Interní dokumenty firmy ukazují na ...
dlouholeté výrazné rozdíly v odměňování
Když Patti Andersonová nastupovala v roce 1990 jako výrobní technik ke společnosti Boeing, pokračovala tím v hrdé rodinné tradici. Letecký gigant zaměstnával ve stejném oboru jejího otce, bratra i manžela. Dokonce i její prarodiče u společnosti pracovali. Když si ale Andersonová porovnala svou výplatu s mnohem většími, které dostávali muži z její rodiny, cítila se ošizená. A co víc – jak tvrdí rodačka ze Seattlu v místopřísežném prohlášení – její mužští spolupracovníci ji plácali po zadku, měli poznámky, že má “pěkná prsa” a kladli jí neomalené otázky ohledně jejího sexuální života. Když v roce 2000 podala spolu s dalšími sedmařiceti ženami na Boeing hromadnou žalobu pro diskriminaci pohlaví, společnost obvinění popřela. Jenže vlastní interní dokumenty firmy možná naznačují něco jiného. Mezi více než dvanácti tisíci stranami, jež získal časopis BusinessWeek na základě podaného návrhu na jejich odtajnění, jsou i nákladné studie. Nechal si je udělat samotný Boeing a ukazují, že muži ve firmě vydělávají víc než ženy. Roku 1977 například Boeing sestavil tým, který měl prověřit platové rozdíly a postupové praktiky. V závěrečné prezentaci, jež shrnula poznatky této skupiny, se píše, že „ženy… jsou placeny hůře“ a „rozdíly v nástupních platech se často postupně dále zvětšují v důsledku strategických rozhodnutí o mzdovém plánování.“
LITANIE ETICKÝCH STRASTÍ
Boeing se už zapletl do několika jiných etických skandálů, od vlastnictví třiceti pěti tisíc stran ukradených dokumentů společnosti Lockheed Martin včetně smlouvy na raketomety, až po nynější vyšetřování kontroverzní smlouvy, kterou uzavřel s Pentagonem na tankovací letadla v hodnotě 23,5 miliardy dolarů. Diskriminační kauza se může stát další ostudou. Zdá se, že dokumenty získané časopisem BusinessWeek ukazují Boeing jako společnost, která málo platí ženám, je si toho vědoma, a přesto důrazně popírá vinu tváří v tvář jak žalobě ze sexuální diskriminaci, tak i auditu amerického Ministerstva práce z roku 1998, který skončil stejnými závěry. Diskriminační žaloba se začne v Seattlu projednávat 17. května. Právníci navrhovatelek i externí experti odhadují, že kdyby se k ní přidalo všech dvacet osm tisíc potenciálních poškozených zaměstnankyň Boeingu a byly úspěšné, firma by možná na pokutách a zpětných doplatcích mezd musela zaplatit přes miliardu dolarů. Možná ještě horší než hrozící finanční náklady je však nevítaná publicita. Boeingu, který se snaží očistit jméno po nedávných obvinění z etických prohřešků, se momentálně vůbec nehodí. Mluvčí Boeingu Kenneth B. Mercer tvrdí, že společnost se zavázala dodržovat rovnoprávnost žen. Statistické studie Boeingu, citované právníky navrhovatelek, měly původně přispět k identifikaci a eliminaci platových nesrovnalostí a „nemohou postihnout všechny kritické faktory, vstupující do platových či postupových rozhodnutí”. Mercer připouští, že podobné žaloby se řeší i ve třech dalších státech USA, ale dodává: „Až soud shromáždí všechna fakta, zjistí, že žádnou diskriminaci neuplatňujeme.“
"PŘESAHUJE VŠECHNY MEZE"
Případ se zatím pro Boeing nevyvíjí dobře. Okresní soudce Marsha Pechmanová a jí jmenovaný zvláštní předseda soudu odmítli žádost o zamítnutí žaloby, nezveřejňování důvěrných informací o platech a utajení důkazních dokumentů. Marsha Pechmanová vydala 11. března soudní rozhodnutí o zveřejnění dokumentace, a pokárala Boeing za zneužívání práva advokátů zachovat mlčenlivost o tajných informacích klienta. Rozsah, v němž firma toto právo aplikovala, podle ní „přesahuje meze“ přiměřené ochrany. Protože právníci měli přístup téměř na všechny schůzky, kde se o platových nesrovnalostech jednalo, Boeing pro jistotu zadržel před zástupci žalujících žen stohy důležitých dokumentů.
Z dokumentů, jež získal časopis BusinessWeek, vyplývá, že si firma uvědomovala platové rozdíly nejméně od roku 1994. Právníci a manažeři personálního oddělení se postarali, aby se od té doby každoročně zpracovávaly pod hlavičkou různě nazvaných skupin (Tým pro zkoumání platové nerovnosti, Tým hodnocení procesů či Projekt demografické analýzy platů) studie o odměňování. V roce 1999 se našla v odtajněných archívech analýza, z níž vyplývá, že kdyby chtěl Boeing odstranit alespoň částečně nerovnost platů mezi muži a ženami, musel by vyčlenit pro tyto účely každoročně asi třicet milionů dolarů. Firma však dala pouhých deset milionů dolarů. Dlouholetá pracovnice oddělení lidských zdrojů Boeingu Erika Lochowová přiznala, že personální manažeři sice o platové diskriminaci věděli, ale když se ze studie dozvěděli o velikosti těchto rozdílů, byla v šoku ona i její kolegové.
Boeing věnoval platovým analýzám mimořádnou péči. Podle svědectví Laury Yamashitové – bývalé právničky firmy, jež se podílela na analýzách platů – byly uchovávány na určitém “zajištěném místě v jistém kancelářském objektu”. Vstup do něj byl chráněn speciálním elektronickým kódovým zámkem, jehož heslo se často obměňovalo. Boeing zakoupil speciální software na šifrování e-mailových zpráv a požadoval po externích poradcích a odbornících, aby si obstarali stejný software a mohli tak data posílat “bezpečným a spolehlivým” způsobem. Do místnosti neměli přístup údržbáři ani bezpečnostní služba. Analýzy odměňování se uchovávaly v zamčené skříni. Yamashitová uvedla, že se jednání konala v “bezpečné zasedací místnosti s omezeným přístupem osob”. Právníci doporučovali manažerům, aby si při nich nedělali poznámky, a pokud je přece jen budou dělat, aby je před odchodem z místnosti odevzdali. Boeing tvrdí: “Jde o běžný firemní postup k zabezpečení tajných informací, zejména u informací o platech.”
Odbor OFCCP amerického Ministerstva práce, jenž musí provádět rutinní kontroly dodavatelů státních zakázek, dospěl v roce 1998 k podezření na “systémovou diskriminaci při odměňování žen a sociálních menšin” a provedl příslušné šetření. Boeing se tehdy obvinění agresivně bránil a odmítl odkrýt své interní analýzy, jež mohly zjištění úřadu případně potvrdit. Navíc pověřil washingtonskou právnickou firmu Shaw Pittman, aby vyvinula tlak na americké Ministerstvo práce.
OFCCP se nakonec spokojil s částkou 4,5 milionu dolarů. Podle zápisu ze schůze – součásti nedávno zpřístupněných archívů – se 1. prosince 1999 sešli vedoucí personalisté Boeingu, jimž se zjevně ulevilo, s lidmi, kteří se podíleli na vyjednávání s OFCCP, aby prodiskutovali nedávné vítězství nad vládou. Za pozornost stojí postoj tehdejší ředitelky personálního oddělení Boeingu Marcelly Flemingové, jež sehrála klíčovou roli mezi vyjednavači uvedené dohody. Flemingová naznačila, že společnost o vlas unikla velkým problémům. Boeing celou záležitost nejen urovnal za směšnou částku, ale také se mu podařilo s OFCCP dohodnout, že čtyři roky nebudou ve firmě probíhat žádné kontroly. Flemingová svým kolegům sdělila, že potenciální právní odpovědnost Boeingu teoreticky mohla přesáhnout i 120 milionů dolarů. Na stejném jednání dále uvedla: „Pokud bychom teď zvýšili platy, vyslali bychom negativní signál, že s našimi postupy obecně něco nebylo v pořádku”. K firemnímu monitorování platových postupů doplnila: “V soudním sporu, ať by byl jakýkoli, prohrajeme.”
Když v roce 1999 Boeing čelil tlaku OFCCP, zvažoval, jak snížit platové rozdíly, aniž by vzbudil pozornost. Frank Marshall, bývalý ředitel Boeingu zodpovědný za mzdy, potvrdil, že vytvořil “tajný” plán odměňování ve snaze “minimalizovat naše právní riziko”. Veškeré “úpravy budou zabudované” do procesu plánování platů tak, aby je “nepostřehli ani vedoucí pracovníci”. Společnost plán přijala. O deset měsíců později Patti Andersonová a její kolegyně podaly žalobu.
Aktuální soudní útrapy Boeingu Gigant vzdušného prostoru čelí skupinové žalobě obrovských rozměrů. Obvinění na jeho adresu zní takto:
- PLATOVÁ DISKRIMINACE Žaloba podaná jménem 28 tisíc pracovnic společnosti Boeing – uvádí se v ní, že firma soustavně platí ženy méně než muže. Boeing obvinění striktně odmítá.
- NEPŘÁTELSKÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ Místopřísežná prohlášení mnohých zaměstnankyň popisují osahávání, důvěrnosti a urážlivé výroky ze strany mužských kolegů a šéfů. Boeing tvrdí, že usiluje o vytvoření takového pracoviště, “kde se s každým zachází férově, s důvěrou a úctou”.
- UTAJOVÁNÍ INFORMACÍ Nedávno odtajněné dokumenty popisují cílené snahy firmy Boeing ukrývat důkazy o mnohaletých neférových platových praktikách. Boeing tvrdí, že se pouze snaží uchovat veškeré důvěrné informace o platech v bezpečí.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Marcela Nejedlá a Zuzana Suchá, www.LangPal.com
