Fotbal podle Petra Bušty
Kdo očekával, že ve středu 5. listopadu vyjdou římské noviny s černou ořízkou, aby zvěstovaly příšerný debakl Lazia, které doma schytalo čtyři góly od Chelsea, krutě se zmýlil. Média bez vyrušení pokračovala v díle načatém už počátkem toho týdne, totiž v jásotu nad blížícím se derby AS Roma – Lazio. Taky proč se trápit výpraskem, když zaprvé calcio je radost a nic než čirá radost, a zadruhé drtivá většina města beztak straní AS Roma. (To zvěstoval i průzkum mezi italskými herci, politiky, bankéři a řediteli firem: 56 procent dotázaných věřilo ve vítězství AS a jen 19 procent v Lazio.)
O den dříve než derby AS - Lazio odehrál se v Praze „zápas podzimu“ Sparta – Ostrava a výborný fotbal i atmosféra vedly k rozumování, zda přeci jen není v silách české kopané vytvořit kolem sebe fenomén hodný velkého fotbalu. Viděno optikou Říma, sám fotbal na to nestačí.
Pohleďme jen na dva detailní aspekty, nejprve na mediální. Už sedm dní před derby přinášely noviny až šest stránek zabývajících se pouze jím a během týdne stran přibývalo tak metodicky, až se zdálo, že v neděli už na nic jiného místo nezbude. Některé listy odpočítávaly: derby minus 6 dní, derby minus 3 dny… Den před zápasem sobotníky věnovaly zápasu většinou dvanáct stran na prestižních místech listů. Srovnávat je zbytečné.
Druhý detailní aspekt, dopravní. Nastal den D. Od odpoledne jsou posíleny všechny autobusy, jejichž linky vedou poblíž Stadio Olympico, a to dohromady třemi sty soupravami, jestli si je někdo dovede představit pohromadě. Nehledě k tomu se mění severní část římského centra v jedno parkoviště. Ve dvou středních pruzích strategického vnitřního okruhu bez okolků parkují přímo mezi řítícími se kolonami první automobily. Posléze se dostaví policie a organizuje flagrantní porušování dopravních předpisů, až průjezdnost hlavní dopravní tepny definitivně zkolabuje. Představme si, jak pražstí dopraváci v neděli večer organizují nedovolené parkování ve všech pruzích severojižní magistrály. Kdo by chtěl projet, skulinku nakonec najde, Itálie, ale kdo by teď projížděl? Ulice Říma v době zápasu vypadají jako ve čtyři ráno po Štědrém dnu.
Jaký to musí být fotbal, aby generoval kolektivní nevědomou vůli k radosti!? Vždyť už po celý pátek se i ve filiálkách nadnárodních korporací nemluvilo o ničem jiném (dokonce ani o jídle!), a jen zazní hvizd, v obchodech se do poločasu neobsluhuje, neboť prodavači i zákazníci vzhlédnou k obrazovce přímo v krámě. Dokonce do podniků, kde se platí vstupné, lze proniknout zdarma.
AS Roma přejelo Lazio 2:0 a zápas to byl mizerný, bezzubý, plný nepřesností, faulů a zdržování. Vyprodané tribuny (80 tisíc diváků) se mezitím bavily královsky. Takže jaká to musí být kolektivní vůle k radosti, aby stvořila calcio?
A o čem se ve firmách mluvilo v pondělí? Nu, v pondělí byla všeobecná stávka, jak už se tak někdy v Itálii o pondělcích stává. Zato v úterý se spustily vášnivé debaty: o příště na Stadio Olimpico přijede Perugia.
ČLÁNKY DO MAILU