Francouzská vláda by mohla zrušit novou daň z nemovitosti, pokud se ukáže, že nefunguje, uvedl mluvčí kabinetu. Zrušení této daně a návrat k dřívější dani, která zahrnovala kromě nemovitého majetku také finanční investice, šperky či auta a týkala se tak většího počtu bohatých lidí, je jedním z požadavků hnutí takzvaných žlutých vest. Prezident Emmanuel Macron dnes požádal politické strany a odbory, aby "jasně a otevřeně vyzvaly ke klidu".
Ve Francii hrozí i tuto sobotu i přes podstatné ústupky vlády další kolo protestů, protože část demonstrantů požaduje Macronův odchod, píše francouzský tisk. Úřady už se na demonstrace připravují. Ministr vnitra Christophe Castaner vyzval „rozumné“ členy hnutí žlutých vest, aby do Paříže nejezdili. Mluví se také o změně policejní strategie při protestech, konkrétní kroky ale oznámeny nebyly.
Úprava daně z nemovitosti byla jedním z předvolebních slibů prezidenta Macrona. Nová daň, známá ve Francii pod zkratkou IFI, platí od ledna a týká se stejně jako ta dřívější jen těch daňových poplatníků, jejichž nemovitý majetek přesahuje 1,3 milionu eur (33,5 milionu korun).
Kvůli omezení výhradně na nemovitosti ji ale platí třikrát méně lidí než dříve a podle francouzského tisku přinese do rozpočtu pouze jednu miliardu eur namísto pěti miliard. Daňovou úlevou pro nejmajetnější Francouze i svými dalšími kroky si Macron vysloužil kritiku, že je „prezidentem bohatých“.
Bilance protestů: 900 zraněných
Francouzská vláda po rozsáhlých protestech ustoupila v úterý takzvaným žlutým vestám v jejich zásadním požadavku, kterým bylo upuštění od plánu na zvýšení daně z pohonných hmot. Vláda oznámila, že opatření, které je součástí její ekologické reformy, má přispět k čistšímu ovzduší a platit mělo od ledna, o půl roku odloží.
Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády a jeho akce jsou chápány v širším smyslu i jako vyjádření odporu proti vládním ekonomickým reformám a rostoucím životním nákladům. O víkendu tyto protesty provázela nezvyklá míra násilí, k demonstrujícím se připojili i členové krajní levice a pravice. Celkem si protesty vyžádaly přes 900 zraněných, z toho přes 150 policistů.
Na Macronovo rozhodnutí vyjít vstříc žlutým vestám na twitteru ironicky reagoval americký prezident Donald Trump, který má v poslední době se šéfem Elysejského paláce napjaté vztahy. „Jsem potěšen, že můj přítel Emmanuel Macron a demonstranti v Paříži se shodli na závěru, k němuž já jsem dospěl už před dvěma roky. Pařížská (klimatická) dohoda je naprosto špatná, protože zvyšuje ceny energií v zodpovědných zemích a největším znečišťovatelům dává volné ruce,“ uvedl Trump.
Realizací cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015 se nyní v polských Katovicích zabývá konference OSN o změnách klimatu (COP24). USA s dohodou nesouhlasí a Trump již dříve oznámil, že Washington od ní odstoupí.
Přečtěte si také:
