Ministr v demisi Martin Bursík by měl okamžitě zastavit program Zelená úsporám
Česká republika uzavřela koncem března obchod na prodej části svých nevyčerpaných emisních povolenek Japonsku. Tím získala pro tento rok více než deset miliard korun. Ministr životního prostředí Martin Bursík se však nerozpakoval tyto peníze vložit do programu Zelená úsporám zaměřeného na úspory energie a obnovitelné zdroje domácností v rodinných a bytových domech. Zahájil tím ve skutečnosti předvolební kampaň Strany zelených, která se však může obrátit proti němu. Zejména pokud jako předseda strany o spalování biomasy téměř nic neví. A jeho místopředsedkyně Kateřina Jacques už vůbec nic, aspoň dle televizní show Jana Krause. Svými hlavními poradci pak jmenoval Petra Holuba z Hnutí Duha, který promoval před rokem, věnuje se větrným elektrárnám a jeho diplomová práce ve srovnání s ostatními spíše propadla, a náměstkem Aleše Kutáka z téže organizace, jenž se dřív zabýval dopravou. Výsledek dle toho vypadá.
Popření principů EU
Zákon č. 315/2008 Sb. sice říká, že výnosy z prodeje povolenek lze použít pouze na snižování emisí skleníkových plynů, ale ministr Bursík veřejně prohlašuje, že program má především přinést 30 tisíc pracovních míst, zmírnit dopady ekonomické krize a podpořit domácí výrobce kotlů. Popírá tím však základní principy Evropské unie. Navíc hrozí, že při dalším prodeji povolenek nikdo za ně nebude chtít zaplatit ČR stejně výhodnou současnou cenu, čímž přijdeme o miliardy korun.
Program navíc od počátku doprovází podezření ze zneužití státních prostředků. Pokud totiž stát vynakládá miliony korun, zákon o veřejných zakázkách vyžaduje vypsání řádného veřejného výběrového řízení. V tomto případě jde dokonce o miliardy korun, přesto o jejich rozdělení rozhodovalo jen několik úředníků ministerstva životního prostředí (MŽP). Ti svůj návrh do poslední chvíle tajili, aby jim do toho nikdo nemohl mluvit. A i uznávaným odborníkům, kteří jim zadarmo nabízeli pomoc, písemně vzkazovali, že mají pochopit rozdělení rolí a nijak nezasahovat. Možná se obávali, že by mohlo vyjít najevo, že by se dosáhlo větších efektů, kdyby se část těchto prostředků dala například na dotace na krby či na ekologické zboží z odpadů, které by se jinak musely spálit, utěsnění skládek či kompostáren nebo do vybudování chybějících spaloven komunálního odpadu.
Pochybné argumenty
Část A programu se týká zateplování budov a lze se v ní dočíst, že návratnost (takzvaný greening) investic v tomto případě trvá skoro desetkrát déle než například u zdrojů na biomasu. To vypovídá o možných prioritách, a kam by mělo směřovat nejvíce peněz. Bohužel tomu tak není. Jde o náhodu, nebo o zlý úmysl?
Perlou je však část B programu, Nová výstavba v pasivním energetickém standardu, s pohádkovou dotací 220 tisíc korun na dům. Pohádková je však jen pro toho, kdo neví, že náklady na výstavbu pasivního rodinného domu nerostou lineárně, ale exponenciálně. Proto je nabízená dotace jen zlomkem skutečných nákladů ve výši až několika milionů korun.
V programu však zcela chybí mezistupeň – takzvané nízkoenergetické domy. U nich chybí jakákoli dotace na podporu ekologického vytápění. Proto se budou stavět s elektrickým přímotopným přitápěním nebo s přitápěním tepelným čerpadlem. Kdyby program podpořil i moderní účinná kamna, sporáky, pece či krbová kamna na biomasu, která jsou pro přitápění těchto staveb ideální, ušetřili bychom spoustu elektrické energie, již vyrábíme v elektrárnách s účinností pod 40 procent – tedy téměř s dvojnásobnými emisemi oxidu uhličitého.
V pořádku také není, že se ministr Bursík vychloubá snížením administrativy a úsporami z odbourání energetických auditů. Je však třeba si uvědomit, že uváděné jedno až tři procenta z ceny investic na vyžadované posudky činí celkově jen u zateplení rodinných domků přes 558 milionů korun, které by mohly být použité mnohem smysluplněji.
Mrhání státními prostředky
Nejefektivnější je část C.1 programu, Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu. U nich je požadována minimální účinnost 82 procent, na kterou většina českých výrobců kotlů dosáhne. Pokud by však byla snížena na 81 procent, dosáhli by na ni i zahraniční výrobci teplovodních krbů. A to asi nebylo možné připustit! Tato účinnost však platí při maximálním výkonu – od 25 kilowattů. To znamená, že na jaře a na podzim topí kotle bez akumulace sotva na desetinu tohoto výkonu – s účinností nižší než 40 procent. A kotle s akumulací s účinností necelých 75 procent. Teplovodní krby však topí po celé topné období s účinností přes 80 procent. Ještě zřejmější to je u krbů bez komína na biolíh, které jsou ideální pro nízkoenergetické a pasivní domy. Ty mají dokonce stoprocentní účinnost a nevypouštějí žádné škodlivé emise, ale jen vodní páru a oxid uhličitý. Ten však rostliny, ze kterých se vyrábí biolíh, předtím absorbovaly ze vzduchu, a proto jsou tyto krby z hlediska oxidu uhličitého neutrální. Kde jsou ony proklamované úspory energií, jsou-li nejúčinnější zdroje vynechané?
Ve zkušebním provozu jsou emise u kotlů při maximálním výkonu o trochu nižší. Ve skutečném provozu na částečný výkon však až stonásobně vyšší než u teplovodních krbů. A to kvůli vyšší spotřebě paliva, nižší teplotě nasávaného vzduchu i ohniště i proto, že se v kotlích spaluje levnější jehličnaté pryskyřičnaté dřevo. S ním však spálíme až pět kilogramů pryskyřice za den. To odpovídá sto PET lahvím, které jsou také z pryskyřice. Takové kotle však program podporuje. Jsou to opravdu ony deklarované nové účinné zdroje na biomasu s nízkými emisemi? Každá kamna, sporáky, pece či krbová kamna nebo i kotel na extralehký topný olej vypouštějí podstatně méně emisí. To už je lepší dál topit uhlím a neutrácet zbytečně miliardy za nesmysly.
Část C.2 programu pro novostavby, sice nepodporuje kotle bez akumulační nádrže, ale čeští stavebníci to snadno obejdou. Přitom by stačilo málo – místo kotlů podporovat jen akumulační nádrže, které jsou rozhodující jak pro podstatné zvýšení účinnosti, tak pro výrazné snížení emisí.
V části C.3 programu, Instalace solárně-termických kolektorů, se zase vůbec nerozlišuje, zda stavebník zvolí k přitápění domu levné ploché radiátory s menší účinností nebo trubicové vakuové. Ty jsou sice dražší, ale zejména v chladnějším období jsou podstatně účinnější a jen ony vhodné pro přitápění. I tato část programu úspor spíše mrhá státními prostředky.
Naprostá nepřipravenost
Naprosto směšné a nepochopitelné je i teatrální vyhlašování programu ministrem v demisi Bursíkem, není-li ve skutečnosti nic připraveno. Přihlášky do programu totiž nelze podat, aniž by MŽP schválilo dodavatele nebo výrobky. A ti měli první možnost požádat o zařazení do seznamu odborných dodavatelů a podporovaných výrobků až 17. dubna, kdy MŽP zveřejnilo na svých webových stránkách formuláře a příručku k jejich vyplňování. Tento schvalovací proces má trvat v ideálním případě zhruba čtrnáct dní, na začátku však i mnohem déle, jak přiznala vedoucí programu Irena Plocková. Má pravdu, neboť k datu spuštění programu byl seznam prázdný. Ministr Bursík tedy možná blouznil, když tvrdil, že od 22. dubna lze podávat žádosti o dotaci.
Ani tyto přihlášky do seznamu však nejsou úplně v pořádku. Stačí se podívat na výrobky uváděné MŽP. Pro ohřev teplé užitkové vody (TUV) jsou povolené pouze dvě možnosti – zásobník TUV a akumulační nádrž s plovoucím zásobníkem TUV. Úředníci MŽP se při výběru těchto možností buď spletli, nebo měli zastaralou příručku. Akumulační nádrže s plovoucím zásobníkem TUV byly hitem před deseti lety a v současnosti je lze koupit pouze ve výprodejích. Důvodů je více – od technických problémů přes složitost až nemožnost jejich odkalování až po tvorbu zákeřné bakterie legionely, která při přemnožení může člověka usmrtit. Proto se dnes dává přednost průtokovým ohřívačům TUV. Ty však program vynechává. To nás chtějí úředníci MŽP v důsledku neznalosti za státní peníze všechny usmrtit?
Na úkor občanů
Proto je třeba, aby ministr Bursík program okamžitě zastavil a vyhlásil výběrové řízení na jednotlivé podprojekty na snížení emisí. Z nich by pak skutečně nezávislá a odborná komise, tedy nejen oněch osm tajemných úředníků MŽP, kteří se prohlásili za řídící výbor programu, veřejně vybrala nejefektivnější, zhodnotila jejich význam a dle něj i určila dotace. A až poté by měl být vyhlášen nový program. O něm by si byl každý občan jistý, že jeho prostředky jsou vynaložené správně a efektivně a ku prospěchu všech, tedy nejen některých výrobců. Nic proti nim nemám, ale nesouhlasím, aby je program bezdůvodně a výlučně podporoval.
Pokud program stažen nebude, nezbývá než podat na MŽP trestní oznámení kvůli zneužití státních prostředků, aby byly vyvráceny veškeré pochybnosti o možné korupci. A Nejvyšší kontrolní úřad požádat o hloubkovou kontrolu příslušných útvarů MŽP. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pak o kontrolu, zda nebyli zvýhodněni někteří výrobci.
Pokud by byli, ostatní výrobci by mohli podat žaloby na ušlý zisk ve výši oněch miliardových dotací, které bychom jim stejně jako v případě Diag Human museli zaplatit všichni. Nevím však, proč by každý z nás měl zpětně zaplatit desetitisíce korun za zpackanou předvolební kampaň Strany zelených, která se po posledních výkonech do parlamentu už asi nedostane.
Box: Čtyři dopisy ministrovi
O zrušení a přepracování programu Zelená úsporám žádá ministra Martina Bursíka v dopisu společnost Romotop ze Suchdola nad Odrou. Vyrábí krbová kamna a krby, které splňují přísná kriteria některých zemí EU z hlediska kvality spalování a emisí. Přesto nemohou být zařazeny do programu, neboť je nastaven pouze pro některé výrobce kotlů.
Nesouhlasný dopis zaslala i společnost ABX z Rumburku. Vyrábí několik desítek druhů krbů a krbových kamen. Ty sice při jmenovitém výkonu ve zkušebním provozu nesplňují parametry pro kotle, ale v praxi jsou účinnější a zdrojem nižších emisí. Přesto nemohou být z programu dotované.
Obdobně je na tom firma Profikrby Blansko, která již několik let úspěšně prodává na tuzemském trhu několik set druhů krbů a kamen.
Přepracování programu žádá i společnost TECH TRADING. Požaduje rozšíření programu o záměnu plynových kotlů za kondenzační, které zvýší účinnost z 85 na 109 procent.
Tyto a další společnosti jsou připraveny, pokud jim ministr Bursík nevyhoví a program nezastaví a nepřepracuje, obrátit se na soud s žádostí o kompenzaci ušlého zisku ve výši minimálně několika set milionů korun.
Situace
Zákon č. 315/2008 Sb. říká, že výnosy z prodeje povolenek lze použít pouze na snižování emisí skleníkových plynů.
Ministr Bursík však veřejně prohlašuje, že program Zelená úsporám má především přinést 30 tisíc pracovních míst, zmírnit dopady ekonomické krize a podpořit domácí výrobce kotlů.
Popírá tím však základní principy Evropské unie.
Navíc hrozí, že při dalším prodeji povolenek nikdo za ně nebude chtít zaplatit ČR stejně výhodnou současnou cenu, čímž přijdeme o miliardy korun.
