Další pán na holení?

8. 10. 2002

Vyšetřovatelé zkoumají, jakou roli hrál auditor v machinacích firmy Tyco

Auditorská firma Arthur Andersen měla Enron a předtím Sunbeam a Waste Management. KPMG utrpěla skandálem kolem Xeroxu. Teď se hroutí jeden z klientů firmy PricewaterhouseCoopers (PwC). Je jím Tyco International. S tím, jak vychází na povrch skutečný rozsah podvodů této firmy, roste i napětí v auditorské společnosti. PwC schvalovala účetní závěrku firmy Tyco v posledních osmi letech. Okresní prokurátor z Manhattanu tvrdí, že bývalý generální ředitel Tyca L. Dennis Kozlowski a jeho bývalý finanční ředitel Mark Swartz ošidili akcionáře o 600 milionů dolarů. Jestliže je to pravda, kde byli v tu chvíli auditoři? Tuto otázku si teď pokládají zástupy vyšetřovatelů prověřujících práci, kterou PwC pro Tyco odvádělo. Patří k nim finanční úřad, Komise pro cenné papíry (SEC), právní zástupci žalobců z celých Států, a dokonce i samotné Tyco, které si na prověrku svého účetnictví přizvalo firmu zabývající se forenzním auditem.
Skandál s Tyco roste a oči všech se začínají upírat na PwC. Firma tvrdí, že s vyšetřovateli ve všech ohledech spolupracuje a není si vědoma toho, že by sama byla předmětem jakéhokoli šetření. Vyjádřit se k případu svého klienta odmítla s tím, že jde o důvěrné informace. Kritiků je ale celá řada. Takoví, jako je bývalý hlavní účetní SEC Lynn E. Turner, jsou pohoršeni především tím, že PwC nijak neupozornilo na prominuté půjčky manažerům v objemu bezmála 100 milionů dolarů. Firma je v roce 2000 zaúčtovala proti zisku z částečného primárního úpisu akcií jedné ze svých dceřiných společností. „Tak velké úpravy nemůže auditor jen tak pominout. V takových případech totiž vždycky zjistíme podvod,“ říká Turner. Vztah firmy PwC a Tyco ale v mnohém přesahoval běžný vztah auditora a klienta. V rámci své strategie Tyco už dlouho prosazovalo snižování daňového zatížení jakožto cestu k vyšším ziskům a auditor mu v tom nemalou měrou pomáhal. Podle firemní zprávy PwC pro akcionáře z roku 2001 si firma u tohoto klienta kromě třinácti milionů dolarů za audit připsala další, ještě vyšší částku, a to osmnáct milionů, za daňové poradenství. Jak tvrdí tiskový mluvčí Tyca, PwC za tento tučný poplatek pomáhalo jeho společnosti s „plánováním daní v USA a s přezkoumáním a přípravou daňových přiznání v dalších více než 80 zemích.“ Tyco navíc uvádí, že „PwC prověřuje každé čtvrtletí analýzu naší daňové sazby vypracovávanou interním daňovým odborem společnosti“. Bylo by zajímavé zjistit, jaké daňové poradenství PwC přesně poskytovalo a jaký vliv to mělo na firemní audity. Tyco má totiž od roku 1997 sídlo mimo Spojené státy - v offshorovém daňovém ráji na Bermudách. Kromě toho má desítky dceřiných firem v dalších daňových rájích. Tato konstelace přinesla společnosti úspory ve výši stovek milionů dolarů na amerických daních a nezanedbatelnou konkurenční výhodu. Podle vlastních údajů ušetřilo Tyco díky své struktuře jenom v roce 2001 šest set milionů dolarů.
Přestože je celkem běžné, aby účetní firma pracovala pro jednoho klienta jako auditor a zároveň i daňový poradce, má tato praxe řadu kritiků. V případě PwC a skandály prolezlé společnosti Tyco může takový souběh vyvolat přinejmenším zdání střetu zájmů. To by mohlo dále zkomplikovat život samotné účetní firmě i jejímu řediteli Samuelu A. Di-Piazzovi Jr. Kritici tohoto způsobu práce tvrdí, že firmy v rámci daňové agendy klientům často pomáhají snižovat daňové zatížení pomocí právních kliček. Společnost pak musí zhodnotit svou daňovou povinnost a vytvořit rezervy na zaplacení daní. Pokud si je podnik jistý, že mu předpokládané úspory na daních bez problémů projdou, nemusí být rezervy příliš vysoké, protože pravděpodobnost, že by byly zapotřebí, je velmi malá. Přesnost výše odhadovaných úspor a rezerv potom kontroluje auditor, v případě společnosti Tyco stejná firma, tedy PwC. „Takže prověřují platnost produktu, který sami prodávají,“ stěžuje si demokratický poradce sněmovního rozpočtového výboru John L. Buckley. „Jde o hrubý střet zájmů.“
Není sice známo, zda se PwC přijetím dvojrole v Tycu vůbec něčeho dopustilo, ale všichni vědí, že není kouře bez ohýnku. Poté, co si Lynn Turner přečetl zprávu o interním vyšetřování bývalého generálního ředitele, kterou Tyco podalo na SEC, prohlásil, že 41 milionů dolarů z prominutí půjček v objemu 96 milionů bylo zaúčtováno na rozvahový účet „kumulované federální daně z příjmu“. Turner dodává: „Nechápu, jak si toho mohli nevšimnout.“
Přestože se nyní nové vedení firmy Tyco pokouší vymanit společnost z narostlých problémů, může tento potenciální střet přerůst v něco většího. Nový generální ředitel Edward D. Breen Jr. 25. září oznámil, že společnost zvýší daňovou sazbu očekávanou pro rok 2002 z extrémně nízkých 18,5 procenta, s nimiž kalkuloval předchozí management, na 22 procent. Tím se sníží letošní zisk o 160 milionů dolarů. „Vypadá to, že PwC radilo Tycu hodně agresivně,“ říká analytik Nicholas P. Heymann z Prudential Securities.
Tyco není prvním klientem auditorské části PwC, který vrhá na účetní firmu stín. Dodavatel softwaru firma MicroStrategy dosáhla mimosoudního vyrovnání se SEC ve sporu o to, zda v prosinci 2000 porušila účetní pravidla a nadhodnotila své výsledky. Nadále se prošetřují také účetní praktiky obří telekomunikační společnosti Lucent Technologies. Zdroje z finančních úřadů uvádějí, že se s regulátory dostala do křížku v červnu, kdy nakonec souhlasila s tím, že poskytne více informací o svých daňových skrýších i o investorech a že provede „větší platbu“. Tyco silně připomíná kauzu kanadské společnosti Laidlaw. Americký daňový soud v jejím případu v roce 1998 rozhodl, že porušovala zákony. Jejím daňovým poradcem a auditorem byla firma tehdy známá jako Coopers & Lybrand. Soud usoudil, že Laidlaw ve svém daňovém přiznání na základě doporučení účetní firmy příliš agresivně odečítala úrok z půjček od svých dceřiných společností v daňových rájích. Společnost nakonec státu zaplatila miliony dolarů.
Jeden z bývalých vysoce postavených zaměstnanců finančního úřadu se domnívá, že se Tyco může stát Laildawem číslo dvě. Tyco totiž stejně jako kdysi Laidlaw financuje většinu svých dluhů prostřednictvím lucemburské Tyco International Group. Ta pak prostředky znovu půjčuje pobočkám firmy Tyco ve Spojených státech a dalších zemích s vysokým daňovým zatížením. Jenže finanční úřady kladou na takové vnitropodnikové půjčky určitá kritéria včetně stanovených poměrů cizích zdrojů k vlastnímu jmění. Generální ředitel Breen v prohlášení ze 25. září uvedl, že Tyco své ukazatele zadlužení přehodnotila a zjistila, že nevyhovují. Kvůli tomu nakonec musela rekapitalizovat „určité“ operace v daňových rájích a došlo ke snížení objemu daňově uznatelných úroků. Konečným důsledkem je vyšší daňová sazba pro tento rok.
Tyco odmítlo sdělit ke svým krokům cokoli dalšího a stejně tak se nepodařilo získat vyjádření PwC ke srovnání případů společností Laidlaw a Tyco. Je však téměř jisté, že příliš úzký vztah účetní firmy a společnosti Tyco bude PwC něco stát. Jméno firmy sice zatím nefiguruje na žádné z 27 skupinových žalob podaných akcionáři poté, co se letos tržní hodnota Tyca snížila o 90 miliard dolarů. Několik advokátních kanceláří však upozorňuje, že se PwC může mezi žalovanými brzy objevit.
Nikdo nečeká, že by se Tyco mohlo stát pro PwC tak velkým problémem, jako byl Enron pro skartovače z Andersenu. PwC se přesto musí v následujících měsících připravit na spoustu nepříjemných otázek.

V HORKÉM KŘESLE? Služby PricewaterhouseCoopers pro firmu Tyco dostaly obří auditorskou firmu pod drobnohled, a to hned na několika frontách:

 Komise pro cenné papíry znovu otevřela vyšetřování účetnictví firmy Tyco včetně manažerských platů. Záběr se může rozšířit, a tak by se šetření mohlo obrátit i proti PwC, které se společnosti Tyco podepisovalo pod účetní závěrky.
 Právníci napadli Tyco u soudu sedmadvaceti skupinovými žalobami, které firmu viní ze špatného hospodaření. Očekává se, že někteří zařadí mezi žalované i PwC.  Finanční úřad zpochybňuje agresivní způsob, jakým Tyco využívalo offshorové daňové ráje. PwC ve společnosti provádělo nejenom audit, ale v roce 2001 jí poskytlo daňové poradenství a služby v hodnotě 18 milionů dolarů.