Hrozba rozpadu se nevznáší jen nad Španělskem. Do potíží se dostává další zadlužená země jižní Evropy – Itálie. V neděli 22. října se uskuteční referendum o autonomii ve dvou nejbohatších severních regionech, v Benátsku a Lombardii. Průzkumy favorizují příznivce větší nezávislosti na centrální vládě.
Se separatistickými tendencemi se v posledních týdnech doslova roztrhl pytel. Zatímco se pozornost soustředí na potlačování touhy Katalánců a iráckých Kurdů po nezávislé zemi, stranou zůstávají další referenda. Již po víkendu bude jasné, zda se o svá práva přihlásí také obyvatelé Benátska a Lombardie.
Zatím se zde však hlasuje pouze o širší autonomii bohatých regionů na centrální vládě v Římě. A jsou této myšlence nakloněni. Podle srpnového průzkumu agentury Winpoll chce při 84procentní účasti hlasovat pro širokou autonomii 92 procent obyvatel Benátska. V případě Lombardie uvádí jeden letošní průzkum 74procentní a druhý dokonce 94procentní podporu pro tento záměr.
Tamní obyvatelé mají dojem, že je centrální vláda až příliš vysává. Do italského rozpočtu odvádějí o desítky miliard eur ročně více, než kolik dostanou z Říma nazpět. V regionu vládnoucí separatistická strana Liga Veneta proto prosadila hlasování o širší autonomii – včetně té rozpočtové. Prakticky shodná je situace v sousední Lombardii, kde je tahounem zájmu o samosprávu strana Lega Lombarda. Obě strany jsou součástí seskupení Liga Severu, které v minulých desetiletích marně usilovalo o odtržení „Padánie“ od zbytku Itálie.
Ekonomická síla se může snadně změnit v slabost:
Z Katalánska chce přesídlit už bezmála 700 firem
Jeden z hlavních zastánců benátské nezávislosti Renato Brunetta nicméně tvrdí, že nejde jen o peníze. „Benátsko potřebuje více kompetencí a získané prostředky použije ke zlepšení služeb občanům ve zdravotnictví, školství, životním prostředí, ochraně památek, bydlení a tak dále,“ řekl Brunetto portálu ilGiornale.it.
Itálie je zemí s velkými rozdíly mezi jednotlivými regiony. Podle posledních známých čísel Eurostatu z roku 2015 vycházel v průměru na jednoho z pěti milionů obyvatel Benátska hrubý domácí produkt 30 800 eur, v desetimilionové Lombardii se jedná o 35 700 eur. Italský průměr dosahoval 27 100 eur a například na chudém jihu to bylo jen okolo 18 tisíc eur.
Příznivci vyšší samostatnosti severních regionů též argumentují dlouhou tradicí. Benátská republika vznikla okolo roku 800 a vydržela až do roku 1797; po značnou část této doby byla námořní a obchodní velmocí ve Středomoří. Naproti tomu jednotná Itálie se zformovala až během let 1859 až 1870.
O situaci v Katalánsku dále čtěte:
