DALŠÍ CIHLA DO ZDI

Cukrovarnická lobby nabírá na síle

Tuzemští cukrovarníci si vydobyli silnou ochranu domácího trhu. Stát jim povolil zavést takzvaný tržní řád, v němž si budou moci domlouvat, jaké množství cukru a za jakou cenu budou produkovat, aby se jim dobře žilo. Ani ministru zemědělství Janu Fenclovi nevadí, že cukerní řád Ústavní soud zrušil, protože pro něj nenašel oporu v české legislativě. „Doporučuji podnikatelům, aby se chovali, jako by cukerní pořádek stále platil, nechal se Fencl slyšet. Další cihlou do zdi, kterou se české zemědělství chce chránit před světem, je nařízení vlády, které od letoška zatěžuje mnohem vyšším clem dovoz produktů, které nahrazují řepný cukr. To se státu podařil pozoruhodný tah: zazdil totiž perspektivy krnovské firmy Santa nápoje, pro kterou je jedna z celních položek – isoglukóza – jednou z nejdůležitějších surovin. Novoroční dárek. „Nepříjemně nás to zaskočilo, popisuje výrobní a technický ředitel Santy René Musila chvíli, kdy počátkem ledna zjistil, že dovozní clo na isoglukózu se zvyšuje o 70 procent. „Považoval bych za slušné to s námi aspoň konzultovat, vždyť naše firma odebírá velkou část dovážené isoglukózy, dodává Musila. Santa využívá bezcelní kvóty na import isoglukózy ze Slovenska a třiceti procenty clem zatížený import z Maďarska (po vládním nařízení činí clo 100 procent). „V minulém roce tvořil celkový import cca deset tisíc tun a na rok 2001 jsme počítali se spotřebou asi patnácti tisíc tun, upozorňuje předseda představenstva firmy Kostas Samaras. Podle krnovské společnosti tak zvýšením cel hrozí firmě újma ve výši asi 115 milionů korun. „Strategie společnosti s využitím zdraví prospěšných vlastností isoglukózy se ukázala jako správná a částečně ji vděčíme za schopnost obstát v konkurenci s ostatními výrobci nápojů. Měli jsme domluvené i kontrakty na vývoz. Pro výrobu z jiného než řepného cukru je ovšem nutné mít také speciální technologii, na niž jsme vynaložili desítky milionů korun, vysvětluje Musila. Santa považuje nařízení vlády za podtrh, pokouší se jednat s příslušnými úřady, zatím však marně. Nebojte se, jste v pořadí. Z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu pro týdeník EURO není ani zřejmé, kdy se úřad bude problémem zabývat, natož odhadnout výsledek. „Zvýšení cla jsme přijali proto, že po zvýšení ochrany našeho trhu před dovozem cukru řepného a třtinového došlo ke zvýšenému dovozu některých výrobků, které přímo nahrazují a omezují užití cukru, tvrdí mluvčí ministerstva Anna Stárková. Podle ní tříletý průměr dovozu těchto výrobků v letech 1997–1999 ve výši 27 439 tun vzrostl v roce 2000 na 90 404 tun. „Prodlení v přijetí ochranného opatření by způsobilo tuzemskému cukrovarnictví těžko napravitelnou škodu, proto vláda nařízení schválila. Isoglukóza je přímým substituentem cukru, konstatuje Stárková. Pokud jde o jednání, které Santa s MPO oficiálně vede, mluvčí dodává: „Santa má přístup k údajům, které předkládají další zúčastněné strany. Po posouzení veškerých údajů bude připraven materiál pro vládu k přijetí definitivního ochranného opatření. Současně bude zrušeno toto prozatímní nařízení vlády. Tolik MPO, není ale jasné, zda „konečné řešení nebude znamenat třeba další zvýšení cla. Chápu to, ale… Naději nedává Santě ani ministerstvo zemědělství. „Já upřímně problémy Santy chápu, ale variantu, která by je uspokojila, teď zkrátka nabídnout neumím, přiznává náměstek ministra pro potravinářství Rudolf Jánský. „Nemohu vyhovět všem. A když máme chránit trh s cukrem, musíme si uvědomit, že jeden kilogram dovážené isoglukózy nám na tuzemském trhu nahradí kilogram řepného cukru. A těch patnáct tisíc tun už je produkce pro celý jeden menší cukrovar. A samozřejmě také odbyt řepy pro pěstitele. Takže bohužel z celospolečenského hlediska je to tak, že clo na isoglukózu potřebujeme, říká Jánský. Levá neví, co dělá pravá. Případ Santy je pouze drobným střípkem do mozaiky firem, které byly zvýšením cel postiženy. Další skupinou výrobců, pro které vyšší cla znamenají ztráty, jsou pivovary. „Dovážíme sirup vyráběný z kukuřičných škrobů, který má vysoký obsah takzvané maltózy, říká Radek Bína z Pražských pivovarů. „Finanční ztrátu zatím neumím vyčíslit, ale nebude malá. Co se týče Santy nápoje, jejíž dovozy isoglukózy představují v celkovém pelotonu postižených dovozů jen 2,5procentní položku, státní úředníci vlastně přiznávají, že diskriminují jednu firmu na úkor jiných podnikatelů. „Jsou pro ně naše 2,5 procenta velkou hrozbou? ptá se Musila. „Podle mého názoru je nutné zabránit nelegálním dovozům řepného cukru a jeho substituentů, ale ne výrobku, který na českém trhu žádný subjekt nevyrábí. Husarský kousek úředníků však teprve přichází. V rámci regionálního programu podpory rozvoje průmyslových podniků na Ostravsku dostala Santa z ministerstva pro místní rozvoj 20 milionů korun. To proto, že firma slíbila zaměstnat další pracovníky. „To je vlastně dotace dost symbolická, vládní nařízení nám přece působí škody mnohem větší, konstatuje samozřejmě René Musila. Ministerstvo průmyslu a obchodu tento paradox z míry nevyvádí. „Ministerstvo pro místní rozvoj proti návrhu přijmout prozatímní ochranné opatření nemělo v rámci připomínkového řízení námitky, říká mluvčí MPO Stárková. „Musíme také myslet na to, že na druhé straně zajišťujeme ochranou trhu s cukrem zaměstnanost pro naše zemědělce a zpracovatele, domnívá se náměstek ministra zemědělství Jánský.