„Musíme místo Ruska hledat nové trhy, ale nepůjde to mávnutím proutku,“ říká nastávající generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová v rozhovoru o postoji firem k obchodní válce s Ruskem, zájmu podniků o Ukrajinu, nové podobě exportní strategie, Číně a politice lidských práv.
Podle toho, co jsme prozatím zjistili od firem, se na tu situaci vůbec pozitivně dívat nemůžeme. Provedli jsme mezi našimi členy průzkum a zeptali se jich, zda se sankcemi souhlasí a jaké očekávají dopady. Z odpovědí vyplynulo, že dvě třetiny českých firem jsou proti sankcím a jedna třetina je podporuje.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) si minulý týden stěžoval, že jsme v Česku zbytečně „připodělaní“ z dopadů obchodní války mezi EU a Ruskem. Což je v české veřejné debatě poměrně vzácné vyjádření. Jak to vidíte Vy? Neměli bychom se na tu situaci dívat aspoň trochu pozitivněji?
Jaký typ podniků byl pro a jaký proti?
Ty názory jsou přítomné v podobné míře mezi různě velkými i různě zaměřenými podniky. Co je ale důležité – z té jedné třetiny, která sankce podporuje, se zhruba dvě třetiny vyjádřily v tom smyslu, že očekávají vážné dopady sankcí. Nešlo tedy o firmy, kterých by se sankce vůbec netýkaly.
Na veřejnosti se objevují různá čísla, která se snaží vystihnout, jak velké by ty dopady mohly být. Jaké údaje máte k dispozici jako Svaz průmyslu?
Je to trochu věštění z křišťálové koule. Nevíme, jak dlouho budou sankce trvat a jestli nastane nejhorší varianta, která by znamenala konec obchodů s Ruskem. V krátkodobém termínu, tedy během letošního a příštího roku, lze počítat se ztrátou desítek miliard korun. V dlouhodobějším horizontu, tedy pokud by došlo ke ztrátě ruského trhu, by šlo o stovky miliard.
Sankce jsou riziko podnikání. Firmy musí počítat s tím, že se může něco stát.
Pro české firmy představuje největší problém zboží dvojího užití. Do této kategorie spadají například obráběcí stroje a další zařízení, která mohou případně sloužit i pro vojenské účely. Firmy mají možnost požádat o licenční povolení, při kterém se zkoumá, jestli koncový uživatel působí v civilním sektoru. Otázkou ale zůstává, jak dlouho bude posuzování trvat a jestli to třeba ruské partnery neodradí.
Není to s těmi čísly trochu podobné jako na jaře, se teprve začalo mluvit o možných sankcích a hned se začaly objevovat dohady o tom, kolik pracovních míst nás to bude stát – přestože tehdy ještě vůbec nebylo zřejmé, jak by sankce měly vůbec vypadat?
V tuto chvíli už to ovšem známo je. Byly vyjmenovány čtyři oblasti sankcí. Pokud pominu finanční sektor, kde se sankce našich členů tolik týkat nemusí, tak jsou to právě zařízení a technologie dvojího užití a ropný sektor, ve kterém se sankce vztahují na definovaný seznam technologií. To znamená, že dopady současných sankcí se odhadovat dají. Nevíme však, co bude dál.
nastávající generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová
Celý rozhovor si můžete přečíst na serveru EurActiv.cz
Čtěte také:
Sankce mohou české firmy připravit o desítky miliard, tvrdí průmyslníci
Rusko zvažuje zákaz dovozu aut, pokud Západ uvalí další sankce
