Vetchého náměstek zřejmě rezignoval kvůli letadlům
Sága s názvem „Nákup nadzvukových letounů pro armádu by měla mít tento týden další pokračování. Vláda chce 3. ledna již poněkolikáté projednat dokumentaci k plánovanému tendru na nákup 24 nebo 36 vojenských letadel, která přijdou Českou republiku na osmdesát až sto miliard korun. Původně měl výběrové řízení vyhlásit ministr obrany Vladimír Vetchý už na konci listopadu, ale nestalo se tak. Záležitost byla odložena na 15. prosince, kdy Vetchého návrh neprošel na nočním zasedání o jediný hlas. Ministři se totiž nebyli schopni dohodnout, zda by měl být kontrakt vyčíslen v amerických dolarech či českých korunách. Proti dolaru byl zejména ministr financí Pavel Mertlík, který se obával, aby se neopakovala situace s nákupem bitevníků L–159 z Aera Vodochody. Ty byly nasmlouvány v dolarech, aniž byla sjednána kursová rizika. Místo plánovaných třiceti tak nakonec vyjdou státní kasu na skoro padesát miliard korun. Armáda přitom musí šetřit doslova každou korunu a omezovat výcvik, aby byla schopna bitevníky splácet. Odstrašující jsou i zkušenosti Jihoafrické republiky, která koupila zbraňové systémy za dolary, a zakázka se později kvůli kursovému posunu dvojnásobně prodražila. Analýza až nyní. Důvodem pro odklad českého tendru je také skutečnost, že vláda si nechala až nyní vypracovat materiál o zahraničních zkušenostech s takzvanými offsetovými programy. Ty mají přinést zpětné investice zbrojařských firem do české ekonomiky, které by státu kompenzovaly výdaj za letadla a na něž klade vláda mimořádný důraz. Tyto offsety by měly dosáhnout 150 procent ceny stíhaček, tedy 150 miliard korun. Kabinet si od nich slibuje oživení ekonomiky, záchranu problematických státních a polostátních podniků a snížení nezaměstnanosti. O tendr na 24 či 36 stíhaček projevily zájem firmy BAE Systems (Gripen), McDonnell Douglas/Boeing (F/A–18) a Lockheed Martin (F–16), Dassault Aviation (Mirage 2000–5) a konsorcium EADS (Eurofighter). U Boeingu a Lockheedu zpochybnil před Vánoci premiér Miloš Zeman schopnost podložit nabídku offsetovými programy. K neustálým odkladům vyhlášení tendru se tyto firmy vyjadřují ze strategických důvodů pouze obecně. „Jsme ochotni přizpůsobit se podmínkám české vlády, na vyhlášení soutěže budeme nadále čekat, říká Jan Piskáček z firmy Ogilvy & Mather, která mediálně zastupuje konsorcium EADS. Tomáš skončil. Další překážkou na cestě k vyhlášení tendru byla hádka ministrů o slovo „nové , které ministr Vladimír Vetchý vypustil ze zadávací dokumentace. Ostatním členům vlády se nelíbilo, že Vetchý svévolně pozměnil pasáž týkající se skutečnosti, že Česká republika nakupuje výhradně nová letadla. Proč je jedno slůvko tak důležité, když olétané stroje vládě stejně nikdo nenabízí? Vzniklo totiž podezření, že se ministr obával o šance americké firmy Lockheed, která je jedním z pětice kandidátů na dodávky stíhaček. České republice totiž nabízí již dříve vyrobené stroje F–16, které stojí zakonzervované v hangárech. Nejde sice o použité stroje, ale při výběrovém řízení by mohl určitý výklad slova „nový způsobit, že by byl Lockheed vyloučen z řízení. Pozměnění materiálu označili za nepřípustné i Vetchého kolegové ze sociální demokracie a pod ministrem se začala povážlivě houpat židle. Nakonec se ukázalo, že Vladimír Vetchý o změně v materiálu vůbec nevěděl, slůvko totiž vypustil některý z ministerských úředníků za jeho zády. Ministr obrany zatím neřekl, kdo byl původcem skandálu, na své místo ale těsně před Vánoci rezignoval ekonomický náměstek jeho úřadu Jindřich Tomáš. Opozice i Shattuck proti. Je stále jasnější, že zakázka za mnoho desítek miliard korun vzbuzuje ve vládě i v Parlamentu stále větší obavy. Prakticky nikdo nezpochybňuje potřebu modernizace letectva, ale zasvěcenci upozorňují, že nákup stíhaček může být pro armádu likvidační. V příštích zhruba dvaceti letech by armáda splácela firmám obrovské částky, přičemž investice do ostatních oblastí jsou už kvůli platbám za domácí bitevníky značně omezeny. Sociální demokraté by proto rádi získali pro nákup širokou politickou podporu, což se jim však vůbec nedaří. Čtyřkoalici i ODS nabídli místa ve výběrové komisi, obě politická uskupení to ale odmítla. Občanská demokratická strana nezpochybňuje strategickou potřebu nakoupit pro armádu nadzvukové letouny, ale odmítá podpořit zvyšování státního dluhu. „Ve chvíli, kdy roste veřejný dluh, považujeme nákup stíhaček na úvěr za nepřijatelný, říká šéf poslaneckého klubu ODS ve sněmovně Vlastimil Tlustý. Také čtyřkoalice se staví k věci více méně rezervovaně. Olej do rozhořívajícího se ohně českých pochybností přilil odstupující velvyslanec USA John Shattuck. „Ani Spojené státy, ani NATO netrvají na tom, aby tato letadla měla česká armáda. Jejich nákup povede ke zhroucení rozpočtu armády, řekl velvyslanec před členy Americké obchodní komory. „Offsety problémy českého průmyslu nevyřeší, dodal Shattuck. Velvyslanec se domnívá, že by se Češi měli spíše věnovat dokončení privatizace, zlepšení zákona o konkursu a vyrovnání, zrychlení pomalé restrukturalizace průmyslu a reformě právního systému než úvahám o stíhačkách, na které nemají.
