Česká inflace se po několika měsících opět blíží k nulovým hodnotám, stejně jako na začátku roku 2014, a tedy krátce poté, co Česká národní banka neočekávaně přistoupila k zahájení devizových intervencí. V porovnání se stejnou situací na začátku loňského roku však znovuobnovené riziko deflačního scénáře přitahuje mnohem méně pozornosti.
Důvodů tohoto stavu lze identifikovat vícero. Česká národní banka (ČNB) sice i nadále dodržuje svou dosavadní holubičí rétoriku, že v případě pokračujícího zhoršování inflačního výhledu může přistoupit k dalšímu nepopulárnímu oslabení měny. Nečekaně silný růst české ekonomiky v období po spuštění devizových intervencí však bere vítr z plachet i jejím nejhlasitějším kritikům, kteří navíc musejí čelit urputnosti, se kterou centrální bankéři brání oprávněnost svého kurzového závazku.
1,8 % Předpokládaná inflace ke konci 2016
V roce 2014 musela Česká národní banka v rámci své komunikační strategie častěji akcentovat možnost dalšího oslabení koruny s ohledem na v té době vyšší riziko, že by deflační scénář mohl působit vlivem tendencí domácností a firem více šetřit a odkládat své investice směrem ke zřetelnějšímu zpomalování hospodářského růstu. Vzhledem ke konjunktuře, kterou česká ekonomika právě díky vysokému spotřebnímu apetitu domácností a rostoucí investiční aktivitě firem v současné době prochází, je toto riziko aktuálně velmi nízké. Současný pokles české inflace by navíc měl být pouze krátkodobou záležitostí. Jedním z jejích hlavních zdrojů je totiž výrazný pokles cen pohonných hmot, který především vlivem nízkých cen ropy na světových trzích pokračuje již od konce loňského roku. Počínaje letošním prosincem by tak efekt nízkých cen pohonných hmot měl z české inflace do značné míry vymizet, a ta by se tak v úvodu příštího roku měla opětovně přiblížit k jednomu procentu.
2017
Možný posun konce intervencí
Na druhé straně především s ohledem na zhoršující se výhled pro růst světové ekonomiky, který významnou měrou souvisí se zpomalováním ekonomického růstu v Číně, roste riziko, že si ve značné míře budeme i nadále dovážet nízkou inflaci ze zahraničí. To pravděpodobně dále vyústí v další celkový útlum současných domácích inflačních výhledů. Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá, že česká inflace nedosáhne na dvouprocentní inflační cíl dříve než v roce 2017 (1,8 procenta ke konci roku 2016), přičemž především vlivem nevalné situace v zahraničí nejspíše dojde po nadcházejícím listopadovém zasedání České národní banky k dalšímu zhoršení domácí inflační prognózy. Dříve či později se tak s největší pravděpodobností dočkáme ze strany ČNB dalšího oddálení exitu z režimu devizových intervencí ze současné druhé poloviny roku 2016 až do roku 2017. Demonstrovat se však kvůli tomu s největší pravděpodobností nebude.
Autor je analytik České spořitelny
