Většině manažerů se projekt zamlouvá, pochybnosti však zůstávají
Souhlasíte se záměrem postavit na Letné Národní knihovnu podle projektu světoznámého architekta Jana Kaplického?
- Ano 68 %
- Ne 20,5 %
- Nevím 11,5 %
Praha nemá až na pár výjimek (Tančící dům od Franka Gehryho a Vlada Miluniče a komplex budov u Anděla od Jeana Nouvela) dům od architekta, který patří k absolutní světové špičce. Jan Kaplický jím bezesporu je a navíc se i v České republice narodil. Z tohoto hlediska nelze proti budově Národní knihovny nic namítat. Pochybnosti začnete mít, pokud jde o její tvar a barvu a o vhodnost umístění na Letné. Vůbec se už pak nediskutuje o jejím finančním zajištění a především o jejím interiéru a technickém řešení. Přestože se některé z těchto výhrad v odpovědích manažerů vyskytují, 68 procent z nich se záměrem postavit na Letné Národní knihovnu souhlasí.
Zmíněné pochybnosti se objevují v této odpovědi: „Nevím. Moderní a originální stavby Praha přitahuje, vyznačuje se tím vlastně od svého počátku a je to zdroj jejího půvabu, ale proč zrovna tuhle? Amorfní mořská potvora v Čechách?“
Tento manažer má sice výhrady k jejímu umístění, ale proti samému projektu nic nenamítá: „Rozdělil bych svou odpověď na dvě části. Za prvé nesouhlasím se záměrem postavit na Letné Národní knihovnu. Dle mého názoru je tato oblast dlouhodobě zelená plocha a obyvatelé města ji hojně využívají. Proto není vhodné ji měnit. Ke změně jsou přece z logiky věci vhodnější plochy, jež Pražané vzhledem k jejich stavu nepoužívají. Za druhé se domnívám, že návrh architekta Jana Kaplického je velmi zdařilý.“ V jeho názoru jej podporuje tento respondent: „Kaplický je asi nejlepší světový architekt, v Čechách však nedoceněný. Praha ale není Birmingham. Barokní Praha by neměla být měněna do netradičních tvarů mořské příšery, která by přes svou funkčnost mohla na Letné rušit výhledy. Ať ji postaví třeba v Edenu nebo ve Vysočanech - mimo klasické panorama města.“
Tuto odpověď pak rozvíjí manažer: „Národní knihovna je nepochybně veřejně prospěšná stavba, ale že by muselo UFO přistát právě na Letné? Návrh je asi skvělý co do vnitřního řešení, ale plášť budovy je poněkud bizarní do celkového panoramatu Prahy.“ A ještě razantněji odpovídá tento respondent: „Nechte kousek původního břehu, potřebujeme to všichni k regeneraci ducha. Další budova, byť umělecká, sevře klíčový prostor města a vyvolá tíseň. Běžte se projít po nábřeží pod vilou Hammerschmidt v Bonnu, dodnes jeden kilometr přírodního břehu Rýna vypovídá o síle německé demokracie za Konrada Adenauera. O čem asi bude po letech vypovídat o nás škatule na horizontu?“ Zcela záporný názor na projekt se objevuje v této odpovědi: „Myslím si, že bychom se už konečně měli dostatečně poučit z historie. Cokoli se v minulosti na Letné postavilo, bylo to špatně. Pomník velkému vůdci Stalinovi nám asi nestačil, potřebujeme snad další grandiózní omyl? Jsem proti zastavění Letné čímkoli, protože to bude bránit volné, přirozené cirkulaci vzduchu. Postavit novou Národní knihovnu je sice hezký nápad, není mi ovšem jasné, kde se na tuto stavbu a její následný provoz vezmou nemalé peníze. Státní rozpočet je napjatý jako nikdy dříve a financovat takový megalomanský projekt by se asi dalo jen při současném zrušení všech sociálních dávek, což předpokládám je možné, ale politicky zřejmě zcela neprůchodné.“
Úplně opačně vidí stavbu respondent: „Místo na Letné je ideální pro moderní architekturu ozvláštňující Prahu. Je to již sice mimo památkovou rezervaci, ale ještě dostatečně zajímavá poloha blízko centra s nádhernou možností zasadit budovu do parku. A to se architektovi Kaplickému velmi dobře povedlo.“ Za pravdu mu dává následující: „Bezvýhradně projekt podporuji. Záměr mi přijde velmi inovační a určitě obohatí pražskou architekturu.“ Třetí se zmůže jen na slova obdivu: „Rozhodně ano, je to bomba!“
V této odpovědi zaznívá jistý pragmatismus: „Budou-li se na tento 'kus slizu' do Prahy sjíždět turisté jako na Gehryho Tančící dům, bude to jen dobře.“
Tento manažer se zamýšlí nad architekturou a uměním a nad pojmem světoznámý: „Architektura je svým způsobem umění, které má vyvolávat emoce - stejně jako obrazy, sochy, literatura a podobně. Problém však je, že když někdo miluje obraz, který se vymyká převládajícím konvencím, má ho zavřený doma nebo visí ve výstavní síni. Kongresové centrum, Tančící dům, Myslbek nebo chobotnici na Letné však do obýváku nezavřete. A bohužel stále častěji mám dojem, že světoznámý v celém světě znamená šokující.“
Odpovídalo 97 manažerů
