Mezinárodní vesmírná stanice pomalu, ale jistě dosluhuje – to se ví již relativně dlouho. Na oběžné dráze se totiž nachází už od roku 1998, déle než kterýkoliv jiný obyvatelný objekt, jež lidstvo vyslalo do kosmu. Před pěti lety se sice podařilo její životnost prodloužit až do roku 2024, co s ní bude pak, ale v tuto chvíli nikdo úplně netuší. Tedy možná s výjimkou Ruska.
To se totiž ústy šéfa Roskosmosu, tamní obdoby americké NASA, nechalo slyšet, že hodlá postavit stanici novou. Už začátkem příští dekády a zcela ve vlastní režii. „Pokud ji v roce 2030, v souladu s našimi plány, dokážeme dostat na oběžnou dráhu, bude to kolosální průlom,“ sdělil Dmitrij Rogozin ruské agentuře Interfax. „Je tu vůle učinit další krok na cestě za objevováním vesmíru s lidskou posádkou na palubě,“ dodal odhodlaně. O ruských plánech už informoval mj. server Cnews.cz.
Jediné, co podle sedmapadesátiletého generálního ředitele Roskosmu zbývá udělat, je nechat tento záměr posvětit samotnou hlavou Ruské federace, prezidentem Vladimira Putina.
Náhoda, nebo záměrně zvolené načasování?
V rámci projektu ISS spolu ruští a američtí astronauti, a přirozeně také astronauti ostatních 16 zemí, spolupracují přes 20 let. A přestože tu a tam k jistým menším sporům mezi oběma stranami došlo (například ohledně původů loňských prasklin v plášti), celkově vzato lze kooperaci označit za úspěšnou.
Ta by však podle místopředsedy ruské vlády Jurije Borisova již neměla mít příliš dlouhého trvání. Čtyřiašedesátiletý politik o víkendu v ruské televizi řekl, že výstavbě vlastní stanice bude předcházet opuštění té stávající. Poslední ruský kosmonaut by se z ISS měl vrátit nejpozději v roce 2025.
Zda Moskva tento krok plánovala delší dobu, nebo se jedná o rozhodnutí, které vzniklo teprve nedávno, je otázkou. Zpravodajský web CNN připomíná, že oznámení přichází ve chvíli, kdy jsou vztahy mezi oběma mocnostmi na pomyslném bodu mrazu. Za vše přitom může série hned několika událostí – počínaje údajným vměšováním Ruska do listopadových prezidentských voleb v USA přes rostoucí napětí na Ukrajině až po otázku lidských práv související s uvězněným kritikem Kremlu Alexandrem Navalným a následnými tvrdě potlačenými protesty na jeho podporu.
Některá média spekulují, že jedním z dalších motivů Ruské federace může být i loňská ztráta výsadního monopolního postavení na dopravu lidí a materiálu k ISS. Její rakety Sojuz byly po konci éry amerických raketoplánů jediným transportním prostředkem, který byl schopný tyto náročné mise vykonávat. V roce 2020 se ale to samé povedlo i soukromé společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska.
Američané sice ani poté na ruské Sojuzy nezanevřeli, dá se však předpokládat, že role SpaceX a jejího Crew Dragonu bude v příštích letech stále významnější. Ostatně jeden takový modul letí k Mezinárodní vesmírné stanici právě teď. Posádka ve složení Thomas Pesquet, Megan McArthurová, Shane Kimbrough a Akihiko Hošide odstartovala na palubě nosiče Falcon 9 z floridského mysu Caaveral během pátečního dopoledne.
Na palubě s roboty a umělou inteligencí
Jak konkrétně bude nová vesmírná stanice vypadat, Roskosmos ani žádný jiný ruský úřad nespecifikoval. Několik zajímavých informací ale přeci jen zveřejněno bylo. Ví se například, že projekt vyjde Moskvu v přepočtu na šest miliard dolarů, tedy nějakých 129 miliard korun.
Rovněž bylo oznámeno, že země zvažuje umožnit vstup na palubu i astronautům ostatních států a že kromě lidí se budou v jejích útrobách nacházet také roboti a zařízení s umělou inteligencí.
Ve srovnání s ISS, které NASA bude muset dříve či později najít nástupce, se ale bude v jednom ohledu zásadně lišit – nebude totiž trvale obydlena. To kvůli bezpečnosti. Dráha, po které by se měla nová ruská stanice pohybovat, vystaví objekt a vše, co se v jeho okolí nebo na palubě nachází, vyšší míře radiace, což by se mohlo negativně podepsat na zdraví kosmonautů. Tedy za předpokladu, že by v jejích útrobách trávili podobně jako kolegové na ISS dlouhé měsíce. Občasné, krátkodobé návštěvy by však dle ruských expertů měly být ze zdravotního hlediska naprosto v pořádku.
