Ačkoliv covid zasáhl její odvětví snad ještě tvrději než sektor letecké dopravy, chuť investovat do nových, ještě okázalejších zaoceánských plavidel neztratila. Řeč o je o známé plavební společnosti Norwegian Cruise Line (NCL). Právě ta totiž navzdory rozsáhlému výpadku tržeb chystá v nejbližších letech rozsáhlou modernizaci své flotily, a to v podobě zbrusu nových lodí třídy Prima. První z nich, jejíž název bude s celou třídou totožný, čeká debut již během příštího léta, přičemž jak ukazuje aktuálně zveřejněná studie, mají se cestující rozhodně nač těšit.
Dvě stě devadesát čtyři metry dlouhá Norwegian Prima sice zdaleka nebude patřit k těm největším. Na současnou královnu moří, loď Symphony of the Seas, kterou provozuje konkurenční společnost Royal Caribbean, ztrácí dobrých pětašedesát metrů, přesto i ona se bude moci pyšnit několika „nej“.
Tak například bude vůbec prvním plavidlem na světě, jehož paluba disponuje hned třípatrovou motokárovou dráhou. Ta bude současně i největším podobným závodištěm na moři. Její trať bude měřit úctyhodných 420 metrů, bude mít celkem 14 zatáček a „závodníci“ po ní budou moci jet rychlostí až 50 kilometrů v hodině.
Kdo by měl zájem o trochu více adrenalinu, bude si moci vyzkoušet desetipatrový The Drop. Má jít údajně o první suchý tobogán na moři, při němž člověk zažije pocit volného pádu a jeho tělo bude vystaveno tak vysokému přetížení, jaké mu žádná jiná atrakce na kterékoliv jiné výletní lodi nenabídne. Vedení společnosti se na svých stránkách chlubí dokonce tím, že počet „géček“ bude větší, než jaký podstupují jezdci formule 1 během akcelerace.
Dalším prvenstvím, jimž se Norwegian Prima bude moci pyšnit, je unikátní třípatrové divadlo, které lze přeměnit na noční klub ve stylu lasvegaských zábavních podniků. Samozřejmostí je i aqua park a dva separátní „nekonečné“ bazény, spousta restaurací či obchodů, stejně tak jako rozsáhlá herna nebo otevřený minigolf.
Loď, jejíž hrubá tonáž má činit 142,5 tisíce tun, pojme až 3 215 hostů a už teď, více než tři čtvrtě roku před svou první plavbou, je o ní ze strany nedočkavých turistů neobyčejný zájem. V počtu rezervací ji prý dle vyjádření společnosti, která se sama může chlubit více než půl století dlouhou historií, žádné jiné její plavidlo nepřekoná, uvádí server CNN.
První štace Primy povede během příštího léta na sever Evropy – osmidenní plavba započne v nizozemském Amsterdamu a povede kolem norských fjordů až do Baltského moře. Zbytek roku pak stráví v teplých vodách moře Karibského, přičemž jejím domovským přístavem se má stát texaské město Galveston.
Zotavení přijde nejdříve v roce 2023
Ačkoliv zamýšlené plány NCL s lodí Prima vypadají stejně velkolepě jako plavidlo samo, faktem je, že odvětví jako celek se i nadále topí ve značných ztrátách. Koronavirová pandemie zacloumala s tímto kdysi výdělečným byznysem víc než útes na ostrově Giglio s Costou Concordií.
V případě dosud nezmíněné společnosti Carnival, které shodou okolností uvedený kolos patřil a která společně s Norwegian Cruise Line a Royal Caribbean tvoří takzvanou „velkou trojku“, se hodnota akcií loni v březnu propadla během několika málo týdnů o bezmála 80 procent. Velice podobně na tom ale byli i ostatní dva konkurenti. A i když od onoho okamžiku uplynul už rok a půl, na pomyslnou předcovidovou hladinu se cena těchto veřejně obchodovatelných cenných papírů ještě nevrátila. Ba naopak se zdá, že se stále drží spíš u dna.
Velkou zásluhu na tom má skutečnost, že ještě donedávna byla naprostá většina jejich lodí pěvně ukotvená v přístavech, nebo snad lépe řečeno na širém moři. Tam plavidla společně s posádkami vyčkávala, až budou moci na svých palubách opět přivítat první výletníky a dovolenkáře.
Velmi přísná opatření panovala především na druhé straně Atlantiku, ve Spojených státech amerických. Přitom právě ty představují pro velkou trojku, která ve světě výletních lodí znamená zhruba to stejné, co Boeing a Airbus v sektoru komerční letecké dopravy, jeden z nejdůležitějších trhů vůbec. Tamní Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) však umožnilo jejich provoz po dlouhých 15 měsících teprve v červnu. I proto není překvapivé, že celé odvětví letos utrží jen 6,6 miliardy dolarů (zhruba 142 miliard korun). Jedná se sice o dvojnásobek toho, jakým číslům se mohly plavební společnosti těšit (či snad spíš netěšit) vloni, ve srovnání s rokem 2019 je to nicméně stále pětkrát méně, jak podle webu Trade Arabia vypočítali analytici serveru Statista.
S vidinou lepších zítřků a navzdory novému strašákovi ve formě koronavirové mutace delta ti samí lidé věří, že tržby sektoru jako takového budou v příštích letech opět už jen růst. Na překonání 27,4miliardové hranice (úroveň z roku 2019) si každopádně všichni zainteresovaní budou muset podle nich počkat ještě další tři roky.
O něco optimističtější je v tomto ohledu Arnold Donald, současný šéf Carnivalu, který byl do jeho vedení dosazen pouhý rok poté, co svět obletěly obrázky o katastrofě zmíněné lodi Costa Concordia. Žádnou konkrétní předpověď ohledně budoucích obratů firmy sice šestašedesátiletý Američan poskytnout nechtěl, na přímý dotaz agentury AP, zda si myslí, že by se tržby jeho společnosti mohly vrátit na čísla z roku 2019 už během následujících dvou let, ale odpověděl následovně:
„Budeme k tomu mít možná trochu víc prostoru… Pravděpodobně tu vznikne potenciál pro zvýšení cen. Taková kombinace povede k vyšším tržbám. Takže ta možnost tu rozhodně je.“
Žádné daně, žádná státní pomoc
Americké letecké společnosti se ze strany zdejší vlády dočkaly během pandemie masivní finanční pomoci ve výši 54 miliard dolarů, která jim pomohla tuto nesnadnou dobu přečkat. Velká trojka, jež podle poradenské firmy KPMG, na kterou se odkazuje web Florida Trend, kontroluje 75 procent celého trhu, ale s žádnými záchrannými balíčky počítat nemohla. A může si za to sama.
Přestože všechny tři společnosti mají sídlo v Miami na Floridě, jejich lodě se plaví pod vlajkami takzvaných daňových rájů nebo zemí, které k nim rozhodně nemají daleko. V případě Carnivalu se jedná o Panamu, jež na seznamu figuruje. Díky tomu se tak mohou vyhnout přísným americkým zákonům a rovněž i podstatně ušetřit. Ačkoliv se totiž značná část jejich byznysu odehrává právě ve vodách, které náleží USA, odvedená daň z příjmu je takřka nulová, jak připomíná web The Verge.
Operátoři si proto museli poradit jinak, přičemž jak informuje americký Forbes a ukazuje současnost, jejich nedávné snažení k radosti milionů výletníků po celém světě rozhodně nepřišlo vniveč. Vedení Carnivalu se zbavilo části svých zaměstnanců, domluvilo se s věřiteli na prodloužení splatnosti dluhů, prodalo akcie a učinilo několik dalších opatření. A za to se mu na oplátku dostalo několikamiliardového hotovostního polštáře, s nímž může nyní, kdy celé odvětví zažívá vlastní restart, volně disponovat.