Úsilí v odstranění zbytečných cest nás občanů na úřady se zdá delší než opěvovaná „long way to Tipperary“. Možná jsme teď ušli další míli. Skončila pilotní část projektu CzechPoint(s). Bodů je zatím málo, takže stručně připomenu, co se stalo.
Na několika desítkách míst můžete za úředníkovy asistence získat výpisy z katastru, obchodního nebo živnostenského rejstříku. Přestože je počet aplikací omezen nutnými a postupně se rodícími změnami v legislativě, je řada věcí v projektu správná. Zkušenosti z komerce s elektronickým bankovnictvím i e-businessem ukazují, že virtuální místa přístupná z domova musejí být doplněna „kamennými“ institucemi, pobočkami nebo obchody. Dále se zřetelně ukazuje, že většina populace není zatím natolik počítačově gramotná, aby zvládla transakce bez asistence.
Asistované CzechPointy vybavené navíc technikou, kterou je drahé nebo zbytečné pořizovat domů, jsou správným krokem. Je ovšem nezbytně nutné příslušné úředníky, matrikáře a pošťáky důkladně vyškolit, aby byli schopni poskytovat nové asistenční služby. A vstřícně komunikovat. Na to, zdá se, projekt naštěstí nezapomíná. Určitě by neškodilo pokračovat v tolik úspěšném programu Národní počítačové gramotnosti, aby více občanů vědělo, co vše je možné a jak se připravit na kontakt s jim dosud neznámými technologiemi. Odezva pilotního projektu na několika desítkách CzechPointů je více než pozitivní. Škoda že průzkum byl omezen jen na provozovatele a netýkal se uživatelů.
Nastává nová fáze. Do konce ledna 2008 má být připojeno dalších 1300 míst. Aby to dávalo smysl, je tedy více než nezbytné urychlit nutné legislativní kroky v oblasti zrovnoprávnění elektronických a písemných dokumentů a přístupu k registrům. To se snad, byť pomalu, děje. Nicméně by bylo třeba eliminovat zbytečné administrativní procesy, neboť - řekněme si upřímně - nejlepší a nejlevnější CzechPoint je ten, jehož není vůbec zapotřebí. Zatím nám páni poslanci zdražují nedopečené koláče, když transakční poplatek zvýšili z padesátikoruny na stovku.
Celou věc jako obvykle komplikuje známá vícerozměrná potíž. Aplikace z centra bojuje s aplikacemi i „virtuosy“ (tak se jmenuje jeden z konkurenčních projektů) distribuované veřejné správy. Jako obvykle jde o peníze. IT firmy bojují za své zájmy, IT manažeři krajů a měst zase o zachování své aplikace, jež je živí. Doufám, že dojde k rozumnému kompromisu, jinak zapláče občanova kapsa a zajásají kapsy firemní i úřednické.
