Po Kypru se nyní třesou i další malé evropské státy, jejichž přebujelý finanční sektor až příliš nápadně připomíná ten kyperský. Řeč je zejména o Maltě, Slovinsku a Lucembursku. Čeká je podobný smutný osud jako Kypr?
Malý ostrovní stát, přebujelé banky. Nejblíže charakteristice, která se stala osudnou pro Kypr, je nejspíše středozemní ostrov Malta. Také zde je velikost finančního sektoru osmkrát větší než výkon ekonomiky země. Malta platí za daňový ráj, stejně jako to bylo u Kypru.
Když tedy došlo na záchranu bankrotujícího Kypru, pro některé Malťany jako by se rozsvítilo výstražné světlo. Jak jinak si vysvětlit reakci maltézského ministra financí Edwarda Scicluny? „Není nic nedůstojnějšího, než pohled na zbankrotovaného, jak žebrá o pomoc,“ napsal v největších místních novinách Times of Malta ministr Scicluna, který při vyjednávání o záchraně Kypru seděl hned vedle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho. Jeho kolegovi z Kypru „přiložili pistoli k hlavě,“ popsal Scicluna. Po desetihodinovém maratonu jednání byl prý Michalis Sarris tak fyzicky vyčerpaný, že s řešením nakonec souhlasil. Kypr je podle Scicluny „případová studie o tom, jakého zacházení se dočká malý středomořský ostrov, když potřebuje pomoc od ostatních členských států,“ uzavírá Scicluna.
Bonnici: Malta není Kypr!
Rychle však zakročil guvernér maltézské centrální banky Josef Bonnici a srovnávání jeho země s Kyprem rychle utnul. „Problémy, které řeší banky na Kypru, jsou způsobené mimo jiné tím, že tyto banky drží velké množství řeckých dluhopisů. Maltézské banky ale mají jen omezené množství cenných papírů států, které eurozóna zachraňuje,“ řekl Bonnici agentuře Reuters.
Dalším státečkem „na ráně“ je velkovévodství Lucembursko. V případě Lucemburska převyšuje velikost bankovního sektoru státní HDP dokonce 22 krát. Lucembursko je sice v současnosti nejbohatším státem v euroklubu, pocházel z něj dokonce poslední šéf měnové unie. Pokud by se ale někdy z nějakého důvodu měly zdejší banky dostat do problémů, stát by neměl žádnou šanci.
Budou malé daňové ráje "přiškrceny"?
V Lucemburku se ale proti takovým spekulacím okamžitě ohradili. „Vztah bankovní bilance a velikosti HDP není žádným kritériem pro správnost finančního sektoru,“ oznámila zdejší vláda. Ministr zahraničí Jean Asselborn šel ještě dál. „Německo nemá právo opravovat ekonomické modely ostatních zemí,“ řekl. „Nesmí to zajít tak daleko, že se pod pláštěm řešení finančních otázek budou škrtit ostatní země,“ dodal.
V reálu ale největší nebezpečí stát se dějištěm příštího dílu v seriálu jménem evropská finanční krize hrozí Slovinsku. Alpský státeček sice není daňovým rájem, „špatné dluhy“ ve státem vlastněných bankách však tvoří už více pětinu jejich celkové bilance. Hlavní banky jako Nova Ljubljanska a Nova Kreditna Banka Maribor jsou kvůli špatným dluhům v červených číslech.
Špatné dluhy ve slovinských bankách
Středolevá premiérka Alenka Bratusek ale ve středu prohlásila, že slovinský bankovní sektor není srovnatelný s kyperským a že Slovinsko si poradí bez pomoci zvenčí. Výnosy slovinských státních dluhopisů však přesto ve středu stouply na rekordních 6,25 procent.
Lublaň chce špatné dluhy přelít do „špatné banky“ a své banky rekapitalizovat – což má stát asi 4 miliardy eur. Slovinsko ale trvá na tom, že to zvládne bez externí pomoci, například zvýšením daní.
Obranné hlasy se ale ozývají překvapivě i z Lotyšska, které není členem eurozóny, ale nedávno si do ní podalo přihlášku a evropskou měnou chce platit už příští rok. Zdejší banky převyšují výkon lotyšské ekonomiky asi 1,3 krát. Podle Financial Times je země potenciální hrozbou proto, že extrémně velká část bankovních rezerv patří cizincům, většinou ruské národnosti. Polovina kapitálu lotyšských bank (6,1 miliard latů z 12,5 ) patří cizincům.
Čtěte také:
Kypr bude vzorovým případem, řekl šéf Euroskupiny. Pak změnil názor
Ilona Švihlíková: Kypr jako průzkum bojem
Druhý Kypr? Lucembursko bojuje za svůj obrovský finanční sektor
