Rakušané půjdou k předčasným parlamentním volbám zřejmě na konci září
Pouhých 18 měsíců vydržela vládnout velká koalice Rakouské lidové strany (ÖVP) a Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ). Její konec oznámil minulé pondělí předseda lidovců Wilhelm Molterer se slovy „už to stačilo“ a odchod z vlády zdůvodnil tím, že nemůže připustit, aby se krize SPÖ stala krizí celého Rakouska. Zároveň vyzval k okamžitému vypsání předčasných voleb. Socialisté v čele se spolkovým kancléřem Alfredem Gusenbauerem překvapivě souhlasili a rovnou se s ÖVP shodli na 28. září jako dnu konání voleb. Rakouský tisk konec spojení SPÖ a ÖVP přijal bez velkého nadšení. Například deník Die Presse napsal: „Tak po 543 dnech skončila velká koalice, kterou nikdo nechtěl.“ Der Standard zase konstatoval, že „při rozhodování mezi zdravým rozumem a novými volbami zvítězily volby“.
Hádky hned od počátku
Co vedlo velkou koalici, jež vznikla s velkými obtížemi po parlamentních volbách v roce 2006, ke krachu? Hlavním důvodem byly dlouhodobé spory mezi oběma stranami. Opravdu hluboká krize nastala koncem června, kdy socialisté v bulvárním deníku Kronen Zeitung (KZ) zveřejnili svou představu o budoucí europolitice. SPÖ požadovala, aby se v případě rozhodování o důležitých evropských tématech hlasovalo v referendu. Přitom Lisabonskou smlouvu přijal rakouský parlament bez problémů a socialisté nikdy podobný proces nepožadovali. Poslední kapkou pak byla neschopnost se dohodnout na osudu zdravotních reforem řešících zadlužení zdravotních pojišťoven.
Pád rakouské vlády je ale současně odrazem krize uvnitř SPÖ, v níž se strana ocitla po volbách v Tyrolsku. Zde SPÖ získala jen 15,6 procenta, což znamenalo ztrátu deseti procent hlasů a propad na třetí místo v zemském parlamentu. Socialisty předstihla nejen ÖVP, ale i nová politická formace Fritze Dinkhausera, jehož nezávislá kandidátka získala 18,3 procenta hlasů. Tento výsledek spolu s propadem popularity Gusenbauera znamenal v polovině června výměnu v čele SPÖ, jejímž novým šéfem se stal ministr dopravy Werner Faymann. Nicméně Gusenbauer nadále zůstal rakouským kancléřem, což vyvolalo nejasnosti, kdo vlastně stranu řídí.
Miláček bulváru
Gusenbauerova pozice v SPÖ se ukázala jako neudržitelná a kancléřova politická kariéra asi končí. Sociální demokraté hned po souhlasu s předčasnými volbami totiž prohlásili, že jejich kancléřským kandidátem bude Faymann. Ten přitom ještě v okamžiku svého jmenování předsedou strany ujišťoval, že Gusenbauer je jasným lídrem i pro příští volby. Rozhodnutí zbavit se Gusenbauera je ale zřejmě správným krokem. „Problém strany se jmenuje Gusenbauer,“ potvrdil politolog Hubert Sickinger. A jaký je donedávna poměrně neznámý Faymann? „Hladký jako úhoř, pragmatik bez ideologických předsudků. Výborný komunikátor, stále se usmívá. Umí naslouchat a zalichotit,“ píší rakouská média. Navíc Faymann má ještě jednu velkou výhodu – je oblíbencem bulvárního KZ, který je s více než třemi miliony čtenářů nejčtenějším rakouským deníkem. A taková čtenářská obec v osmimilionovém Rakousku může znamenat mnoho. Podpora bulváru předznamenává také směr volební kampaně SPÖ. „S Kronen Zeitung v zádech bude Faymann usilovat o přízeň 'malých lidí'. Proto SPÖ opustila proevropský kurs a povede populistickou kampaň: proti bohatým, velkým koncernům, vysokým cenám benzínu a za sociální spravedlnost,“ domnívá se deník Berliner Zeitung.
Extremisté mají šanci
Ať již rakouské volby skončí jakkoliv, rozhodně budou zajímavé. Za prvé proto, že se uskuteční podle nových pravidel - volební období se prodlužuje ze čtyř na pět let a poprvé v nich budou volit mladí lidé od šestnácti let. Další zajímavostí bude sestavování povolební koalice. Nové spojení mezi lidovci a socialisty se nyní zdá být nepravděpodobné a tak bude muset vítěz voleb asi sáhnout mezi menší rakouské strany. Zde se nabízejí tři varianty – Zelení a nebo krajně pravicové FPÖ (Svobodní) a BZÖ (Svaz pro budoucnost Rakouska). Největší šance přitom červnový průzkum agentury OGM pro časopis Profil dává FPÖ. Preference dvou největších stran jsou vyrovnané, i když od voleb v roce 2006 měla ÖVP většinou o něco vyšší podporu. Takže se opět vrací myšlenka spojení SPÖ a ÖVP. „Nová velká koalice je velmi pravděpodobná,“ tvrdí politolog Thomas Hofer. Tento vývoj potvrzuje též skutečnost, že Faymann i Molterer již spolupráci s FPÖ, která je známá svými extremistickými tendencemi, odmítli.
BOX
Volební preference
(červen 2008)
ÖVP 33
SPÖ 33
FPÖ 16
Zelení 14
BZÖ 4
Pramen: Průzkum agentury OGM pro časopis Profil
