Jižní úsek dálnice D3 by měla postavit a následně provozovat soukromá firma.
Po krachu projektu dálnice D47 se jedná již o druhý pokus spolupráce státu a privátního sektoru při budování infrastruktury.
Dostavba jihočeské dálnice D3 po mnoha letech přešlapování opět dostává konkrétnější podobu. Na počátku října začala stavba úseku mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí a minulý týden vláda rozhodla, že další část dálnice směrem na jih vybuduje v rámci projektu PPP soukromý kapitál. Pokud vše půjde podle stávajícího plánu, mohla by se tato část začít stavět v roce 2009, hotovo by pak mohlo být o pět let později.
Pravidla hry určí tendr
Ministerstvo dopravy momentálně chystá výběrové řízení na firmu či konsorcium, jež dálnici jednak postaví a jednak bude dalších 30 let provozovat. „Chceme, aby byl koncesionář vybrán do října 2009,“ říká náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. Celkové náklady odhaduje ministerstvo dopravy na čtyřicet miliard korun, což je zhruba o dvě miliardy méně, než by stát zaplatil při klasickém financování.
Zatímco z Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic bude trasa označena jako dálnice D3, z jihočeské metropole má pokračovat jako rychlostní silnice R3. V Dolním Dvořišti se pak R3 propojí s chystanou rakouskou rychlostní komunikací S10, jež od hranic povede do Unterweitersdorfu, kde začíná dálnice A7 na Linec.
Úsek Praha-Tábor blokují ekologové
Zatímco na jihu Čech už dálnice D3 dostává konkrétní podobu, ve středních Čechách se stále vedou spory o její trasu. Severní část D3 z Prahy do Tábora má totiž vést přes rekreační oblast Posázaví, proti čemuž řadu let protestují ekologické organizace i některé obce. V prosinci 2006 schválili krajští zastupitelé územní plány Benešovska a pražského regionu, jež počítají se severní variantou D3 v takzvané stabilizované trase přes Posázaví. Ministerstvo životního prostředí s tím nesouhlasí, a schvalovací proces této části je tak stále na počátku.
Tentokrát to prý už vyjde
Dálnice D3 má být prubířským kamenem partnerství veřejného a soukromého sektoru při výstavbě dálnic. Konkrétní smlouvu s investorem musí znovu schválit vláda a parlament.
Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana se nebude opakovat situace z let 2001 a 2002, kdy stát uzavřel smlouvu o výstavbě dálnice D47 s izraelskou firmou Housing & Construction a jako nevýhodnou ji poté složitě vypovídal. „Chtěl bych zdůraznit, že se jedná o naprosto odlišný proces zadání a hledání koncesionáře,“ tvrdí Říman.
Vláda podle něj bude tentokrát postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, to znamená, že na vybraný projekt se bude hledat nejvhodnější partner. „V případě dálnice D47 bylo postupováno přesně opačně, nejdříve se za slavných okolností našel partner a teprve poté se na něj napasovávala kritéria a parametry,“ říká Říman.
Pokud se systém PPP osvědčí, uvažuje se o jeho využití i na dalších dopravních stavbách. V první řadě jde o rychlostní silnici R35, která má spojit Mohelnici s Libercem a odlehčit dálnici D1, nebo o rychlodráhu z letiště Ruzyně do centra Prahy.
Peníze přijedou po dálnici
Odstupující jihočeský hejtman Jan Zahradník je přesvědčen, že se dálnici od Tábora ke státní hranici podaří dokončit podle předpokladů, tedy v roce 2014. „Jsem rád, že se model soukromého a veřejného partnerství konečně dočká naplnění,“ říká. Dálnice D3 podle něj vyřeší obrovskou dopravní zátěž v regionu. Od dokončení tohoto úseku si slibuje příchod nových investorů nejen do Českých Budějovic. Krajské město bude ležet v těsné blízkosti dálnice a zdejší průmyslová zóna čeká na další firmy.
