Plovoucí ropné továrny umožňují tankerům nakládat ...
… nakládat přímo na moři, čímž se jich netýká politická nestabilita a uspoří se miliardy dolarů.
Nigérie je drsným místem pro obchod. V minulém roce rebelové, snažící se získat větší podíl na energetickém bohatství země, ostřelovali ropovody firmy Royal Dutch Shell a unesli její dělníky. Ropný gigant byl přinucen snížit o polovinu svou produkci, jejíž většina se těží v mokřině delty řeky Niger, obývané farmáři, rybáři a rozezlenými militantními válečníky.
Na širém moři je situace mnohem bezpečnější. Od minulého roku získává Shell ropu - díky projektu za 3,6 miliard dolarů - z obrovského naleziště Bonga, ležícího 975 metrů pod hladinou. Naleziště produkuje více než 200 000 barelů denně. Je tomu tak díky high-tech zařízení, zvanému plavidlo pro naložení a vyložení, neboli FPSO. Vypadá jako ropný tanker a může ve svém trupu vézt dva miliony barelů ropy. Jeho původním úkolem bylo spíše nakládat tankery na širém moři než přečerpávat ropu do terminálů na pobřeží. Ropa proudící z Bonga a dalších podmořských nalezišť pomáhá vysvětlit, proč se cena ropy ustálila pod 60 dolary proti 78 dolarům v červenci.
Ropným společnostem tu zisky jen plynou. Technologie FPSO jim uspoří nejen miliardy dolarů na vybudování infrastruktury, ale i roky stavebních prací a v případě Nigérie také významné náklady spojené s politickou nestabilitou v zemi. „FPSO vám poskytuje obrovskou možnost se přizpůsobit,“ říká John Stubbs, jeden z šéfu Shellu, který projekt Bonga vede.
FPSO nyní čerpají ropu u břehů Brazílie, západní Afriky a jihovýchodní Asie a získávají více než pět milionů barelů denně proti jednomu a půl milionu před pěti lety, jak uvádí výzkumný pracovník ropného průmyslu Wood Mackenzie.
Manipulace s miliony barelů ropy na širém moři zvyšuje nebezpečí vzniku ropných skvrn a jiných druhů kontaminace. Ani to však nezpomalilo prosazování technologie FPSO. Jakmile se v posledních pěti letech většina produkce přestěhovala daleko od mořských břehů, celosvětový počet těchto úžasných plavidel se zdvojnásobil na 113, jak uvádí konzultantská společnost pro průmysl Douglas-Westwood. A do roku 2011 se má jejich počet zvýšit o 83. Příjmy stavitelů plavidel, z nichž většina sídlí v Koreji a Japonsku, se odhadují na 26 miliard dolarů.
Náklady na jedno plavidlo činí stovky milionů dolarů a jeho rozměry dosahují délky tří fotbalových hřišť. Zařízení jsou tažena z loděnice, v níž vznikla, a zakotvena u nejbohatších ropných nalezišť. Na moři je obvykle obsluhuje přibližně stočlenná posádka, která pracuje měsíc na lodi a stejnou dobu má volno. „Říkáme jim superlodě,“ podotýká Michael Flynn, šéf podmořských projektů společnosti ExxonMobil, „jsou to ve skutečnosti malá města.“
Exxon Mobil občas vysílá k nalezišti malá FPSO, aby začala s produkcí dříve, než na něm bude vybudována kvalitní infrastruktura. V rámci programu „navrhni jednu, postav tři“, společnost objednala tři FPSO, která mají být použita na několika nalezištích v západní Africe. Uvést naleziště do provozu „v řadě“ stojí deset miliard dolarů, následně však produkují celkem 700 000 barelů denně, což tvoří téměř jedno procento světové ropné poptávky.
Jedinou částí světa, kde se dosud plovoucí továrny neobjevily, je Mexický záliv, protože tam existuje hustá infrastruktura ropovodů. Ovšem věci se mění. Společnost Devon Energy, která koncem léta s Chevronem ohlásila velké objevy v hlubinách zálivu, začala o použití FPSO uvažovat.
A co hurikány? FPSO, provozovaná společností ConocoPhillips u pobřeží Číny a Vietnamu, jsou navržena tak, že se mohou otáčet na místě, čímž se minimalizuje vliv vln během sezony tajfunů. Plavidla také mohou být odpojena od podmořských vrtů a odtažena, je-li počasí zvláště špatné. Takto vybudovaná zařízení mohou v zálivu lépe odolat nepříznivému počasí než ta, která jsou závislá na ropovodech, jež v minulém roce tolikrát poškodily hurikány.
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
