Vlajková loď malých a nezávislých pivovarů nabrala nový směr
Vypadá to jako gól do vlastní brány. Humpolecký pivovar, jehož spolumajitel Stanislav Bernard proslul coby veleúspěšný lobbista za zájmy menších a nezávislých pivovarů, je už z poloviny belgický (EURO 32/2001). „Vývoj se nedá zastavit, říkají svorně oba spoluvlastníci podniku, Bernard i Josef Vávra, kteří půlku firmy prodali belgickému pivovaru Duvel Moortgat. „Nejde o nějakou zásadní změnu naší strategie, není v tom žádná záludnost, stále tvrdíme, že zůstáváme menším pivovarem typu rodinného vlastnictví, tvrdí Bernard, jehož jméno humpolecký pivovar nese. „Pro mě je nejdůležitější, že jsme získali prostředky na investice do výrobních technologií, vysvětluje Vávra. Jako by oba pánové nevnímali, že jejich krok může být zlomem na celém českém pivním trhu. Zatím v Česku mají zahraniční partnery – na rozdíl od Humpolce ovšem přímo vlastníky – jen velké pivovarské firmy. „Připouštím, že nás bude následovat možná několik dalších menších pivovarů. Ale jak bude česká pivní mapa vypadat v budoucnu, to si netroufám předvídat. My jsme prostě už cítili, že je čas, kdy spojení s firmou jako Duvel Moortgat naší akciovce pomůže. Považuji to za postup standardní, prohlašuje Bernard. Poněkud si však vzápětí protiřečí: „Stále hájíme naše principy, vždy budu stát za malými nezávislými pivovary. Ale je pravda, že v Humpolci jsme vždy spíše vybočovali z řady. V posledních slovech má nejspíš pravdu. Příběh Rodinného pivovaru Bernard je pozoruhodný už od svého vzniku a spojení s Belgičany mu v budoucnu zřejmě jen dodá na šťavnatosti. A nejen proto, že název firmy jeho nového partnera Duvel znamená v překladu ďábel. Dobře utajený Vávra. Na veřejnosti po dlouhá léta prezentuje pivovar Bernard nositel tohoto jména Stanislav. Když byl titulován jako majitel, vždy upozorňoval, že je jen půlkou firmy, jejíž druhou část vlastní Josef Vávra. Bylo to celkem marné, generálního ředitele B. znal každý, výrobního ředitele a vrchního sládka V. jen málokdo. Jak se ti dva vlastně dali dohromady? „Poznali jsem se v roce 1991, vypravili jsme se na dražbu pivovaru do Humpolce a pivovar pak společně, každý s padesáti procenty, koupili, vzpomíná Bernard. „Působil jsem tehdy jako podsládek v pivovaru Ostrava. Pan Bernard pracoval myslím někde v tisku a oslovil nás, že by za provizi bylo možné udělat větší kontrakt na vývoz piva do Polska. Snažili jsme se oba, nedopadlo to, ale dost jsme se poznali. Zkoušel jsem se pak zúčastnit privatizace ostravského pivovaru, ale tam se děly zvláštní věci. A v malé privatizaci se najednou objevil Humpolec, měl jsem tam trochu zázemí, vyšlo to, shrnuje Vávra. Nyní, když Duvelu patří v Bernardu přesně polovina akcií, stojí před oběma českými majiteli otázka, která strana bude mít v případě vzájemného sporu navrch. „To je ve smlouvách ošetřeno, ale v zásadě žádný papír nevyřeší vše, jde vždy o rozumnou domluvu. Nezapomeňte, že předtím jsme s panem Vávrou měli situaci stejnou. A fungovali jsme, říká Stanislav Bernard. „Základ je v tom, jak jsme si rozdělili práci. Kolega se stará především o ekonomiku a obchod, já o výrobu, dodává Vávra. Na principu „nevměšování se má být založeno i strategické partnerství s Duvelem. Ten navýšil 150 milionů základního jmění Bernarda o dalších 110 milionů. Proč si přitom belgická a česká strana rozdělily vlastnictví půl na půl, nikdo nevysvětlil. „My jsme rádi, že jsme získali prostředky na investice. Samozřejmě se změní i zástupci v představenstvech firem, ale základní dohoda je jasná: my si dál děláme své, Duvel také. Obě firmy si nevedou špatně, v managementu se nic měnit nebude, tvrdí Bernard. Vražedná atmosféra. Při vysvětlování, proč se při snaze získat další peníze na investice nepoohlédla humpolecká firma po domácí scéně, Bernard tvrdí, že to samozřejmě zkoušel, ale bez úspěchu. „Na našem pivním trhu je vražedná atmosféra, prohlašuje Bernard. Při spojení s Duvelem nelituje ani toho, že tak přišel o daňovou úlevu, kterou sám takzvaným malým a nezávislým pivovarům vydobyl. Jde o to, že firmy s roční produkcí pod 200 tisíc hektolitrů mají odstupňovanou nižší daň než firmy velké. Bernard se před lety snažil v této věci přesvědčit Klausovu vládu, leč neúspěšně. Nakonec doslova přivezl své pivo do Parlamentu, aby poslance přesvědčil. Postavil se za něj i prezident Václav Havel. Věc se podařila. Doposud Humpolec podmínku pro snížení daně splňuje, jeho loňský výstav byl 106 tisíc hektolitrů. Ovšem smlouvou s Duvelem o úlevu přišel. Belgičané ročně produkují kolem 300 tisíc hektolitrů, kromě „ďábelského piva s vysokým obsahem alkoholu například i ovocné šťávy. Spojením se Bernard ochudil o pět milionů korun ročně. „S tím se prostě nedá nic dělat. Důležitější pro mě je, aby ostatní naše pivovary neměly pocit, že jsme je coby vlajková loď daňových úlev snad nějak zradili. Vždy je budu hájit, i když jsme nyní formálně z jejich svazu vyřazeni, dušuje se Bernard. Připomíná, že i jeho nový partner Duvel Moortgat je pivovarem menším, vlastněným především rodinou Moortgatů. Sám si vařím, sám si peru… Od belgické finanční injekce si Josef Vávra slibuje především posílení své parkety, totiž výrobních technologií. Pivovar je totiž založen na kvalitě, což není jen reklamní slogan. Je nejvýznamnějším tuzemským producentem nepasterizovaného piva – (jednoho z nejdražších), jehož výroba je závislá na úzkostlivém dodržování technologického procesu. Každá chyba várku znehodnotí. S tím souvisí i snaha pivovaru zajistit si většinu nutných ingrediencí pro výrobu piva sám. Něco už udělal, na něco použije belgické finance. „Děláme pivo tradičním, skoro bych řekl rukodělným způsobem. Když jsme tedy sháněli vlastní sladovnu, nechtěli jsme ji s technologií velkovýrobní, ale s tou tradiční. Podařilo se ji loni získat v Rajhradě, vypráví Josef Vávra. Humpolec koupil sladovnu od Obchodních sladoven a přišla na 16 milionů korun. Třetinu produkce sladu spotřebuje Bernard sám, zbytek na smlouvu prodává. „Vychází to lépe i ekonomicky, ale hlavně si sami ohlídáme kvalitu, což je k nezaplacení, dodává Vávra. Teď se pivovar chystá i na další kroky ke zlepšení technologie. Jde o zařízení na zbavení vody plynů (zasvěcený výklad inženýra Vávry lze snad zkrátit tak, že je pak voda pro vaření piva lepší) a pro vlastní množení pivních kvasnic. „Vše směřujeme k tomu, abychom sami měli dohled nad kvalitou výsledného produktu. Celou filozofii firmy jsme vsadili na to, že nebudeme nejlevnější, ale prorazíme jakostí, i určitou specialitou, například nepasterizovaným pivem. Jsme přesvědčeni, že to je pro české podniky trend do budoucna. Běžné věci umějí vyrobit všude na světě, a třeba levněji. My jsme originální, říká Vávra. Do světa? Vávra vaří pivo, Bernard dělá byznys. Odpověď na stěžejní otázku, proč vůbec firma k partnerství s Belgičany přistoupila, dost tutlá a zástupce firmy Duvel Moortgat se týdeníku EURO minulý týden nepodařilo zastihnout. „Jsou teď většinou na dovolené, vysvětloval Stanislav Bernard jejich nepřítomnost na tiskovce v Praze, kterou kvůli fúzi svolal. Libor Witassek ze společnosti DC Vision, která českému pivovaru zahraničního partnera vytipovala a pak dohodu sjednala, konstatuje: „Pro belgickou firmu znamená partnerství s Bernardem sice dost výraznou změnu, pokud jde o objem produkce piva, ale finančně to zas takový šok není. Cena piva je v Česku nízká. A možnost, že by se třeba Duvel u nás prostřednictvím Bernarda nyní více prodával, trochu naráží právě na ty cenové rozdíly. Duvel se v Belgii čepuje ve většině restaurací, třetinka stojí v přepočtu kolem sta korun … Duvel vstoupil do Bernarda nejspíše proto, že za poměrně levnou investici se uchytil v zemi pivu zaslíbené, která časem možná vstoupí do Evropské unie. A co vedlo ke spojení Humpolec? Má zboží, kontakty, chybí mu však obchodní síť. „Vývoj našeho vývozu si netroufám odhadnout, teď představuje jedno procento z výroby, pivo jde jen na Slovensko a do Švédska, vykrucuje se Stanislav Bernard. Ale názory komentující fúzi jsou výmluv–né: Duvel své produkty vyváží do čtyřiceti zemí světa, včetně USA. Jeho zboží přitom tvoří především právě speciality, a to jiného typu, než dělá Bernard. Takže vše vypadá, že spojení nebyla z nouze ctnost, ale dobrý kalkul. A ještě jedna drobnost. Jednu z nejvýznamnějších pivních firem v Česku, Pražské pivovary, nyní vlastní firma Interbrew. Stanislav Bernard potvrdil týdeníku EURO, že měl minulý týden schůzku se šéfem Pražských pivovarů Tony Desmetem. „Bavili jsme se o tom, jak to na trhu vypadá, konstatoval Bernard. Překvapení nejsou vyloučena.
