Vyšetřování naznačuje, že Alexej Navalný byl otráven nervově paralytickou látkou novičok při letu do sibiřského Omsku. Jak se ukázalo, opoziční politik se do kontaktu s jedem dostal při pití ze své láhve. Od začátku případu Navalného je z útoku podezřívána ruská vláda, neboť novičok byl v nedávné době použit k otrávení bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery na území Velké Británie. Zatím však není jasné, jak se jed k Navalnému dostal, na odpovědi Moskvy čeká i německá vláda, Angela Merkelová je ohledně případných sankcí zdrženlivá.
To se však nedá říct o jejich opozičních kolezích. Stále posilující Zelení se již vyjádřili, že by projekt Nord Streamu 2 v reakci na otravu Navalného měl být zrušen. „Ukončení projektu Nord Stream 2 by měla být minimální reakce,“ uvedla Agniezska Brugger z vedení poslaneckého klubu Zelených v německém Bundestagu. Podobným způsobem reagoval i Bijan Dijr-Sarai z opoziční FDP, podle kterého bylo od začátku chybné ignorovat politické dopady vybudování nového plynovodu. „A to se teď vládě vrací,“ uvedl Dijr-Sarai.
Ovšem i z řad vládních politiků zaznívají výzvy k pozastavení pokládání plynových trubek na dno Baltského moře. Pro stopnutí plynovodního projektu se vyjádřili mimo jiné například Norbert Röttgen, předseda zahraniční komise německého spolkového parlamentu a jeden z aspirantů na post předsedy vládní CDU nebo Manfred Weber, šéf lidovců Evropském parlamentu. Podle Webera v tuto chvíli zastavení Nord Streamu 2 nelze vyloučit.
Samotná kancléřka Merkelová je zatím ve svých vyjádření zdrženlivější, neboť čeká na stanovisko k incidentu od ruské strany, na které však, jak se vyjádřil její mluvčí, nebude čekat „do konce roku“. Během středy ruská strana celý případ označila za dezinformační kampaň, která má pouze za cíl ospravedlnit zavedení nových sankcí vůči Ruské federaci. Zatím však Merkelová nevylučuje žádnou z možných reakcí, leč by upřednostňovala společnou reakci celé EU, protože se domnívá, že to není pouze německý problém.
V německé vládě podle týdeníku Der Spiegel převládá přesvědčení, že alespoň projednat možné zastavení výstavby plynovodu je žádoucí. Německý ministr zahraničí Heiko Maas už ve předešlých dnech vyjádřil obavy, aby Rusové Němce nedonutili svým chováním k případné sankční reakci.
Veřejná debata o možném zastavení Nord Streamu 2 je natolik intenzivní i z toho důvodu, že evropské země už v nedávné době na Ruskou federaci a jednotlivé její představitele uvalily sankce, ať už kvůli ukrajinské krizi nebo právě případu Sergeje Skripala. Jak se však zdá, sankce podobného typu nejsou pro Putinův režim natolik odstrašující, jak by si evropští politici přáli. A právě proto se dostává na přetřes nový plynovod, jelikož jeho zastavení by zřejmě ruský energetický průmysl citelně zasáhl.
V předešlých měsících na zastavení plynovodního projektu tlačili zejména Američané a některé východoevropské země jako Polsko a Ukrajina. Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že podporuje ukončení projektu Nord Stream 2, ale zároveň se obává, že na tento krok je Německo energeticky moc slabé.
Již dříve Spojené státy několikrát deklarovaly, že zvýšení závislosti Německa na ruském plynu je nežádoucí. O zastavení projektu se američtí politici snažili i pomocí sankcí na firmy zapojené do výstavby, právě tyto aktivity projekt pozastavily, bez nich by plynovod byl zřejmě dokončen už v polovině letošního roku.
