špatné, vyznačující se neprůhledností systému a velmi malým objemem skutečně dostupných prostředků. Počet dotázaných, kteří zastávají tento názor navíc meziročně vzrostl o čtyři procenta.
Daňová zátěž je demotivující
Na tom, že celková daňová zátěž podnikání je v tuzemsku poměrně vysoká, se shodlo více než 58 procent dotázaných podnikatelů. Dalších 36,4 procenta ji hodnotí dokonce jako extrémně vysokou a v podstatě z hlediska rozvoje podnikání demotivující. Počet těch, kteří zaujímají takové krajně kritické hodnocení, se meziročně zvýšil o téměř deset procent. Pokud jde o vnímání vývojové tendence, víc než pětina podnikatelů si myslí, že situace se zhoršuje. Pro více než padesát procent dotázaných je tuzemská daňová administrativa málo přehledná a většinou vyžaduje odborné vedení. Přes 38 procent dotázaných podnikatelů ji označilo za naprosto nevyhovující, nepřehlednou, plnou výjimek a novinek. A bez daňového poradce nezvládnutelnou. Podíl představitelů firem, kteří sdílejí tento extrémní názor, se navíc oproti průzkumu z roku 2001 zvýšil o více než jedenáct procent. Oblast daní obecně vnímají podnikatelé jako nejproblémovější. Téměř šest desítek dotázaných ji sice považuje za neměnnou, ale podíl podnikatelů, kteří vyjadřují svou nespokojenost s vývojovými tendencemi, je příliš vysoký. Téměř třetina respondentů soudí, že situace se v této oblasti za uplynulých dvanáct měsíců zhoršila a dalších více než šest procent soudí, že se zhoršila dokonce výrazně. Zhoršilo se rovněž hodnocení práce finančních úřadů. Zatímco v roce 2001 jejich činnost označilo za „podnikání škodlivou“ osm procent představitelů firem, o rok později už to bylo 13,7 procent. Podíl respondentů, kteří ji hodnotí jako problematickou, stoupl z 29,4 procenta dokonce na 41,7 procenta. Podíl spokojených podnikatelů nebo relativně spokojených, naopak o více než osmnáct procent poklesl.
