Další položky odečitatelné od základu daně a slevy na dani

4. 1. 2005

V tomto čísle Profitu navazujeme na text z minulého vydání. zabýváme se dalšími možnostmi poplatníka, jak snížit základ daně z příjmů.

1. Odpočet daňové ztráty od základu daně

Podle § 34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) platí, že od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

Důležité:

Podle bodu 27 přechodných ustanovení zákona č. 438/2003 Sb., kterým se ZDP rozsáhle novelizoval, však platí, že pro uplatnění odpočtu daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena za zdaňovací období započaté v roce 2003 a předchozí zdaňovací období, se použije ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003.

To znamená, že za pro uplatnění odpočtu výše uvedené „staré“ daňové ztráty je možno i nadále ztrátu odečíst od základu daně nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje a nikoliv pouze v pěti, jak je s účinností od 1. ledna 2004 nově stanoveno.

2. Odpočet procenta ze vstupní ceny investice od základu daně

Podle § 34 odst. 3 ZDP mohou poplatníci od základu daně odečíst 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle tohoto zákona v odpisových skupinách 1, 2 a 3, jsou-li jeho prvními vlastníky.

Co je hmotný majetek je definováno v § 26 a co jeho vstupní cenou v § 29 (co se tím rozumí, jsme vás již v předchozích číslech Profitu informovali).

Hmotný majetek musí být správně zatříděn podle tohoto zákona do zde stanovených odpisových skupin a poplatník musí být prvním vlastníkem tohoto hmotného majetku, aby mohl odpočet (v textu je nazýván jako „investiční odpočet“) od základu daně provést.

V návaznosti na výše uvedené mohou poplatníci dále odečíst od základu daně:

– 15 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29. 24. 1 využívaných ve stavbách zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem do podtřídy 125113 , jsou-li jeho prvními vlastníky,

– 15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí nichž jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37. 10 a 37. 20 Standardní klasifikace produkce, jsou-li jejich prvními vlastníky,

– 20 % ze vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29. 3., jsou-li jejich prvními vlastníky.

(Tento nárok na odpočet od základu daně mohou uplatnit pouze poplatníci s převážně zemědělskou a lesní výrobou; za poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely ZDP považují poplatníci, u nichž příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů; u poplatníků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů).

Podmínkou pro uplatnění výše uvedeného investičního odpočtu je to, že poplatník musí být prvním vlastníkem vyjmenovaného majetku, přičemž ZDP nedefinuje kdo oním prvním vlastníkem je. Z logiky textu však vyplývá, že jde o případy, kdy jde o vlastníky hmotného majetku.

Podmínka prvního vlastníka je potom splněna v případě majetku pořízeného od výrobce, který ho vyrobil nebo od obchodníka, který ho nakoupil jako zboží a dále prodává. V případě, že je však pořízen majetek, který už byl hmotným majetkem u někoho jiného, podmínka prvního vlastníka hmotného majetku u kupujícího splněna nebude.

Poplatníci si také mohou od základu daně odečíst výše uvedené procento ze vstupní ceny evidované v majetku pronajímatele, jsou-li prvními nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, za podmínky, že pronajímatel byl prvním vlastníkem pronajatého majetku a neuplatnil sám výše uvedený odpočet u hmotného majetku. To znamená, že investiční odpočet od základu daně není nárokem pouze vlastníka hmotného majetku, ale může ho uplatnit za výše stanovených podmínek i první nájemce podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku.

Být prvním nájemcem podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku znamená, že tento majetek ještě nikdo předtím v nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu neměl. Být prvním vlastníkem pronajatého majetku znamená, že tento majetek ještě nikdo předtím smlouvou o finančním pronájmu nepronajal. Prvním nájemcem se v případě přeměn podle obchodního zákoníku (např. u fúzí společností) rozumí počínaje rozhodným dnem přeměny i nástupnická společnost nebo družstvo, pokud byl hmotný majetek přenechán, ve stavu způsobilém obvyklému užívání nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, zanikající společnosti nebo družstvu v době od rozhodného dne fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku, a to pouze za podmínky, že bude přeměna do obchodního rejstříku zapsána.

Další podmínky pro uplatnění odpočtu

Pro uplatnění investičního odpočtu platí dále tyto podmínky:

– při spoluvlastnictví k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze v poměrné výši podle vlastnických práv,

Příklad:

Dva podnikatelé, účastníci smlouvy o sdružení bez právní subjektivity, si za doby trvání této smlouvy pořídili nákladní automobil za pořizovací cenu 1 000 000 Kč. Podíly každého z nich na tomto majetku jsou stejné a hodnota spoluvlastnického podílu každého z nich činí 500 000 Kč. Každý z podnikatelů si tak může od základu daně odečíst 50 000 Kč jako investiční odpočet (10 % z 500 000 Kč).

– odpočet nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkurzu,

– vytváří-li poplatník soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením podle § 26 odst. 2 ZDP, lze odpočet uplatnit pouze jednotlivě za každou samostatnou movitou věc zařazenou do souboru, která je pro účely zákona hmotným majetkem. To znamená, že se investiční odpočet neprovádí ze vstupní ceny tohoto souboru, nýbrž jednotlivě za každou samostatnou movitou věc zařazenou do souboru, která je pro účely zákona hmotným majetkem. Toto je nevýhodné ustanovení, protože rozděluje soubor movitých věcí na ty, které by (z finančního hlediska) splňovaly definici hmotného majetku – tady investiční odpočet poplatník uplatnit může, a na ty, které tuto definici nesplňují (většinou proto
, že jejich vstupní cena je nižší než 40 000 Kč) – tady investiční odpočet uplatnit nemůže,

– poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 (příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti) a 9 (příjmy z pronájmu). Z toho vyplývá, že u umotného majetku, který by poplatník používal např. pro dosahování příjmů podle § 10 (ostatní příjmy – např. příjmy z prodeje majetku nezahrnutého do obchodního majetku poplatníka) investiční odpočet uplatnit nelze,

– jedná-li se o hmotný majetek zahrnutý do obchodního majetku jednoho z manželů podle § 7 odst. 11 ZDP, může odpočet uplatnit pouze jeden z manželů, a to ten, který měl majetek zařazen v obchodním majetku dříve,

– investiční odpočet, stejně jako odpočet daňově ztráty nemohou uplatnit obecně prospěšné společnosti.

V jakém zdaňovacím období lze odpočet uplatnit

Odpočet podle lze uplatnit za to zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, ve kterém je hmotný majetek:

a) zaevidován u poplatníka; v €řípadě nabytí vlastnického práva úplným zaplacením kupní ceny až za to zdaňovací období, ve kterém je vlastnické právo nabyto,

b) přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku.

Nelze-li odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle

§ 15 a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu).

U kterého hmotného majetku odpočet uplatnit nelze

Odpočet nelze uplatnit u:

a) letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a +eteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, a u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu,

b) hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29. 7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené), 32. 30 (televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná zařízení a příslušenství včetně antén a parabolických antén všech druhů s výjimkou antén, které jsou využívány při provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb na základě povolení nebo pověření podle zvláštního právního předpisu 35. 12 (rekreační a sportovní čluny), 36. 1 (nábytek), 36. 3 (hudební nástroje) a 36. 63. 76 (umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené),

c) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období,

d) hmotného majetku nabytého darováním,

e) technického zhodnocení podle § 33 ZDP, s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání a s výjimkou technického zhodnocení souboru movitých věcí, a to zařazením movitých věcí do souboru, které jsou pro účely zákona hmotným majetkem,

f) hmotného majetku používaného pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu,

Důležité:

Pokud poplatník používá hmotný majetek (např. nákladní automobil) i k soukromým účelům, tak sice může uplatnit jako daňový výdaj poměrnou část odpisů, ale investiční odpočet uplatnit ze vstupní ceny nákladního automobilu nelze. A vůbec se nezkoumá to, z jaké části jej k zajištění zdanitelného příjmu poplatník používá a z jaké ne.

g) hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle

§ 19 odst. 1 písm. g),

Příklad:

Pokud je hmotný majetek (např. výherní hrací automaty) využíván k dosahování příjmů z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů právnických osob, tak podruhé ve formě investičního odpočtu od základu daně už zvýhodněn není.

h) hmotného majetku, jehož vstupní cena je stanovena podle § 29 odst. 1 písm. f), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce, v němž byl hmotný majetek, který není pro účely tohoto zákona vymezen jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3), zaevidován u poplatníka.

Příklad:

Obchodní společnost si pořídila v dubnu 2004 notebook za 38 000 Kč bez DPH. Uvedla ho do užívání a zařadila na základě svého rozhodnutí jako dlouhodobý hmotný majetek, u něhož bude uplatňovat v souladu s odpisovým plánem účetní odpisy. Ty budou podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1 ZDP nákladem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. V červnu 2004 vynaložila na technické zhodnocení notebooku 45 000 Kč bez DPH. Podle § 26 odst. 3 písm. a) ZDP tím vznikl jiný majetek a zároveň i hmotný majetek. Vstupní cena tohoto majetku je podle § 29 odst. 1 písm. f) tvořena dohromady hodnotou technického zhodnocení a oceněním notebooku, tj. 83 000 Kč bez DPH. Při splnění dalších podmínek si může společnost za rok 2004 uplatnit investiční odpočet ve výši 10 % vstupní ceny tohoto hmotného majetku, tj. 8300 Kč.

Důležité:

Pokud by však ve výše uvedeném případě bylo provedeno technické zhodnocení až v roce 2005, tak už by investiční odpočet uplatnit možno nebylo.

Možnost uplatnění investičního odpočtu v předchozím případě však není umožněna poplatníkům, kteří nevedou účetnictví. Je to proto, že u nich neexistuje kategorie účetních odpisů. Není zde proto možno ani stanovit vstupní cenu podle § 29 odst. 1 písm. f) ZDP. V případě výše uvedeného příkladu by u nich došlo k technickému zhodnocení majetku, který není hmotným majetkem. Nárok na investiční odpočet technického zhodnocení zde podle písmena e) není.

Kdy uplatněný nárok na odpočet zaniká a jaké jsou z toho daňové důsledky

Nárok na odpočet zaniká, pokud došlo do 36 měsíců následujících po konci zdaňovacího období nebo jeho části, za které byly odpočet nebo jeho část uplatněny, k vyřazení majetku z evidence u poplatníka s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou (§24 odst. 2 písm. l ZDP) a při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva na věřitele nebo k pronájmu tohoto majetku.

Při zániku nároku na odpočet je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněný odpočet nebo jeho uplatněnou část v tom zdaňovacím období, kdy tento nárok zanikl. Obdobně postupuje nájemce, který uplatnil odpočet, pokud dojd
e k ukončení finančního pronájmu bez následné koupě najatého hmotného majetku s výjimkou ukončení finančního pronájmu v důsledku škody způsobené živelní pohromou podle §24 odst. 2 písm. l) ZDP nebo tento najatý majetek dále pronajme.

Při uplatnění odpočtu na jednotlivé samostatné movité věci zařazené do souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se splnění podmínek podle tohoto odstavce posuzuje odděleně za každou samostatnou movitou věc. Nárok na odpočet nezaniká, dojde-li ke zrušení nebo zániku bez likvidace obchodní společnosti nebo družstva nebo postupuje-li poplatník podle § 23a nebo § 23c (při převodu podniku nebo jeho samostatné části na společnost nebo při fúzi a rozdělení společností).

Příklad:

Podnikatel účtující v soustavě jednoduchého účetnictví uplatnil za zdaňovací období 2002 nárok na odpočet 10 % vstupní ceny nákladního automobilu od základu daně. V roce 2004, kdy vede daňovou evidenci, tento automobil prodal. Nárok na odpočet zaniká a podnikatel je povinen za zdaňovací období 2004 zvýšit rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněný odpočet.

Jak se zjišťuje nárok na odpočet u společníka veřejné obchodní společnosti

U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu zjištěného za veřejnou obchodní společnost; přitom poměrná část odpočtu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.

Příklad:

Veřejná obchodní společnosti si v roce 2004 pořídila nákladní automobil se vstupní cenou 1 000 000 Kč a zaevidovala jej u sebe jako hmotný majetek. Podle společenské smlouvy platí, že společník pan A má mít ze zisku 30 % a společník pan B 70 %. Investiční odpočty u každého z nich budou činit (z celkové částky odpočtu 100 000 Kč zjištěného za společnost):

u pana A 30 000 Kč

u pana B 70 000 Kč

Každý z nich si tyto částky odečte od základu daně ve svém daňovém přiznání za rok 2004.

Jak se zjišťuje nárok na odpočet u komanditní společnosti

a u poplatníka, který je jejím komplementářem

Odpočet zjištěný za komanditní společnost se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet zvýšit o část odpočtu určenou ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle obchodního zákoníku.

Příklad:

Komanditní společnost si pořídila v roce 2004 nový stroj ve vstupní ceně 500 000 Kč a aevidovala u sebe jako hmotný majetek.

Komplementářům panu C a panu D podle společenské smlouvy připadá celkem 30 % ze zisku komanditní společnosti.

Podle společenské smlouvy dále platí, že ze zisku určeného komplementářům má mít pan C 40 % a pan D 60 %. Investiční odpočty budou činit (z odpočtu zjištěného za komanditní společnost):

u komanditní společnosti 35 000 Kč (70 % z 50 000)

u pana C 6 000 Kč (40 % z 15 000)

u pana D 9 000 Kč (60 % z 15 000)

Každý z výše uvedených si ve svém daňovém přiznání za rok 2004 odečte investiční odpočet od svého základu daně.

3. Odpočet výdajů na výuku učňů od základu daně

Podle § 34 odst. 3 písm. f) ZDP si poplatníci mohou od základu daně odečíst 30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 ZDP na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny v obecně závazném právním předpisu. Podle zmiňovaného ustanovení ZDP jde o výdaje (náklady) vynaložené na provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty.

Ministerstvo financí k těmto výdajům ve svém Pokynu D-190 uvádí následující:

„Za daňové výdaje na provoz středních odborných učilišť a na výchovu žáků učilišť se podle paragrafu 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 zákona považují výdaje (náklady), které je zaměstnavatel povinen hradit podle obecně závazných předpisů (např. vyhláška

č. 315/1991 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních odborných učilišť, speciálních středních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, ve znění vyhlášky č. 219/1993 Sb., č. 162/1995 Sb., č. 314/1997 Sb. a č. 325/1998 Sb.).“

4. Odpočet darů od základu daně u právnických osob

O odpočtu darů od základu daně u fyzických osob, jsme vás informovali v minulém vydání časopisu Profit.

U právnických osob je to tak, že podle § 20 odst. 8 ZDP mohou poplatníci daně z příjmů právnických osob od základu daně sníženého podle § 34 (o daňovou ztrátu, investiční odpočet a výdaje na výuku učňů) odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost.

Dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč.

Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy,

ke které došlo na území České republiky.

U darovaného majetku je hodnotou daru nejvýše zůstatková cena hmotného majetku podle 29 odst. 2 ZDP nebo hodnota zachycená v účetnictví u ostatního majetku.

V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34.

Odpočet darů nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

Příklad:

Akciová společnost vykazuje za zdaňovací období 2004 základ daně 10 000 000 Kč. Od tohoto základu daně odečte daňovou ztrátu roku 2003 ve výši 3 000 000 Kč a 1 000 000 Kč jako „investiční odpočet“ podle § 34 odst. 3 ZDP. Základ daně snížený podle § 34 tak činí

6 000 000 Kč.

Politické straně na její činnost věnovala společnost v roce 2004 40 000 Kč, fotbalovému klubu se sídlem na našem území na opravu fotbalového hřiště a nákup nových dresů

100 000 Kč. Oba dary splňují podmínky pro možnost odpočtu od základu daně a v úhrnu jsou do limitu 300 000 Kč (5 % z 6 000 000 Kč).

Základ daně za rok 2004 tak bude po snížení podle § 34 a odpočtu darů činit 5 860 000 Kč.

Příklad:

Obchodní společnost věnovala v roce 2004 nemocnici v Žilině 50 000 Kč na zakoupení zdravotnického přístroje a chce si za toto zdaňovací období tuto částku odečíst od základu daně.

Postup společnosti by byl nesprávný, protože slovenská nemocnice není právnickou osobou se sídlem na území České republiky.

K darům je dobré poznamenat ještě následující:

– hodnotu daru lze odečíst od základu daně jen v tom zdaňovacím období, ve kterém byl dar prokazatelně poskytnut,

– za dary se považují i nepeněžní dary např. ve formě darování věcí nebo služeb,

– při poskytnutí daru nesmí existovat ze strany obdarovaného protiplnění majetkové podoby např. ve formě reklamy dárce,

– poskytnutí daru prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, jaká je jeho hodnota, na jaký účel byl dar poskytnut, datum darování.

Jak si odečte dary společník veřejné obchodní společnosti

U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na výše uvedené účely, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta.

Příklad:

Veřejná obchodní společnost za zdaňovací období 2004 darovala nemocnici 100 000 Kč

na zakoupení lékařského přístroje. Podle společenské smlouvy platí, že společník s. r. o. Gama má mít ze zisku 30 % a společník s. r. o. Delta 70 %. Ve stejném poměru se rozděluje základ daně a také hodnota poskytnutého daru. Od svého základu daně sníženého podle § 34 mohou společníci odečíst následující hodnoty daru poskytnutého veřejnou obchodní společností:

s. r. o. Gama 30 000 Kč

s. r. o. Delta 70 000 Kč.

Jak si odečte dary komanditní společnost a její komplementář

Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na výše uvedené účely se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně.

U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst, i iást hodnoty darů poskytnutých komanditní společností na výäe uvedené účely, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta.

Příklad:

Komanditní společnost vykázala za rok 2004 základ daně (upravený podle § 23 až 33)

ve výši 5 000 000 Kč. Komplementářům s. r. o. Alfa a s. r. o. Beta podle společenské smlouvy připadá celkem 40 % ze zisku – základu daně, tj.2 000 000 Kč.

V roce 2004 zároveň komanditní společnost poskytla dar politickému hnutí ve výši

100 000 Kč na jeho činnost. Podle společenské smlouvy dále platí, že s. r. o. Alfa má mít ze zisku připadajícího komplementářům 40 % a s. r. o. Beta 60 %.

Hodnota darů poskytnutého komanditní společností se pro účely odpočtu od základu daně sníženého podle § 34 stanoví takto:

komanditní společnost 60 000 Kč (60 % z 100 000 Kč)

komplementáři 40 000 Kč (40 % z 100 000 Kč)

z toho: s. r. o. Alfa 16 000 Kč (40 % z 40 000 Kč)

s. r. o. Beta 24 000 Kč (60 % z 40 000 Kč).

5. Snížení základu daně až o 30 % u neziskových organizací

Podle § 20 odst. 7 ZDP platí, že poplatníci vymezení v § 18 odst. 3 ZDP, kteří nejsou založeni nebo zřízenií za účelem podnikání, mohou základ daně snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč,

– použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy,

– použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby, u společenství vlastníků jednotek pouze tehdy,

– použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu a u veřejných vysokých škol pouze tehdy,

– použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti.

V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. ZDP tak podporuje hlavní činnost poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání i v případě, že budou vykazovat základ daně a to tím, že si jej mohou snížit o stanovené procento za podmínky, že použijí takto získané prostředky na stanovený účel.

Příklad:

Tenisový klub Slávia Brno, který je občanským sdružením, vykázal díky pronájmu části nemovitosti a reklamám za rok 2004 základ daně ve výši 100 000 Kč. Tento základ daně si klub sníží o 100 000 Kč protože počítá s tím, že tyto prostředky v roce 2005, 2006 a 2007 použije ke krytí nákladů spojených s účastí družstev tenisového klubu v mistrovských soutěžích. Základ daně tenisového klubu za rok 2004 tak bude po tomto snížení činit 0 Kč.

Slevy na dani

Stanovením základu daně, jeho snížením o možné odečitatelné položky a Typočtením daně to pro poplatníka ještě nekončí. Daň se mu totiž může snížit ještě o některé slevy uvedené v § 35 ZDP.

1. Sleva na dani ve výši 18 000 Kč nebo 60 000 Kč za zaměstnance

se změněnou pracovní schopností

Podle § 35 odst. 1 ZDP platí, že poplatníkům se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o:

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné čí
slo.

Co se výše uvedenými pracovníky rozumí je stanoveno v § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a to takto:

„§ 21

1) Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění; občany se změněnou pracovní schopností jsou též poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění.

(2) Občanem se změněnou pracovní schopností je vždy občan, který

a) je poživatelem částečného invalidního důchodu, nebo

b) byl uznán částečně invalidním, i když mu nevznikl nárok na částečný invalidní důchod nebo mu vznikl nárok na částečný invalidní důchod, avšak tento důchod se pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti nevyplácí.

(30) § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb.

(3) Občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je občan, který má mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek.

(4) Občanem se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je vždy občan invalidní, který je schopen vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek a občan, který se může pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav připravovat na budoucí povolání jen za zcela mimořádných podmínek.

(5) Občané, na které se nevztahuje ustanoveni odstavců 2 a 4, jsou občany se změněnou pracovní schopností, popřípadě občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, jen na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu.“

Důležité:

Poplatníky je třeba upozornit, že s účinností od 1. 10. 2004 byl výše uvedený zákon o zaměstnanosti nahrazen novým zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, který místo pojmu „osoba se změněnou pracovní schopností“ zavádí nový pojem „osoba se zdravotním postižením“.

Podle § 67 tohoto nového zákona platí, že

„(1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.

(2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou:

a) orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“),

b) orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními,

c) rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoby zdravotně znevýhodněné“).

(3) Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její možnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

(4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i možnost pracovního uplatnění.

?5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení.“

Podle přechodných ustanovení tohoto zákona však platí:

– fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností, se po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby zdravotně znevýhodněné podle tohoto zákona,

– fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a nejsou podle posudku orgánu sociálního zabezpečení uznány plně invalidními, se po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby s těžším zdravotním postižením podle tohoto zákona.

Výše uvedené uvádím proto, že současně s novým zákonem o Laměstnanosti došlo ke schválení zákona č. 436/2004 Sb., který novelizoval s účinností od 1. 10. 2004 také ustanovení § 35 ZDP týkající se výše uvedených slev na dani, a to mimo jiné tak, že v § 35 odst. 1 písm. a) se slova „se změněnou pracovní schopností“ nahrazují slovy „se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením“, přičemž je odkaz na definici této osoby podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb. a v § 35 odst. 1 písm. b) se slova „se změněnou pracovní schopností“ zrušují. Podle § 35 odst. 2 ZDP platí, že pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pro výpočet slevy podle odstavce 1 písm. c) (viz dále) též průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců poplatníka.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, sníženého o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby a pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

Aby nedocházelo při uplatňování slev ke spekulacím např. v tom, že by poplatník zaměstnával z 20 zaměstnanců 11 se změněnou pracovní schopností, ale jen na dohodu o pracovní činnosti po dobu např. 2 hodin týdně, tak pro výpočet slev na dani podle odst. 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pro výpočet slevy podle odst. 1 písm. c) též průměrný roční přepočtený všech zaměstnanců poplatníka.

Příklad:

Obchodní společnost zaměstnávala v roce 2004 celkem 2 zaměstnance se změněnou pracovní schopností, kde:

a) z rozvržení pracovní doby a z délky trvání jejich pracovního poměru pro ně v roce 2004 vyplývají celkem 4064 hodiny (254 dní x 8 hodin x 2),

b) neomluvená nepřítomnost v práci u nich činila v roce 2004 celkem 16 hodin.

V roce 2004 činil celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou § 83 zákoníku práce celkem 2032 hodiny

(254 x 8).

Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností:

(4064 – 16) : 2032 = 1,99

Výpočet slevy na dani podle odst. 1 písm. a):

18 000 x 1,99 = 35 820 Kč.

Důležité:

Poplatníky je opět třeba upozornit, že s účinností od 1. 10. 2004 došlo ke změně ve výše uvedeném § 35 odst. 2 tak, že se slova „se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením“ nahrazují slovy „se zdravotním postižením“.

2. Sleva na dani ve výši poloviny daně

Podle § 35 odst. 1 písm. c) ZDP platí, že poplatníkům se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o polovinu daně u poplatníků daně z příjmů právnických osob, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

Příklad:

Akciová společnost zaměstnávala v roce 2004 celkem 30 zaměstnanců, kde

a) z rozvržení pracovní doby a z délky trvání jejich pracovního poměru pro ně v roce 2004 vyplývá celkem 60 960 hodin (254 dní x 8 hodin x 30),

b) neomluvená nepřítomnost v práci u nich činila v roce 2004 celkem 32 hodiny,

c) nenapracované pracovní volno poskytnuté zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, činilo 150 hodin.

Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců:

(60 960 – 32 – 150) : 2032 = 29,91

Z celkového počtu zaměstnanců společnost zaměstnávala v roce 2004 celkem 22 zaměstnance se změněnou pracovní schopností, kde:

a) z rozvržení pracovní doby a z délky trvání jejich pracovního poměru pro ně v roce 2004 vyplývají celkem 44 704 hodiny (254 dní x 8 hodin x 22),

b) neomluvená nepřítomnost v práci u nich činila v roce 2004 celkem 16 hodin,

Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností:

(44 704 – 16 – 100) : 2032= 21,94

Stanovení podílu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností na průměrném ročním přepočteném počtu všech zaměstnanců:

21,94 : 29,91 = 73,35 %.

Podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností činí za rok 2004 u akciové společnosti více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců a proto se vypočtená daň u akciové společnosti ve výši 2 000 000 Kč snižuje o polovinu na

1 000 000 Kč. Společnost si sníží tuto daň ještě o slevu na dani podle odst. 1 písm. a), která činí 394 920 Kč (21,94 x 18 000). Za rok 2004 tak bude činit daň akciové společnosti pouze 605 080 Kč.

Důležité:

Výše zmiňovaným zákonem č. 436/2004 Sb. došlo ke změně v ZDP tak, že v § 35 odst. 1 písm. c) se slova „nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením“ nahrazují slovy „nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením“. Kromě změny v pojmech došlo i ke zvýšení v požadovaném počtu zaměstnanců. Tato změna je nevhodně účinná od 1. 10. 2004, protože do 30. 9. 2004 platil nižší limit a zákon neobsahuje žádné přechodné ustanovení v tom smyslu, že pro zdaňovací období započaté 1. 1. 2004 se použije nižší limit podle předchozí úpravy. V praxi tak mohou vznikat při uplatňování této slevy problémy a je možné, že konkrétní řešení bude pro poplatníky nastíněno až v pokynech pro vyplnění daňového přiznání za rok 2004.

Nerovnoprávné postavení fyzických osob

K výše uvedené slevě na dani ve výši poloviny daně je třeba zdůraznit, že se vztahuje pouze na poplatníky daně z příjmů právnických osob a při splnění stanovených podmínek je jim přiznána automaticky. Poplatníci daně z příjmů fyzických osob takovou možnost nemají a pokud i oni splní výše uvedené podmínky, tak jim sleva na dani ve výši poloviny daně nebude přiznána automaticky. Musí se totiž podle § 39 písm. c) ZDP nejdříve s žádostí obrátit na Ministerstvo financí a to jim může, ale také nemusí, daň až na polovinu snížit. V tom vidím nerovnoprávné postavení poplatníka z řad fyzických osob.

3. Investiční slevy na dani

Pro úplnost je třeba ještě uvést, že poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních podmínkách, ve znění pozdějších předpisů, může, splnil-li všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů, uplatnit slevu na dani podle § 35a nebo

§ 35b ZDP. Slevy na dani podle § 35a se týkají nově vzniklých subjektů – poplatníků, kteří pro poskytnutí příslibu investiční pobídky zahájili podnikání a zaregistrovali se podle zákona o správě daní a poplatků. Forma této slevy je u těchto poplatníků taková, že v podstatě až po 10 zdaňovacích období nemusí platit žádnou daň. Slevy na dani podle § 35b se týkají již existujících poplatníků a forma slevy na dani je u nich taková, že v podstatě neplatí daň z přírůstku jejich daňové povinnosti a to až po dobu deseti let.

Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb.

Třídění hmotného majetku do odpisových skupin

ODPISOVÁ SKUPINA 1

Položka +) SKP + +) Název + + + +)

(1–1) 01.21.11 Jen: skot plemenný

(1–2) 01.21.11 Jen: skot chovný

(1–3) 01.22.11 Jen: ovce chovné a plemenné

(1–4) 01.22.12 Jen: kozy chovné a plemenné

(1–5) 01.22.13 Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní

(1–6) 01.23.10 Jen: prasata plemenná

(1–7) 01.23.10 Jen: prasata chovná

(1–8) 01.24.10 Jen: hejna husí plemenná

(1–9) 01.24.10 Jen: hej
na husí chovná

(1–10) 25.24.25 Ochranné plastové a pryžové pokrývky hlavy (přilby)

(1–11) 25.24.27 Plastové kancelářské a školní potřeby

(1–12) 26.15.23 Laboratorní sklo, sklo pro zdravotnictví a farmaceutické účely

(1–13) 26.24.1 Ostatní technické keramické výrobky

(1–14) 26.81.11 Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky

(1–15) 28.62 Nástroje a nářadí kromě: nástrojů na strojní tváření za tepla SKP 28.62.50 v položce (2–12)

(1–16) 29.32.14 Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv

(1–17) 29.32.40 Mechanické přístroje ke stříkání, rozstřikování nebo rozprašování tekutin a prášků pro zemědělství a zahradnictví

(1–18) 29.32.50 Samonakládací nebo samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely

(1–19) 29.32.65 Jen: stroje a přístroje zemědělské, zahradnické, lesnické, drůbežnické nebo včelařské jinde neuvedené zejména: stroje a zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pěstování léčivých rostlin

(1–20) 29.41 Ruční mechanizované nářadí a nástroje

(1–21) 30.0 Kancelářské stroje a počítače

(1–22) 32.20.11 Jen: studiová provozní a ovládací zřízení; přístroje pro bezdrátové přenosy (včetně mobilních telefonů)

(1–23) 32.20.12 Televizní kamery

(1–24) 32.20.20 Elektrické přístroje pro telefonii nebo telegrafii po vedení včetně faxů

(1–25) 32.20.11 Jen: vysílače – přijímače občanských radiostanic

(1–26) 32.30.44 Přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené

(1–27) 33.2 Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné přístroje a zařízení kromě: přesných vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů a nástrojů pro měření délky v SKP 33.20.3 v položce (2–53)

(1–28) 34.10.2 Motorová vozidla osobní (kromě motocyklů)

(1–29) 34.10.3 Motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob(autobusy) kromě: trolejbusů a elektrobusů v položce (2–56)

(1–30) 34.10.4 Jen: silniční motorová vozidla, která mají v technickém průkazu zapsanou kategorii vozidla N1

(1–31) 34.10.53 Vozidla speciální pro přepravu na sněhu a osob na golfových hřištích apod.

(1–32) 35.20.33 Jen: vozíky kolejové důlní a malorážní

(1–33) 35.42 Jízdní kola

(1–34) 36.63.2 Psací a kancelářské potřeby

(1–35) 36.63.74 Výrobky konstruované pro předváděcí účely

(1–36) 36.63.76 Umělé květiny, listoví a ovoce

(1–37) 33.10.16 Jen: dýchací přístroje, plynové masky

(1–38) 31.62.13 Jen: směšovací zvukové přístroje pro záznam a kombinování zvuku (mixážní pulty apod.)

ODPISOVÁ SKUPINA 2

Položka +) SKP + +) CZ-CC + + +) Název + + + +)

(2–1) 01.22.13 Jen: koně (užitkoví, plemenní, chovní)

(2–2) 17.40.2 Ostatní konfekční textilní výrobky, zejména: lodní plachty, stany, padáky

(2–3) 17.51.1 Koberce a ostatní textilní podlahové krytiny (nespojené se stavebním dílem)

(2–4) 17.52 Jen: lana a síťované výrobky

(2–5) 17.54.38 Textilní výrobky pro technické účely

(2–6) 19.2 Brašnářské, sedlářské a podobné výrobky

(2–7) 20.30.20 Dřevěné prefabrikované stavební části a celky

Zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením

(2–8) 22.11 Knihy (slovníky, atlasy, glóbusy a podobně)

(2–9) 25.23.20 Plastové prefabrikované stavební části a celky

Zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením

(2–10) 25.24 Ostatní plastové výrobkykromě: ochranných plastových

a #ryěových pokrývek hlavy (přilby) v SKP 25.24.25 v položce (1–10); kancelářských a školních potřeb v SKP 25.24.27 v položce (1–11)

(2–11) 28.61.1 Nožířské výrobky

(2–12) 28.62.50 Jen: nástroje na strojní tváření za tepla

(2–13) 28.63.1 Zejména: závěry a závěrové rámy s vestavěnými zámky

(2–14) 28.71 Ocelové sudy a podobné nádoby (s objemem 300 litrů a menším) zejména: cisterny, sudy, bubny, kádě

(2–15) 28.72 Drobné kovové obaly zejména: hliníkové sudy, barely apod., zásobníky pro jakékoliv materiály o objemu menším než

300 litrů

(2–16) 28.73.1 Drátěné výrobky, zejména: lana a pásy

(2–17) 29.11.11 Zážehové spalovací pístové motory pro pohon lodí, závěsné

(2–18) 29.12.2 Čerpadla a zdviže na kapaliny

(2–19) 29.22.14 Jen: jeřáby stavební (konstruované pro stavebnictví)

(2–20) 29.22.17 Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů

(2–21) 29.22.18 Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů

(2–22) 29.23.13 Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla (kromě zařízení převážně pro domácnost)

(2–23) 29.24.1 Jen: výrobní a provozní filtrační zařízení a zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2000 ekvivalentních obyvatel

(2–24) 29.24.2 Stroje a zařízení k čištění lahví, balení, vážení, stříkací a rozstřikovací stroje zejména: osobní a ostatní váhy, hasicí zařízení, tryskací zařízení, obalovací zařízení

(2–25) 29.24.31 Odstředivky jinde neuvedené

(2–26) 29.24.32 Kalandry nebo jiné válcovací stroje (kromě strojů pro válcování kovů nebo skla)

(2–27) 29.24.33 Prodejní automaty

(2–28) 29.24.40 Stroje, přístroje a laboratorní zařízení jinde neuvedené ke zpracování materiálů, postupy spočívajícími ve změně teploty

(2–29) 29.24.6 Myčky nádobí průmyslového charakteru

(2–30) 29.31 Zemědělské a lesnické traktory

(2–31) 29.32 Ostatní zemědělské a lesnické stroje kromě: rozmetadel mrvy a umělých hnojiv v SKP 29.32.14 v položce (1–16); mechanických přístrojů ke stříkání, rozstřikování nebo rozprašování tekutin a prášků pro zemědělství nebo zahradnictví v SKP 29.32.40 v položce (1–17); samonakládacích nebo samovýklopných přívěsů a návěsů pro zemědělské účely

v SKP 29.32.50 v položce (1–18); strojů a přístrojů zemědělských, zahradnických, lesnických, drůbežnických, nebo včelařských jinde neuvedených v položce (1–19)

(2–32) 29.4 Obráběcí a tvářecí stroje kromě: ručního mechanizovaného nářadí a nástrojů v položce (1–20)

(2–33) 29.52.1 Stroje pro hlubinné dobývání

(2–34) 29.52.2 Stroje pro zemní práce a povrchové dobývání s vlastním pohonem (samojízdné) kromě: kolesových rypadel a zakladačů v položce (3–33)

(2–35) 29.52.3 Ostatní stroje pro zemní a stavební práce

(2–36) 29.52.4 Stroje pro práci se zemninou, štěrkem, rudou a ostatními nerostnými hmotami a produkty; stroje na tvarování odlévacích forem z písku

(2–37) 29.52.50 Pásové traktory

(2–38) 29.53.1 Stroje na výrobu potravin a nápojů a pro zpracování tabáku

(2–39) 29.54 Stroje na výrobu textilu, textilních a oděvních výrobků, usní (včetně šicích strojů pro domácnost)

(2–40) 29.56 Ostatní účelové stroje (kromě strojů pro domácnost), zejména: stroje pro tisk, brožování a vazbu knih a ofsetové tiskařské stroje v SKP 29.56.1; ždímačky prádla v SKP 29.56.21; sušicí stroje průmyslové v SKP 29.56.22; stroje pro zpracování kaučuku a plastů v SKP 29.56.23; stroje pro zpracování skla v 9KP 29.56.25; účelové stroje pro výrobu jinde neuvedené v SKP 29.56.25

(2–41) 29.60.13 Revolvery, pistole a jiné střelné zbraně včetně loveckých apod.

(2–42) 29.71 Elektrické přístroje a zařízení převážně pro domácnost

(2–43) 29.72 Neelektrické přístroje a zařízení převážně pro domácnost

2–44) 31.10.31 Jen: elektrická generátorová soustrojí s pístovým vznětovým motorem s vnitřním spalováním do 2,5 MW elektrického výkonu

(2–45) 31.10.32 Jen: generátorová soustrojí se zážehovými a palovacími motory a ostatní generátorová soustrojí do 2,5 MW elektrického výkonu

(2–46) 31.4 Akumulátory, primární články a baterie

(2–47) 31.50 Elektrické zdroje světla a svítidla

zejména: lampy, světelné reklamy a znaky, lustry, světlomety

(2–-48) 31.61.22 Spouštěče (též pracující jako samostatné generátory), ostatní generátory a ostatní přístroje a zařízení

(2–-49) 31.62 Ostatní elektrické zařízení jinde neuvedené

Zejména: akustické, vizuální a zignalizační zařízení ochranná, zabezpečovací, návěstní apod. zařízení kromě: směšovacích zvukových přístrojů pro záznam a kombinování zvuku (mixážních pultů apod.) v SKP 31.62.13 v položce (1–38)

(2–50) 32.20.11 Vysílací přístroje pro radiotelefonii, radiotelegrafii, rozhlasové nebo televizní vysílání kromě: přístrojů pro bezdrátové přenosy (včetně mobilních telefonů) v položce (1–22); vysílačů – přijímačů občanských radiostanic v položce (1–25); studiových provozních a ovládacích zařízení v položce (1–22)

(2–51) 32.30 Rozhlasové a televizní přijímače, přístroje pro záznam a eprodukci zvuku nebo obrazu a podobná rádiová zařízení

a říslušenství (včetně antén a parabolických antén všech druhů) kromě: přijímacích přístrojů pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii v položce (1–26)

(2–52) 33.10 Zdravotnické přístroje a zařízení, chirurgické a ortopedické prostředky kromě: dýchacích přístrojů, plynových masek

v SKP 33.1016 v položce (1–37)

(2–53) 33.20.3 Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací přístroje a nástroje pro měření délky

(2–54) 33.4 Optické a fotografické přístroje a zařízení, zejména: dalekohledy, optické mikroskopy, lasery, zařízení a přístroje s tekutými krystaly, fotopřístroje, kinokamery, promítací přístroje, zvětšovací a zmenšovací přístroje, fotoblesky, promítací plátna, vybavení fotolaboratoří, čtecí přístroje

(2–55) 33.50 Časoměrné přístroje

Zejména: hodiny včetně spínacích, hodinky

(2–56) 34.10.3 Jen: trolejbusy a elektrobusy

(2–57) 34.10.4 Motorová vozidla pro nákladní dopravu kromě: silničních motorových vozidel, která mají v technickém průkazu zapsanou kategorii vozidla N1 v položce (1–30)

(2–58) 34.10.51 Terénní vyklápěcí vozy (dampry)

(2–59) 34.10.52 Jeřábové automobily

(2–60) 34.10.54 Motorová vozidla pro speciální použití, jinde neuvedená

(2–61) 34.20.2 Přívěsy, návěsy, kontejnery

(2–62) 34.30.20 Ostatní příslušenství pro motorová vozidla

(2-–63) 35.12 Rekreační a sportovní čluny

(2–64) 35.30 Letadla a kosmické lodě (vrtulníky, balony, vzducholodě, družice)

(2–65) 35.41 Motocykly (mopedy, kola s pomocným motorkem)

(2–66) 35.43 Invalidní vozíky

(2–67) 35.50.1 Jiné dopravní prostředky a zařízení (zejména vozidla bez motoru jinde neuvedená)

(2–68) 36.1 Nábytek

(2–69) 36.3 Hudební nástroje

(2–70) 36.4 Sportovní potřeby

(2–71) 36.50.4 Výrobky pro lunaparky, pro stolní nebo společenské hry

(2–72) 36.63.1 Kolotoče, houpačky, střelnice a ostatní pouťové atrakce

(2–73) 31.20.31 Rozvaděče a rozvodné panely pro napětí 1 000 V a nižší

(2–74) 29.22.15 Vidlicové vozíky, jiné vozíky vybavené zdvihacím a manipulačním zařízením a malé tahače

(2–75) 28.11.23 Jen: konstrukce pro lešení a bednění

(2–76) 29.12.31 Jen: laboratorní zařízení pro vývin vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové, soupravy laboratorní vakuové čerpací)

(2–77) 29.21.1 Jen: laboratorní pece a pícky, autoklávy a fermentory laboratorní

(2–78) 29.23.11 Jen: laboratorní přístroje a zařízení pro odpařování a zkapalňování plynů

(2–79) 29.24.11 Jen: laboratorní destilační a rektifikační přístroje

(2–80) 2 Signalizační a zabezpečovací zařízení staveb klasifikovaných v CZ-CC v sekci 2

ODPISOVÁ SKUPINA 3

Položka +) SKP + +) CZ-CC+ + +) Název + + + +)

(3–1) 26.61.2 Prefabrikované a stavební části a celky z betonu a železobetonu zejména: prefabrikované prostorové buňky a dílce, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením

(3–2) 28.11.10 Kovové prefabrikované stavebnicové části a celky zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením

(3–3) 28.11.21 Kovové konstrukce nosné pro mosty a části mostů zejména: samostatné mostní konstrukce, určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty

(3–4) 28.11.22 Ocelové konstrukce stožárů, sloupů a pilířů zejména: samostatné konstrukce určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty

(3–5) 28.11.23 Ostatní ocelové nebo hliníkové konstrukce kromě: konstrukce pro lešení a bednění v položce (2–75)

(3–6) 28.21 Kovové nádrže, zásobníky a kontejnery (s objemem nad 300 l)

(3–7) 28.30 Parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory

(3–8) 28.75.21 Trezory a pancéřové skříně

(3–9) 28.75.22 Kartotékové kovové skříně a podobné výrobky kovové

(3–10) 28.75.24 Dekorační sochy, sošky a podobné předměty kovové

(3–11) 28.75.27 Ostatní výrobky z obecných kovů jinde neuvedené

(3–12) 28.75.3 Meče, tesáky, bodáky apod.

(3–13) 29.11.12 Ostatní zážehové spalovací motory

(3–14) 29.11.13 Vznětové pístové motory

(3–15) 29.11.2 Turbíny

(3–16) 29.12.1 Hydraulické a pneumatické pohony a motory

(3–17) 29.12.3 Vzduchová čerpadla, vývěvy, kompresory a …entilátory kromě: laboratorních zařízení pro vývin vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové, soupravy laboratorní vakuové čerpací) v SKP 29.12.31 v položce (2–76)

(3–18) 29.21.1 Pece a hořáky kromě: laboratorních pecí a pícek, autokláv a fermentorů laboratorních v SKP 29.21.12 a 29.21.13

v položce (2–77)

(3–19) 29.22.11 Kladky, kladkostroje a podobná zdvihací zařízení

(3–20) 29.22.12 Navíjecí zařízení, rumpály a bubnová zdvihadla včetně speciálně vyrobených pro práci pod zemí

(3–21) 29.22.13 Zvedáky a zdvihací zařízení ke zdvihání vozidel

(3–22) 29.22.14 Jeřáby, mobilní zdvihací rámy, zdvižné obkročné vozíky, portálové nízkozdvižné vozíky a jeřábové vozíky kromě: stavebních jeřábů v položce (2–19)

(3–24) 29.22.16 Výtahy, skipové výtahy, eskalátory a pohyblivé chodníky

(3–25) 29.22.17 Pneumatické a ostatní elevátory, dopravníky pro nepřetržité přemisťování zboží a materiálů kromě: transportních zařízení pro přepravu kusových materiálů v položce (2–20)

(3–26) 29.22.18 Ostatní zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení kromě: transportních zařízení pro přepravu kusových materiálů v položce (2–21)

(3–27) 29.23.11 Výměníky tepla a zkapalňovače plynů

kromě: laboratorních přístrojů pro destilaci, odpařování

a zkapalňování plynů, sušiček a termostatů laboratorních

v položce (2–78)

(3–28) 29.23.12 Klimatizační zařízení