Co se očekává od zasedání Bankovní rady ČNB
Vývoj produkčních cen je dalším argumentem pro snížení úrokových sazeb, které se očekává od zasedání Bankovní rady ČNB v příštím týdnu. Současně houstnou řady těch, kteří si myslí, že nepůjde o poslední redukci směrem dolů. Ti opatrnější si raději počkají na úterý, kdy Český statistický úřad zveřejní údaje o maloobchodních tržbách. David Marek z Patria Finance na to upozorňuje s tím, že poslední dostupné údaje nesvědčí o ochlazování domácí poptávky.
Meziměsíční pokles výrobních cen nastal v prosinci - vedle průmyslu a zemědělství, v nichž už to není nic neobvyklého - i v tržních službách. Pouze stavebnictví drželo meziroční index nad stovkou, ale 103,4 procenta znamená také sestupný trend. Cenové tendence stavebních prací sice nekopírují přesně vývoj produkčních ukazatelů, nicméně vliv ochablé dynamiky stavební výroby (v listopadu nízký meziroční růst o 2,5 procenta) tady bude. Menší přísun přímých investic i tuhá zima zřejmě nepříznivě (z hlediska stavbařů) ovlivňují nejen objem stavební výroby, ale i její strukturu.
Zajímavé je, že průmyslová výroba, nesrovnatelně více závislá na zahraniční konjunktuře, si s jejím ochabnutím zatím velké vrásky nedělá. Index průmyslové produkce dosáhl v listopadu impozantních 106,6 procenta, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů 104,5. Vedle příznivých důsledků domácích investic a spotřebitelské poptávky můžeme hledat vysvětlení právě u výrobních cen. Za jejich leností možná stojí nejen prokazatelný vliv levných nerostných paliv, ale i snaha podniků čelit poklesu poptávky za cenu vlastní efektivnosti.
Pěkná čísla z průmyslu zároveň ukazují, že potřeba povzbudit ekonomiku prostřednictvím měnové politiky a kursu koruny není tak horká, jak zejména vláda a kapitáni průmyslu tvrdí. Nicméně co není, může být. Procitnutí světové ekonomiky z recese se všeobecně neočekává dříve než ve druhém čtvrtletí. Teprve tehdy dostane tuzemská výroba výraznější vnější impuls. Zatím si musí pomoci sama a daří se jí to až překvapivě dobře. Potvrzuje to i relace mezi růstem produktivity práce a reálných mezd, která za jedenáct měsíců loňského roku činila 5,7 ku 1,5 procenta.
