Další britský soud posvětil Johnsonovu pauzu v zasedání parlamentu před brexitem

6. 9. 2019

Londýnský soud dnes zamítl žádost aktivistky Giny Millerové a expremiéra Johna Majora, kteří se domáhají, aby premiér Boris Johnson nemohl přerušit zasedání britského parlamentu a zkomplikovat tak poslancům zablokování brexitu bez dohody. Millerová již uvedla, že se proti rozsudku odvolá. Případem se tak bude zabývat nejvyšší britský soud 17. září. Informovala o tom dnes televize Sky News.

Millerová, která chtěla, aby soud nucenou parlamentní přestávku prohlásil za nezákonnou a rozhodl, že Johnsonův krok byl zneužitím moci, uvedla, že ji dnešní rozsudek „velmi zklamal“. „Podle nás je zcela zásadní, aby parlament zasedal. Jsme proto rádi, že nám soudci dali svolení odvolat se u nejvyššího soudu, což uděláme, a že mají pocit, že případ je dost naléhavý na to, aby se jím zabývala vyšší instance,“ řekla.

Johnsonova mluvčí naopak uvedla, že premiér rozhodnutí soudu uvítal. Doplnila, že rozsudku by měli věnovat pozornost ti, kteří se snaží využít soudy, aby blokovali práci vlády.

Obdobnou stížnost na ukončení aktuálního zasedání parlamentu několik týdnů před termínem odchodu země z Evropské unie soud ve skotském Edinburghu již ve středu zamítl s tím, že se jedná o politické rozhodnutí v souladu se zákonem. Vyšší skotský soud, ke kterému se neúspěšní stěžovatelé odvolali, by měl ve věci rozhodnout příští týden, uvedl jeden z předkladatelů Jolyon Maugham na twitteru.

Fingers crossed for @thatginamiller who I understand is likely to hear this morning. We shan't get the result of our appeal until early next week.
— Jo Maugham QC (@JolyonMaugham) September 6, 2019

Vyjedná Boris Johnson dohodu o brexitu?

Pokud vyšší soudní instance nerozhodnou jinak, nebude parlament několik týdnů před plánovaným odchodem země z unie zasedat, jelikož královna Alžběta II. koncem srpna přijala návrh Johnsonovy vlády, aby bylo zasedání od druhého zářijového týdne přerušeno až do 14. října. Poslanci tak budou mít minimum času na to, aby legislativní cestou vyloučili brexit bez dohody s Bruselem. Británie má unii opustit 31. října.

Pobouření způsobilo načasování parlamentní procedury, která je za normálních okolností rutinní součástí britské politické kultury. Neobvyklá je rovněž délka plánované přestávky, podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do 20 dní. O načasování jednotlivých kroků v praxi rozhoduje vláda, ačkoli formálně potřebuje souhlas panovníka. Královna je nicméně politicky neutrálním činitelem a jedná podle doporučení premiéra.

Čtěte komentář: Přichází bavič Boris, který se chce zalíbit všem. Teď to ale nepůjde