„Nedělám rozdíly mezi jednotkami aktivní zálohy a profesionálními vojáky,“ důrazně ujistil Aleš Opata, náčelník generálního štábu. A aby bylo zřejmé, jak to myslí, dodal: „Mezi projekty okamžitého dopadu patří výstroj a vybavení vojáků. Všechny jednotky aktivní zálohy tak budou postupně vybaveny stejně jako profesionální jednotky, a to nejpozději do roku 2021 útočnou puškou Bren a nejpozději do roku 2024 prostředky balistické ochrany jednotlivce. Jsme jedna republika, jedna armáda.“
Psal se 7. prosinec 2018 a do Prahy dorazilo 41 velitelů záložáků z celé republiky, kteří pak dobré zprávy tlumočili ve svých domovských útvarech. Jenže stačilo několik měsíců a věci se změnily. Už na konci loňského roku armáda své dobrovolníky informovala, že kvůli potížím v nákupech se přezbrojení zpozdí. Jednotky aktivních záloh se tedy nové výbavy jen tak nedočkají a většina z nich si bude muset i dál vystačit se samopalem vzor 58 používaným od konce padesátých let minulého století. Některé z 3300 záložáků navíc znervóznila i odpověď na dotaz podle zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou zveřejnilo ministerstvo obrany. „Přezbrojení jednotek aktivních záloh na pušky Bren a pistole Phantom je plánováno po roce 2025,“ uvádí resort v oficiálním vyjádření.
Velení armády však nyní tvrdí, že jde o neplatnou informaci. Útočné pušky Bren prý budou přicházet dřív. Každopádně k aktivním zálohám se dostanou až poté, co je přestanou používat profesionální vojáci.
Ti místo nich dostanou modernější verzi zbraně. „Přezbrojení jednotek aktivních záloh na pušky Bren bylo plánováno souběžně s přezbrojením jednotek pozemních sil na novou útočnou pušku Bren 2,“ popisuje Magdalena Dvořáková, tisková mluvčí generálního štábu.
Už to není vtipné
A jak je vidno, některým záložákům dochází s postupem generálního štábu a ministerstva obrany trpělivost. „Na posledním cvičení padl vtip o tom, že maďarští vojáci budou mít naše zbraně (breny z České zbrojovky – pozn. red.) rychleji než my. Vypadá to, že už to vtipné není,“ píše se třeba na stránkách středočeské roty aktivních záloh. Zádrhel prý nastává v situacích, kdy příslušníci zjišťují, jakou výbavu a příslušenství si vlastně mají pořídit – jestli takovou, uzpůsobenou novým brenům, nebo starým samopalům vzor 58. „Jak máme odpovědět vojákům poté, co nám bylo loni neformálně přislíbeno přezbrojení během roku 2021 a teď se dozvídáme, že bude u jednotek aktivních záloh zahájeno až po roce 2025?,“ upozorňují dále středočeští záložáci na nejasné informace z resortu.
Jak týdeníku Euro řekla Dvořáková, pušek Bren se prioritně dočkají bojové jednotky záložáků, aby mohly na společná cvičení s oddíly profesionálních vojáků. A bude to prý dříve než v roce 2025, jak ve svém vyjádření uvedlo ministerstvo obrany. Nicméně pěší roty při krajských vojenských velitelstvích, nejpočetnější oddíly záložáků, si budou muset ještě dál počkat a udržovat zastaralé zbraně.
Co se týče balistické ochrany, tedy nových přileb a neprůstřelných vest, jejich dodávky k prvním jednotkám aktivních záloh by měly podle Dvořákové startovat počátkem roku 2021.
Procesní zdržení
Zpoždění v modernizaci výbavy aktivních záloh, které se mají do budoucna stát důležitým článkem českých ozbrojených sil, způsobují potíže s armádními kontrakty.
Třeba rámcovou dohodu za 2,85 miliardy korun na nákup šestnácti tisíc pušek Bren 2, která měla být podepsaná už na začátku loňského roku, ministerstvo obrany dotáhlo až letos v dubnu. Kvůli stížnosti na obchod, kterou několik měsíců řešil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Důsledkem je, že k profesionálním vojákům se nové zbraně dostanou později, než se plánovalo, a své současné zbraně tak nebudou moct záložákům předat podle plánu. „Posunutí termínu (přezbrojení aktivních záloh – pozn. red.) bylo způsobeno procesním zdržením při uzavírání výše zmíněné rámcové dohody,“ potvrzuje Dvořáková.
Ke sjednocení zbraňové platformy u vojáků a jejich kolegů v zálohách se generální štáb rozhodl proto, aby se ještě zúžila vazba mezi profesionálními a dobrovolnými jednotkami a v případě operačního nasazení spolu mohly lépe kooperovat. I když se první a druhá generace útočných pušek Bren poměrně výrazně liší, stále k sobě mají obě technologie mnohem blíže než k zastaralému samopalu vzor 58.
Velení armády vysvětluje, že útočné pušky Bren se k aktivním zálohám dostanou až poté, co je přestanou používat profesionální vojáci. Ti místo nich dostanou modernější verzi Bren 2.
Aktivní zálohy Armády ČR ? Aktuální počet příslušníků: 3300 ? C ílový počet příslušníků: 5000 v roce 2025, 10 000 v roce 2030 ? Podmínky vstupu: plnoletost, trestní bezúhonnost, české občanství, minimálně učňovské vzdělání, zdravotní způsobilost, úspěšné absolvování šestitýdenního kurzu základní přípravy ve Vyškově ? Hlavní úkoly aktivních záloh: plnění úkolů policie, obrana a ochrana důležitých objektů pro obranu státu, záchranné a likvidační práce, pomoc s udržením vnitřní bezpečnosti státu, doplnění operačních ztrát armády a speciálních schopností
O autorovi| ondřej stratilík, stratilik@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU