Distančně tak lze studovat i mezi manažery stále populární MBA. Výuku založenou na patnáctiminutových blocích, takzvaném micro-learningu, představila vzdělávací společnost EDU Effective.
„Jsme propagátoři micro-learningu, pravidelných kratších lekcí o délce 15 minut denně s možností splnění více lekcí najednou či posunutím lekce na další dny, pokud se v daný den student k výuce nedostane. Micro-learning je účinná metoda ve vzdělávání dospělých zaměstnaných studentů a pomůže jim vytvořit si cenný návyk - pravidelný čas pro svůj osobní rozvoj,“ uvedl Pavel Makovský, předseda správní rady EDU Effective.
Od Uberu po Amazon
Právě krátké bloky věnované výuce mají odbourat jednu z nejčastějších výmluv studentů, kteří se vyhýbají dlouhodobému vzdělávání: Nemám na to čas. Potřebnou čtvrthodinu si totiž najde praktiky každý.
„Srovnáváme to například s časem na sociálních sítích, kde 15 minut člověk stráví bez problému, ale většinou mu to nic nepřinese. Chceme ukázat lidem, že těchto 15 minut lze strávit daleko efektivněji,“ dodal Pavel Makovský.
V rámci micro-learningu mají studenti k dispozici diskusní fóra pro výměnu názorů, kladení otázek, získávání zkušeností, seznámení se a komunikaci mezi studenty z celého světa. Lektoři EDU Effective neustále doplňují a aktualizují videa a další materiály, jako jsou weby a články. Těch před zahájením výuky zhlédli tisíce, aby mohli pro studenty v rámci distanční výuky vybrat ty nejlepší. Díky tomu se studenti mohou seznámit s názory, zkušenostmi a tipy manažerů ze všech oblastí byznysu, z velkých, středních i malých firem, startupů, jako jsou Uber, Amazon, Microsoft, AirBnB a dalších.
Nejsou stroje
Atraktivní distanční výuku by chtěli svým studentům nabídnout také učitelé základních a středních škol. Videokonference, sdílení výukových materiálů v různých online platformách či týmová spolupráce v digitálním prostředí. To jsou příklady dovedností, které si od jara narychlo museli osvojovat učitelé kvůli uzavření školních budov v důsledku pandemie.
Často však měli k dispozici prakticky prázdné ruce. I když vláda již v roce 2014 schválila Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, podle které by učitelé už dnes měli být schopni výuku v online prostředí vést, zůstal dokument z velké části jen na papíře. A ještě v současnosti desetitisíce učitelů tápou, jak se vyrovnat se současnou situací.
Podle odborníků je tak školství jednou z mnoha oblastí, kde Česko v digitalizaci trestuhodně zaspalo. „Je zcela nepochopitelné, že se ministerstvo školství ani vláda již dávno nesoustředí na vzdělávání pro budoucnost. Na schopnosti současných dětí najít si práci v automatizované a robotizované výrobě závisí, zda budeme mít prostředky na řešení sociální a zdravotní péče pro seniory v rychle stárnoucí společnosti,“ upozorňuje Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy.
I když se na řadě škol v rámci jarního i podzimního uzavření škol daří aplikovat řadu různých způsobů výuky na dálku, jako jsou videokonference, sdílení společných obsahů a výukových materiálů v různých online prostředích určených pro týmovou spolupráci, práce s výukovými videi nebo tvorba online testů a jejich vyplňování, z velké části ustrnula distanční výuka na velmi slabých základech. Žáci a studenti poměrně často sledují ofocené nebo oskenované papírové materiály ze svých učebnic a cvičebnic. Naprosto chybějí profesionální podklady pro online výuku, které by naplno využívaly výhod digitálního prostředí.
Práce s těmito nástroji vyžaduje u žáků i pedagogů celkem pokročilé znalosti a dovednosti ve využívání informačních technologií. Navíc klade na učitele mnohem větší nároky, co se týká udržení pozornosti studentů.
„Bez vhodných podnětů a podpory učitele se žák k potřebným vyšším formám myšlení, jako jsou tvorba či řešení problémů, nedostane. Proto je důležité i při přechodu na čistě online výuku zachovat přímé kontakty a budovat komunitu třídního kolektivu,“ říká přední odborník na digitální gramotnost žáků Bořivoj Brdička z Jednoty školských informatiků.
Digitální kocovina
Chybějící digitální gramotnost neomezuje v současné době jenom učitele, ale prakticky všechny obory. Snad kromě dělnických profesí a služeb by totiž současná ekonomika potřebovala přejít do online prostředí ve velké části oborů.
Jenže pro masivnější vývoj a nasazování digitálních technologií chybějí lidé. I když právě koronakrize ukázala důležitost profesí v informačních technologiích, absolventů IT oborů paradoxně trvale ubývá.
„Půl roku od propuknutí koronakrize dnes už nikdo nemůže pochybovat o tom, jak důležité jsou pro společnost informační technologie. Nějaká forma IT podpory se na jaře stala nutností pro každou firmu nehledě na odvětví. Pokud do té doby firma odborníky přes IT nevyužívala, byla najednou proti konkurenci propastně pozadu, naopak ti připravení získali ohromnou výhodu, vyhnuli se chaotickým změnám a své fungování téměř nijak neomezili,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).
Platové podmínky ajťáků jsou dlouhodobě nadprůměrné. Jejich mzda se pohybuje těsně pod hranicí 60 tisíc korun a v době koronakrize se jejich ohodnocení dál zvyšuje. Přesto ani tato motivace nestačí naplnit všechny školy. Populačně slabší ročníky, které v posledních letech navštěvovaly střední školy, se nyní přesouvají na školy vysoké.
Protože se počty absolventů vysokoškolských oborů ICT konstantně snižují už od roku 2013, lze očekávat další pokles.
Krotitelé nul a jedniček
Zatímco před sedmi lety promovalo bezmála pět tisíc absolventů ICT oborů, v roce 2019 to bylo 3638. „Vysokoškolsky vzdělaných IT specialistů ubývá také proto, že nadané maturanty zláká uplatnění na nadstandardně ohodnocených pozicích. A ač se na vysoké školy nechá přijmout téměř sto procent našich maturantů, o tom, zda ve studiu skutečně pokračují, lze u některých pochybovat. Raději se věnují své kariéře, neformálnímu vzdělávání a seberozvoji, bez kterých to v progresivních IT profesích zkrátka nejde,“ popsal Martin Vodička. Z více než 200 tisíc ICT odborníků v Česku v roce 2018 mělo dosažené terciární vzdělání 54 procent pracovníků.
Se zajištěním nedostatkových odborníků se snaží pomáhat také iniciativa Czechitas. Ta se snaží pomáhat ženám, aby se v dosud hlavně mužském světě IT technologií více prosazovaly. „V dnešní době, kdy se zvyšuje nezaměstnanost, bude o zvýšení digitálních dovedností větší zájem. Naše absolventky Digitální akademie ukazují cestu. Po ukončení kurzu si část z nich najde práci na juniorské pozici v IT,“ vysvětluje Dita Formánková, spoluzakladatelka Czechitas.
Intenzivní kurzy, které iniciativa pořádá, se zaměřují na několik skupin zájemců. Například ženy, které práci ztratily nebo jsou vysoce ohroženy ztrátou svého zaměstnání v souvislosti s šířením pandemie nemoci covid-19, maminky po mateřské dovolené nebo ženy starší 45 let.
„Současná krize nám ukázala, že schopnost osvojení si digitálních dovedností bude hrát v příštích měsících klíčovou roli jak pro firmy, tak i pro jednotlivce. Právě díky organizacím jako Czechitas může Česko urychlit svoji digitální transformaci a připravit se lépe na ekonomickou realitu 21. století,“ ocenila Taťána le Moigne, ředitelka Google pro Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko.
Souboj programů
Podpora žen v IT není jedinou iniciativou, kterou český Google reagoval na dopady kononakrize ve školství. Společnost již na jaře zdarma uvolnila sadu 11 nástrojů s názvem G Suite pro vzdělávání, která obsahuje i oblíbenou službu Učebna Google.
Na skokový zájem o distanční výuku reagoval také Microsoft. „Poskytli jsme firmám, vzdělávacím i neziskovým organizacím několik možností, jak bezplatně využít Microsoft Teams. Uživatelé tak mohou obratem začít využívat videoschůzky až pro 250 účastníků, živé události až pro deset tisíc účastníků, nahrávání a sdílení obrazovky, chaty a možnost spolupracovat nad dokumenty v reálném čase,“ zmínil Petr Váša, manažer divize Microsoft 365.
Právě programy umožňující online kontakt učitelů se studenty zažívají v po měsících největší boom. „Pár měsíců testuji různé nástroje na webináře, přednášky a živé online konzultace. Nakonec jsem skončil u aplikace Zoom, v níž od počátku roku pořádám webináře – své pravidelné online fotokavárny,“ říká fotograf Jan Rybář. V současné situaci, kdy lektoři, kteří jinak školí „naživo“, hledají nové cesty, se rozhodl jim pomoct a sepsal v pár bodech návod, jak rychle začít.
Už jenom po síti
Zatímco pro většinu škol je distanční výuka jen přechodnou záležitostí, jiné se na ni začaly plně zaměřovat. Soukromá vysoká škola s novým názvem Unicorn University začala letos nabízet vysokoškolské vzdělávání zaměřené na informační technologie, datovou analýzu a byznys. Škola, která 13 let od svého založení nesla název Unicorn College, nedávno rozšířila možnosti studia o magisterské programy. Stala se tak první vysokou školou v České republice, která se specializuje na online výuku svých studentů v takzvané plně distanční formě studia. K plnému přechodu na online vzdělávání škola ještě potřebuje získat potřebnou akreditaci.
„Na plně distanční formu studia jsme připraveni již nyní. Uzavření vzdělávacích institucí z důvodu pandemie koronaviru nám dalo možnost si to potvrdit i v praxi. Pokud proces akreditace distančního studia proběhne podle předpokladů, staneme se první vysokou školou v České republice, kterou bude možné vystudovat kompletně online. K tomu by mělo dojít nejpozději od příštího akademického roku, tedy od září 2021,“ říká Marek Beránek, výkonný ředitel Unicorn University.
Na digitální rovině je založený také nový program pro vzdělávání a rozvoj českých startupů. StartupBox se snaží vytvořit digitální útočiště pro začínající podnikatele v oblasti moderních technologií, kde najdou informace, užitečné kontakty a podporu od zkušenějších kolegů. Ale také rady a cenné kontakty, které jsou důležité pro správný rozvoj startupu, obzvlášť v kritických počátečních fázích.
„Pro podnikatele, kteří se nacházejí na úplném začátku, bývá těžké analyzovat, jaký krok by měli zrovna udělat a kde k němu najít ty správné informace, podporu a partnery. To se týká jak validace nápadů, tak třeba i získání správného investora. Vytvořili jsme proto platformu, která právě takové informace a kontakty předává,“ konstatoval Pavel Bartoš, jeden ze zakladatelů StartupBoxu.
StartupBox zároveň prostřednictvím nové online platformy naplňuje vizi, ve které chce konsolidovat trh, propojit jednotlivé hráče od vzdělávání, inkubátorů, odborníků až po investory. „Společně můžeme zásadně podpořit kvalitu české startupové scény a podnikavosti. Je nejvyšší čas s tím něco začít dělat a nejen o tom pořád mluvit,“ doplnil druhý ze zakladatelů projektu Petr Mandík.
Viry ohrožují počítače
Vzdělávání z domova výrazně snižuje možnost nákazy studentů a školáků koronavirem, o to větší riziko však znamená pro bezpečnost zařízení, ze kterých se k výuce připojují. Vzhledem k tomu, že v mnoha rodinách se nyní distančně učí několik studentů a k tomu mají rodiče na home office, střídají se často na několika společných zařízeních. Včetně těch, na kterých dospělí mají citlivá firemní data.
Než lidé v domácnostech s distanční výukou nebo home office začnou pracovat, měli by si podle odborníků zkontrolovat, zda mají spolehlivé internetové připojení a vyřešené zálohování. Pokud využívají domácí počítač, měli by prověřit, že jeho zabezpečení je aktuální.
„Je-li to jen trochu možné, nestahujte na tento počítač nic z podezřelých zdrojů, neinstalujte sem volně dostupné programy, zejména hry. Používejte prověřené komunikační kanály – ne každý nástroj pro online komunikaci je bezpečný. Uvědomte si, že budete vstupovat do firemních systémů a snažte se nebýt tím, kdo je ohrožuje,“ upozornil Jan Dvořák, výkonný ředitel z Počítačové školy Gopas.
Navíc odborníci varují, že v době pandemie muselo s masovým využitím technologií pro vzdálený přístup začít mnoho domácností i firem, které je dosud nevyužívaly nebo je provozovaly v omezeném měřítku. Kvůli tomu jsou mnohá aktuální řešení šitá horkou jehlou a s bezpečnostními riziky.
Vše zlé je k něčemu dobré
Zatímco žáci základních škol by se měli do lavic vrátit znovu na začátku listopadu, ostatní typy škol si zřejmě budou muset s distančním typem studia vystačit mnohem déle. Pokud současní studenti po letech využijí získané zkušenosti s digitální komunikací při prosazování online ekonomiky a digitálních úřadů, mohli by jinak neradostnou covidovou éru alespoň trochu transformovat pozitivním směrem.
