Modernizace tanku skončila fiaskem
Snahy o modernizaci tanku T-72 CZ pro českou armádu skončily tak, jak se už dlouho předpokládalo - velkou ostudou. Předposlední červnový den státní Vojenský opravárenský podnik Nový Jičín zrušil smlouvu s italskou firmou Officine Galileo, která vyhrála v roce 1995 kontrakt na dodávku systému řízení palby. „Italská firma nebyla schopna splnit podmínky armády a navíc byla celá zakázka zpožděna o osmnáct až dvacet měsíců, konstatoval mluvčí ministra obrany Milan Řepka.
Problém na problém.
Zrušení smlouvy má ovšem řadu nepříjemných následků. Za prvé, pozastavuje se modernizace tanku, která trvá přes tři roky a na kterou ministerstvo obrany vyčlenilo téměř 315 miliard korun. Kolik se už z celkové sumy použilo, není momentálně nikdo ochoten říci. Za druhé, ministerstvo tímto krokem znovu otevřelo otázku, jak vyřešit problém okolo systému řízení palby.
Přitom stále zůstává nejasné, kolik z asi 450 tanků T-72 ministerstvo vůbec hodlá modernizovat a za jakou cenu. I vysoce postavení úředníci z ministerstva obrany totiž tvrdí, že vojáci skutečně nevědí, kolik tanků si budou moci dovol it modernizovat.
Modernizační projekt T-72 je druhým nejdražším po akvizičním projektu lehkého bitevního letounu L-159 ALCA od výrobce Aero Vodochody. Po nákupu dvaasedmdesáti letounů příliš peněz nezbude.
Takže zbytečné výdaje si příští čtyři roky armádní rozpočet nebude určitě moci dovolit.
Nejzávažnější problém však nyní je, kým nahradit zavrženou italskou firmu. V současné době se zkoumají dvě varianty: buď se vyhlásí nový tendr, nebo bude zakázka přímo nabídnuta jedné vybrané firmě či firmám z České republiky.
Italové si naběhli.
Vysvětlení, proč situace skončila tristně, je hned několik. Odborníci, kteří pracují ve zbrojním průmyslu a modernizační projekt znají velmi dobře, tvrdí, že italská firma vstoupila do projektu, který měl velice náročné podmínky na přesnost palby. „Italové si vyloženě naběhli, tvrdí jeden ze zdrojů. A dodává: „Firma měla na projekt málo času, málo peněz a velmi náročná kritéria stanovená armádou. To potvrzují i další experti. Navíc poznamenávají, že tank ruského původu, vyrobený na Slovensku, z technických důvodu prostě nelze modernizovat tak, aby očekávání armády byla uspokojena.
Nicméně italská firma se první rok a půl s problémem vůbec netrápila. „Mohli si to dovolit, protože je nikdo z armády nebo z ministerstva nehonil, tvrdí náš zdroj. Podle něho firma Officine Galileo začala na pro blému intenzivně pracovat teprve ke konci loňského roku, kdy už začalo jít o její národní čest. Pak dokonce investovala i vlastní peníze. To potvrzuje také Adolf Veřmiřovský, technický ředitel Vojenského opravárenského podniku VOP-025 Nový Jičí n, který byl ministerstvem obrany vybrán jako hlavní koordinátor projektu, na němž se podílí desítka zahraničních a tuzemských firem. „Italská firma financovala celý svůj projekt vývoje nového systému řízení palby ze své vlastní kapsy, řekl Veřmiřo vský. Podle některých údajů to bylo mezi dvaceti až čtyřiceti miliony dolarů. Sumu se týdeníku EURO nepodařilo potvrdit, jelikož firma Officine Galileo má podnikovou dovolenou.
Velká hra?
Zdá se ale, že celou kauzu vyvolala skrytá hra politických a obchodních zájmů. Existují totiž i lidé, kteří tvrdí, že smlouva mezi VOP-025 a Officine Galileo zrušena nebyla, firma nadále v tajnosti na projektu pracuje. Veřm iřovský odmítl vysvětlit, proč smlouvu zrušil, když sám přiznává, že Officine Galileo byla jen krůček od cíle. „Je to všechno strašně zamotané a zpolitizované, takže se v tom jen málokdo vyzná. Jsem ale přesvědčen, že dnes na světě neexistuje f irma, která rozumí modernizaci systému řízení palby pro tank T-72 více než Officine Galileo, řekl Veřmiřovský.
V pozadí celého problému tak možná stojí francouzská zbrojovka Sagem, která se o zakázku na dodání systému řízení palby řadu let ucházela. Ta již delší dobu spolupracuje s firmou PSP Bohemia, dceřinou společností Přerovských strojíren. Právě tato společnost připravila vlastní modernizační projekt jménem T-72 MP.
Není bez zajímavosti, že jedním ze spolumajitelů firmy PSP Bohemia je Pavel Musela, který je mimo jiné generálním ředitelem firmy Pamco (Pavel Musela Company), která se zabývá obchodem se zbrojní technikou. A je známé, že Musela se přátelí s m ístopředsedou Poslanecké sněmovny Stanislavem Grossem (ČSSD). Týdeníku EURO se podařilo zjistit, že oba muži se často setkávají přímo v Grossově sněmovní kanceláři a během průběhu jednání dolní komory spolu tráví celé hodiny.
„Jsme přátelé, máme si o čem povídat, komentoval schůzky Gross. Ve faxové odpovědi zároveň odmítl spekulace, že by se Musela měl stát jeho osobním poradcem přes branné a bezpečnostní otázky. Podle zdrojů týdeníku EURO má ovšem Gross velký vliv na ministerstvu obrany, a to včetně výběru úředníků, kteří rozhodují o státních zakázkách. „Všichni to vědí, ale nikdo není ochoten říci to nahlas, konstatoval jeden ze zasvěcených poslanců.
