Nechvalně skončilo testování protilátky, od níž si mnozí slibovali, že učiní rozhodující krok k léčbě Alzheimerovy choroby. Pacienti, jež užili přípravek Solanezumab, nevykázali žádné zpomalení ve ztrátě kognitivního vnímání ve srovnání s těmi, jimž farmaceutická společnost Eli Lilly podala placebo. Stalo se tak navzdory velmi slibným výsledkům z předchozího testování.
Do třetí fáze projektu pojmenovaného EXPEDITION3 zapojili výzkumníci z Eli Lilly více než 2 tisíce pacientů trpící Alzheimerovou chorobou. Testovaný přípravek byl zacílen na takzvaný amyloid, tedy bílkovinový fragment, jenž se ve formě lepkavého plaku ukládá v mezibuněčném prostoru v mozku pacientů. Vědci se domnívají, že právě vytváření těchto ložisek mezi neurony má za důsledek poškozování a v konečné fázi odumírání nervových buněk.
Ve světě se sice momentálně testuje hned několik protiamyloidních přípravků, právě Solanezumab se však zatím v testovacím procesu dostal nejdále. Nedávno skončená třetí fáze byla poslední překážkou, jež dělila americký koncern od možnosti nechat si látku licencovat. Nyní už je jasné, že k tomu nikdy nedojde.
Naděje umírá poslední
„Výsledky testování v rámci projektu EXPEDITION3 zklamaly nejen nás, ale především miliony lidí, jež s nadějí čekají na přípravek, který by léčbu Alzheimerovy choroby umožnil,“ uvedl výkonný ředitel Eli Lilly John Lechleiter pro BBC. Společnost odhaduje, že do výzkumu a léčby demence investovala v posledních 25 letech zhruba 3 miliardy dolarů (76,9 miliardy korun).
Smutek vyvolaly výsledky testování také u představitelů charitativní organizace Alzheimer's Society. Její ředitel Jeremy Hughes se nechal slyšet, že instituce vkládala do výzkumu Eli Lilly velké naděje. „Je to zklamání, obzvláště s přihlédnutím k tomu, jak akutní potřeba fungujícího přípravku,“ řekl Hughes s tím, že efektivní léčbu demence považuje v současnosti za největší výzvu ve zdravotnictví. „Jde však jen o jeden z mnoha přípravků používajících různé metody, takže bychom neměli ztrácet naději,“ neopouští Hughese víra v nalezení účinného léku. „Demence může být a bude poražena,“ uzavírá přesvědčeně.
Podobnou filosofií se řídí profesor Nick Fox, ředitel Centra výzkumu demence na londýnské univerzitě UCL. „Jistě je to špatná zpráva, nicméně existuje mnoho jiných experimentálních přístupů, jež momentálně prochází testováním a které ukazují ještě slibnější výsledky, než tomu bylo v případě Solanezumabu,“ uvedl.
Stále víme jen málo
Najdou se však i tací, kteří projektu EXPEDITION3 nevěřili od samotného počátku. Profesor Peter Roberts z Univerzity v Bristolu upozorňuje na fakt, že ono kauzální spojení mezi ukládáním amyloidu v mozku a ochabováním kognitivních schopností člověka dosud nebylo nikým přesvědčivě prokázáno.
„V podstatě víme jen to, že k prvnímu ukládání amyloidu dochází zhruba 20 let před propuknutím Alzheimerovy choroby,“ poukazuje Roberts na nedostatečnou probádanost nemoci, jež je podle serveru alzheimers.net spolu s jinými druhy demence nejčastější příčinou starobních postižení. Například ve Spojených státech je pak Alzheimerova choroba šestou nejčastější příčinou smrti. Na rozdíl od všech dalších příčin v první desítce je navíc jedinou, které se nedá předejít a není možné ji ani léčit či její průběh zpomalit.
Podobný pohled jako Roberts sdílí i profesorka klinické neuroanatomie Roxana O'Carareová z Univerzity v Southamptonu. Podle ní je možné, že k úspěšné léčbě nemoci by bylo potřeba nikoliv jen zničit amyloid v mozku pacienta, nýbrž jej také odstranit. „Mozek není vybaven lymfatickými cévami jako jiné orgány. Tekutiny a odpadní látky jsou tak z něj odváděny jen velmi úzkými kanálky ve zdech krevních cév. Ty však s věkem a s faktory spojenými s Alzheimerovou chorobou ztrácejí na funkčnosti, a amlyloidy v jejich stěnách se tak hromadí.“
„Když je pak podán přípravek jako Solanezumab, zásoby amyloidů v mezibuněčném prostoru jsou sice zničeny, avšak množství vzniklého odpadu a tekutin nemá z mozku kudy odtéct,“ popisuje O'Carareová jinou možnou příčinu, jež by mohla stát za neúspěchem projektu EXPEDITION3.
Dále čtěte:
Srdce za půl miliardy. Za 10 let transplantace zachránila stovky pacientů
Neurochirurg Beneš: Nemůžeme mít limuzínu pro každého
Výdaje na výzkum rostou. Česko patří k lídrům regionu
