Každodenní poptávka ještě nezajistí imunitu sektoru
Bez jídla se neobejdeme, proto se finanční krize nedotkne výrobců potravin. Takové zjednodušení, s nímž si vystačí někteří analytici, ovšem pokulhává. Na sklonku října tipovala MF Dnes, že potravináři budou vůči krizi téměř imunní a kvůli nepostradatelnosti svých výrobků se nemusejí bát dramatického propadu. Sami podnikatelé to ale pociťují jinak. „Náš sektor je ohrožený a bez rozdílu to platí pro všechny obory, od masa přes mléko po pečivo,“ tvrdí prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. „Krize se nás nedotýká okrajově, jak slyšíme od hlavy státu, ale velmi výrazně,“ doplňuje Milan Teplý, šéf největší české mlékárny Madeta. Mráčky symbolizující známky oslabování zakreslila společnost Euler Hermes ve své předpovědi k vyhlídkám výrobců potravin a nápojů téměř na celém světě, střední Evropu nevyjímaje.
Rozhodnou zákazníci
Nepříznivý hospodářský vývoj může mít dopad i na potravinářství a jeho dodavatele. Ceny energií a jiných vstupů sice mohou klesat, nebo alespoň rychle neporostou, na druhou stranu si obchodní řetězce budou chtít zlepšit pozici vynucenou konkurenčním bojem a zvýšit marže. „Jde o citlivou oblast a jenom čas ukáže, kdo bude vítězem. Kdo však rozhodne, jsou zákazníci a zde je situace poměrně jednoznačná. Tempo růstu spotřeby domácností se v letošním a příštím roce podle odhadů razantně sníží (viz Úspornější konzum),“ uvádí Julius Kudla, generální ředitel úvěrové pojišťovny Euler Hermes Čescob. „Zatím se málo počítá s multiplikačním efektem možného snižování pracovníků v oblastech, kde je mzda nad celorepublikovým průměrem, kupříkladu v automobilovém průmyslu a u jeho dodavatelů,“ upozorňuje Kudla. Připomíná, že jeden nezaměstnaný nebo pracovník s menším příjmem kvůli omezení provozu představuje téměř 2,7 ohroženého spotřebitele.
Šéf Potravinářské komory Toman předpokládá, že ekonomická krize dolehne na tuzemské zpracovatele ještě tíživěji než na jejich konkurenci v Německu, Francii nebo Rakousku. „Na rozdíl od České republiky, kde je stále zaklínadlem liberalismus, si zmíněné země trhy neformálně chrání a zpracovatelé tam mají velkou politickou podporu. To my neznáme a výsledkem je, že přetlak surovin a potravin v Evropě se valí k nám do nadnárodních řetězců a zdejší zpracovatelé dál ztrácejí trh,“ konstatuje Toman. U některého sortimentu, jako je trvanlivé pečivo nebo mléčné výrobky, se podle něj už polovina zboží prodávaného v řetězcích dováží.
Nejohroženější maso
Kvalitu bez ohledu na cenu bude nadále volit jen menšina spotřebitelů, většina půjde při nakupování potravin po cenovkách. „A tam mají navrch výrobky z dovozu, ve velké míře skrytě nebo otevřeně dotované. Pokles cen ropy částečně odstraňuje jistou překážku, kterou při dovážení ze zahraničí mohly představovat dopravní náklady,“ doplňuje Kudla. Proti lacinějšímu zboží zvenku někteří zpracovatelé neobstojí, což nedávno potvrdil třeba ředitel podniku Maso Planá Emil Kasper, když vysvětloval zastavení jatek a bourárny v závodu Studená: „Vzhledem k rozdílu nákupních cen živých prasat v Evropě a v Česku není dlouhodobě možné konkurovat levnějšímu masu ze zemí EU, které na zdejší trh přichází za cenu o šest korun na kilogram nižší.“ Ekonomická krize zasahuje trh s prasaty zejména prostřednictvím Ruska, kam se většina velkých evropských exportérů zdráhá vyvážet kvůli složitému přístupu ruských masokombinátů k penězům. Potíže se splatností mají také zpracovatelé v Maďarsku a Rumunsku, což jsou významná odbytiště pro dánské a nizozemské producenty prasat. Právě u masného průmyslu v tuzemsku, kde se marže pohybují kolem nuly, vidí šéf Euler Hermes Čescob i největší ohrožení ze všech zpracovatelů. Proto také chápe snahy některých majitelů zbavovat se těchto podniků či plány na jejich zásadní restrukturalizaci. K ní bude muset přistoupit investiční skupina Penta, uspěje-li se záměrem převzít některé tuzemské masokombináty. Jednala o tom se společnostmi J&T a Agrofert.
Zásoby mléka rostou
Situace nemusí být růžová ani v mlékárenství, ilustruje Julius Kudla na bankrotu francouzské skupiny Toury s ročním obratem tři sta milionů eur u mléčných produktů. „Madeta to přežije, ale za cenu obrovského utažení opasku,“ říká její majitel Milan Teplý. Jak ho přiškrcuje? „Samozřejmě zastavujeme investice, všechny výdaje jdou pod tři rentgeny, než je pustím. Lidé nemohou počítat s nárůstem mezd, spíše budeme muset omezit výrobu o sobotách a nedělích, abychom ušetřili na víkendových příplatcích,“ popisuje hlavní úsporná opatření Teplý. Přímé důsledky finanční krize, které se odrážejí v bankovním úvěrování, navíc doprovází krize na světovém mléčném trhu. „Vývozy do arabského světa a Asie se zastavily. Ceny sušeného mléka a másla dál klesají, zásoby obrovsky rostou. Kdybychom měli sušit množství mléka jako dříve, denně bychom vyráběli ztrátu kolem tři čtvrtě milionu korun,“ propočítává šéf Madety. Jak dodává, mléka je všude tolik, že zemědělci už nekřičí kvůli klesající ceně, ale jsou vůbec rádi, že ho od nich zpracovatelé odeberou. „V Německu a Francii přistupují vlády k určitým ústupkům vůči zemědělcům a potravinářům. Jsem překvapený, jak u nás je vláda k vážné situaci naprosto netečná,“ kritizuje Teplý. Nakolik se finanční krize projevuje v pekárenském oboru, nechtěla středoevropská jednička – společnost United Bakeries – ze strategických důvodů komentovat.
Spotřebitelům, které přednostně oslovuje cena, ze všeho vychází pozitivní zpráva – přebytky komodit a konkurenční boj mezi vysílenými výrobci nejspíš povedou ke zlevňování potravin. První signály se už objevují. Cenový pád ale jen prohloubí zdravotní potíže potravinářů a jejich dodavatelů.
GRAF
Podmračená předpověď
Vyhlídky sektoru výroby potravin a nápojů – podzim a zima 2008
Svět
Spojené státy americké
Kanada
Japonsko
Eurozóna
Německo
Francie
Itálie
Španělsko
Nizozemsko
Belgie
Velká Británie
Střední Evropa
Asie
Latinská Amerika
Pramen: Euler Hermes
obstojné vyhlídky
příznaky oslabování
GRAF
Úspornější konzum
Spotřeba domácností – meziroční růst
Pramen: mezinárodní údaje, + odhad Euler Hermes
TABULKA:
Na ústupu
Pozice potravinářského průmyslu v ČR
Ukazatel*2005*2006*2007
Podíl na HDP (%)*2,7*2,5*2,3
Počet zaměstnanců*134 433*126 466*121 920
Tržby (mld. Kč)*270,8*273,6*286,6
Pramen: ČSÚ, Panorama potravinářského průmyslu
