Ke zlatu se lidé uchylují v období nejistoty. Tak praví jedna z nejzákladnějších ekonomických pouček. V jednom takovém období se svět aktuálně nachází, a zmíněná teorie, zdá se, funguje. Alespoň pokud jde o zlato fyzické, vyskytující se ve formě slitků a mincí. To se totiž během uplynulých tří kalendářních měsíců těšilo velkému zájmu ze strany investorů.
„Poptávka po zlatých slitcích a mincích v prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenala výrazný meziroční nárůst,“ potvrzuje hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček, který svá pozorování opírá o údaje World Gold Council.
Ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 byl zájem o třpytivou komoditu o více než třetinu vyšší: „Prodej fyzického zlata soukromým investorům se zvýšil o 36 procent na 339,5 tuny. Za růstem poptávky po fyzickém zlatě lze hledat pokles burzovní ceny zlata a obavy z inflace.“
Akcie nad zlato. Tedy to papírové
Nakoupené fyzické zlato putovalo během prvního kvartálu nejčastěji do vzdálené Číny nebo sousedního Německa. Čínské domácnosti a investoři ve sledovaném období nakoupili celých 86 tun tohoto cenného kovu. Což je o 133 procent víc než vloni a 21 procent víc než v roce 2019.
Vedle soukromých investorů ale poptávku významně navýšili i bankéři. Zejména pak ti centrální. „Například maďarská centrální banka v poslední době nakoupila 63 tun zlata, čímž ztrojnásobila své zlaté rezervy,“ všímá si Křeček.
Výrazný nárůst zájmu byl zaznamenán rovněž v případě zlatých šperků. Obchody s nimi meziročně vzrostly o více než polovinu na celkových 477,4 tuny. Poptávka technologických firem, jež zlato používají do svých výrobků, se pak zvýšila o 11 procent na aktuálních 81,2 tuny.
Co naopak až tak velký zájem nevzbudilo, bylo zlato papírové – tedy takové, které se obchoduje na burzách. „Místo toho investoři migrovali do rizikovějších aktiv, jako jsou akcie. Ty zažívají silný růst a mnoho akciových indexů po celém světě vystoupalo na nová historická maxima,“ vysvětluje ekonom.
Takto se vyvíjela cena zlata v posledních několika měsících. Foto: Trading EconomicsLoňský rok se v souvislosti s touto vzácnou komoditou nesl ve znamení rekordů. Během léta se cena zlata poprvé v historii vyhoupla přes hranici dvou tisíc dolarů za trojskou unci a poblíž této hodnoty se pohybovala v podstatě až do Vánoc (nyní se obchoduje za cenu kolem 1760 dolarů, tedy zhruba 37,5 tisíce korun).
Kolik zlata zbývá vytěžit? Záleží na rentabilitě
Zlato coby cenný kov je lidstvu známo odpradávna. Některé zdroje uvádějí, že jeho dolováním se zabýváme už dlouhých sedm tisíc let. Vzhledem k tomu se tak zákonitě nabízí jedna naprosto stěžejní otázka. Kdy zásoby ukryté v zemi i na jejím povrchu zcela vytěžíme?
Odpověď existuje, není však zcela přímočará. Jde o to, že množství, respektive objem dosud nevytěženého zlata se měří dvěma způsoby. Je totiž potřeba rozlišit termíny „zbývající zlaté zásoby“ a „zbývající zlaté zdroje“.
První z nich říká, kolik tun cenného kovu se důlním společnostem vyplatí vytěžit při jeho aktuální tržní hodnotě. Pod pojmem „zbývající zlaté zdroje“ si pak lze představit veškeré zlato nacházející se naší planetě, které je potenciálně vytěžitelné za předpokladu jeho rostoucí ceny nebo dosažení nějakého významného technologického pokroku, který by zajistil rentabilitu následné dodatečné těžby.
Při současných objemech dolování tak zbývá vytěžit zhruba 20 procent zlatých zásob. To v absolutních číslech znamená přibližně 50 tisíc tun, jak s odkazem na výzkumnou agenturu United States Geological Survey uvádí BBC. Vydolovány by mohly být v horizontu příštích 13 let. Čistě teoreticky – neboť 13 let je dost dlouhá doba na to, aby k nějakému významnějšímu technologickému pokroku skutečně došlo.
Až se tak stane, mohou dotčené firmy začít prozkoumávat například mořské dno, kde se aktuálně netěží pouze proto, že by se to ekonomicky nevyplatilo.
