Zvýšený zájem o novelu zákona by mohl roztříštit smysluplné aktivity
Na veřejných zakázkách se loni v Česku rozdělilo zhruba 635 miliard korun neboli téměř 18 procent HDP. Z toho šlo z veřejných rozpočtů 508 miliard korun. Takový objem peněz představuje významný prostor pro korupční aktivity. Jakékoli, i malé zlepšení efektivnosti proto přináší významné úspory. Hlavním problémem současného stavu je kromě nákupu nepotřebných statků fakt, že loni prošlo přes otevřená řízení jen 45 procent veřejných zakázek. Ve srovnání s jinými státy EU je u nás také menší konkurence na straně nabídky. O tyto myšlenky se opírá vládní materiál o veřejných zakázkách, který má týdeník EURO k dispozici a který minulý týden projednávali někteří členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) spolu s externími odborníky. Byli mezi nimi například Tomáš Sedláček, Martin Mejstřík, Pavel Kohout, Jan Pavel či Adriana Krnáčová. NERV se problematikou veřejných zakázek zabýval už v minulosti.
Víc hlav víc ví? Letos na jaře přišla s necelou čtyřicítkou opatření, která by měla férovost tuzemských tendrů vylepšit, takzvaná Platforma pro transparentní veřejné zakázky. Její vznik iniciovala Americká obchodní komora (AmCham) v České republice. V září také načrtl veřejnosti své představy o budoucí právní úpravě veřejných zakázek ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV), do jehož gesce problematika spadá. Ve veřejné debatě před blížícími se komunálními volbami půjde podle všeho o jedno z nejoblíbenějších témat. Někteří zainteresovaní experti nebo politici se přitom „prolínají“ více tábory najednou. Dokáže víc hlav přinést koherentnější a účinnější opatření? Nebo zvýšený zájem o téma veřejných zakázek paradoxně povede ke zpomalení cesty, na jejímž konci má být dokonalejší legislativa, protože se smysluplné aktivity roztříští v nekonečných debatách? Zatím není vyloučená ani jedna varianta.
Opatrné kamarádství Platforma pro transparentní veřejné zakázky, která byla aktivní zejména před květnovými volbami do Poslanecké sněmovny, se při formulování 39 doporučení, jež by se měly promítnout do zákona o veřejných zakázkách, opírala o názory několika desítek subjektů z veřejné i soukromé sféry. Nechyběly mezi nimi zahraniční obchodní komory, ministerstva, politické strany nebo zájmové svazy. Mezi kroky, které nakonec platforma navrhla, bylo například co nejrychlejší prosazení účinnosti zákona o státní službě, povinnost zadavatelů i hodnoticích komisí zabývat se i jedinou nabídkou v tendru, zavedení systému elektronických aukcí tam, kde je to možné, nebo zapsání osob, které se dopustily takzvaného bid riggingu do rejstříku se zákazem plnění veřejných zakázek. Bid rigging znamená předem koordinovaný postup uchazečů o veřejnou zakázku, který poškozuje zadavatele. Řada navrhovaných opatření vyžaduje novelizaci příslušného, šest let starého zákona. Nebylo by lepší přijít s úplně novým předpisem? „Na nový zákon by bylo třeba více času, proto jsem spíš pro novelu,“ říká advokát Daniel Weinhold, který působí jako nehlasující předseda expertní skupiny platformy. Kromě toho je členem poradního sboru ministra vnitra Radka Johna (VV) a je i v pracovní skupině ministra Jankovského. Aktivity ostatních, především vládní skupiny NERV, sice hodnotí kladně, nicméně s jistou ostražitostí. „Nechtěl bych to stavět do pozice, že ti, kdo se toho na jaře nezúčastnili, nemohou mít dobré nápady. Nechť jsou a ti lidé přijdou. Na druhou stranu bychom neradi, kdyby to mělo vést k rozmělnění myšlenky, protože se bude čekat, až se vysloví někdo další. My jsme dali dohromady skoro 40 konkrétních opatření a byli bychom rádi, kdyby toto bylo přijato,“ říká Weinhold.
Smutní Američané
Weston Stacey, šéf AmCham, další podněty vítá a zdůrazňuje, že nechce s ostatními „skupinami“ soupeřit. Dodává přitom, že pro změnu zákona bude klíčová iniciativa v parlamentu. „Zatím byl vždy největší problém v tom, že vláda parlamentu dostatečně nevysvětlila, co je smyslem zákona. A pak se ve druhém čtení objevily všechny ty lobbistické návrhy, protože nikdo pořádně nevěděl, co v zákoně na začátku bylo,“ říká na adresu dosavadních legislativních změn. Aktivitu AmCham zkritizoval letos na jaře prezident Václav Klaus, který prohlásil, že komoře nejde o boj s korupcí, nýbrž o zisk. S tím Stacey nesouhlasí. „Má naprosté právo nás kritizovat. Tím, že jde o prezidenta této země, jsme ale byli z kritiky poněkud smutní. Chtě nechtě totiž mohl podpořit skupinu lidí, která o reformu veřejných zakázek nestojí. Jediné, co my s tím můžeme dělat, je být co nejtransparentnější,“ říká Američan, jehož komora sdružuje více než 500 firem.
Experti NERV chystají ze své činnosti také konkrétní výstup. „Bude se týkat toho, jak by veřejné zakázky měly fungovat. Zanedlouho bude publikován,“ řekl týdeníku EURO ekonom a člen poradní skupiny Pavel Kohout. Jedním z návrhů opatření, které byly na nedávném jednání NERV přijaty, je i zavádění všech kroků, které pocházejí z dílny platformy a s nimiž nepřišli sami vládní poradci. Sedmého října se navíc sejde pracovní skupina ministra pro místní rozvoj Jankovského. V zásadě se bude věnovat projednávání kroků, s nimiž přišla platforma, ministr ale v Hospodářských novinách nedávno naznačil, že má i vlastní nápady. Například ten, podle něhož by mohli u nejdůležitějších tendrů existovat experti, kteří by měli možnost i v případě nesrovnalostí uplatnit právo veta. „Už jsem s panem ministrem o některých myšlenkách hovořil, ale bylo to ve velmi syrové fázi, takže nevím, jak přesně si tento nápad představuje. Zatím si to proto netroufnu komentovat,“ řekl týdeníku EURO Daniel Weinhold. Jankovský chce definitivní návrh novely zákona předložit vládě ve druhém čtvrtletí příštího roku.
