Boj o státní pokladnu, která má ohlídat hospodaření s veřejnými prostředky lépe než státní úředníci, vrcholí. Počátkem minulého týdne mělo vedení ministerstva financí po měsících příprav schválit rozjezd projektu, tedy zadávací dokumentaci a následné vypsání tendru. Rozhodnutí však vedení resortu odložilo s tím, že si ještě jednou nechá celý projekt vysvětlit od jeho tvůrců v prezentaci, která je naplánována na úterý 17. června. Ve stejný den si stejnou prezentaci vyslechnou i členové parlamentního rozpočtového výboru. Ministr financí Miroslav Kalousek by pak měl svůj verdikt oznámit do konce týdne.
Týdenní odklad konečného rozhodnutí o dalším osudu státní pokladny není v porovnání s několikaletým zpožděním projektu nikterak významný. Zdroje týdeníku EURO však tvrdí, že je to jeden z posledních pokusů části ministerských úředníků zavedení státní poklady zabránit. „Odpůrci pokladny se rekrutují především v prostorách ministerstva, kde se připravuje rozpočet, tito úředníci jsou za současného stavu pro stát nepostradatelní. Snaží se na poslední chvíli získat podporu nejen u některých poslanců, ale i v České národní bance,“ uvedl zdroj obeznámený se situací. Jména úředníků však odmítl sdělit.
Ministerstvo po měsících příprav dokončilo před několika dny klíčový dokument, který je pro rozjezd státní pokladny nezbytný - zadávací dokumentaci. Ta popisuje nejen technické požadavky na dodávku strategického systému, rovněž pak stanovuje kritéria, které firmy se do tendru mohou přihlásit. Hodnota zakázky dosahuje zhruba 2,5 miliardy korun. Firma, jež se chce zúčastnit soutěže, případně konsorcium, se musí prokázat nejen referencemi, tedy že projekt podobného rozsahu již v minulosti dotáhla úspěšně do konce, ale musí mít i obrat, který svojí výší odpovídá významnosti zakázky. Což je kolem již zmíněných dvou miliard korun.
Stát pak rozhodne, komu kontrakt udělí na základě dvou hlavních výběrových kritérií. Prvním je nabídnutá cena, která se na celkovém hodnocení podílí šedesáti procenty. Dalším, čtyřicetiprocentním kritériem je flexibilita navrženého systému, tedy jak je schopen reagovat na změny v legislativě a komunikovat s informačními systémy, které již státní správa využívá.
Stát si chce navíc pohlídat přesné plnění podmínek, jež jsou v zadávací dokumentaci, a proto sám předloží vítězné firmě návrh smlouvy na dodávku pokladny. Její součástí budou i vysoké sankce za nesplnění smluvních podmínek. Při hrubém porušení dohody hrozí dodavateli pokuta, která může být stejně tak vysoká, jako je hodnota kontraktu.
Celkové náklady na budování státní pokladny dosahují zhruba 2,5 miliardy korun, investice by se však státu měly do dvou let od spuštění systému vrátit. Státní pokladna má začít fungovat na přelomu let 2009 až 2010.
