O povolení Cupka přišel už letos v únoru, protože neměl bezpečnostní prověrku. „Dr. Cupka prověrku nedoložil, a to ani v rámci správního řízení, tak bylo jeho zvláštní povolení orgánem I. stupně zrušeno. Následně byl podán rozklad, který byl zamítnut, a rozhodnutí prvního stupně potvrzeno,“ uvádí mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
Cupka poté v dubnu bezpečnostní prověrku získal, ale nebylo mu to zatím nic platné. „Poté co správce prověrku obdržel, požádal o vrácení zvláštního povolení. To ministerstvo opět zamítlo, proto správce podal další rozklad 26. října panu ministrovi,“ uvádí Cupkova mluvčí Lenka Tichá. Schejbalová se k tomu, zda ministerstvo vyhoví žádosti, nechtěla kvůli probíhajícímu řízení vyjadřovat.
Pěkný zblízka
Ani sám ministr spravedlnosti Robert Pelikán nechtěl Cupkův případ komentovat, v obecné rovině ale nyní týdeníku Euro řekl, že těsný dohled nad insolvenčními správci pro něj byl a nadále bude prioritou. „Oproti svým předchůdcům jsem měl to štěstí, že jsem coby advokát sledoval činnost zvláštních insolvenčních správců velmi zblízka,“ říká Pelikán.
Pelikán mohl zažít Cupkovo působení během krachu Sazky. Tehdy totiž Pelikánova advokátní kancelář působila ve sporech se Sazkou na straně investiční skupiny Penta. Ta tehdy bojovala o loterijní kolos se skupinami PPF Petra Kellnera a KKCG Karla Komárka.
Že mohly při rozhodování o zvláštním povolení pro Cupku sehrát roli vzájemné vztahy s Pelikánem, ale Tichá odmítá. „Odebrání oprávnění byla čistě úřednicko-technická záležitost. Správce se s panem ministrem nikdy při žádných sporech nesetkal a osobně se pánové ani neznají,“ uvádí Tichá.
Krach loterijního monopolu provázela řada kontroverzí, které kritizovala nejen skupina Penta, ale rovněž mezinárodní investoři, kteří vlastnili dluhopisy Sazky.
Pro Cupku by ztráta zvláštního povolení znamenala, že přijde o velký byznys. Právě krachy velkých společností znamenají pro insolvenční správce největší odměny. Konkrétně v případě zkrachovalé Sazky dostane Cupka za insolvenční řízení odměnu ve výši 46,1 milionu korun (včetně daně z přidané hodnoty). Vyplývá to z konečné zprávy o krachu loterijní společnosti. Celkové výdaje spojené s insolvenčním řízením se vyšplhaly na zhruba 293 milionů korun.
Krach loterijního monopolu provázela řada kontroverzí, které kritizovala nejen skupina Penta, ale rovněž mezinárodní investoři, kteří vlastnili dluhopisy Sazky. „Držitelé dluhopisů nepodporují podmínky výběrového řízení,“ prohlásila během krachu Sazky prominentní právní kancelář Dewey & LeBoeuf, která investory zastupovala.
Libůstky ze Sazky
Vlastníkům dluhopisů tehdy vadilo, že podmínky výběrového řízení na prodej majetku Sazky v režii Cupky požadovaly po účastnících složení astronomické kauce ve výši půl miliardy na celých 21 dnů trvání tendru. A to předtím, než obdrží detailní informace o hospodaření Sazky.
Vysoká kauce nebyla jedinou zvláštností. Pokud by zájemce o byznys loterijní firmy nedostal například souhlas antimonopolního úřadu, musel by zaplatit pokutu ve výši 1,5 miliardy korun. Pokuta se vztahovala i na případy, kdy jakékoli dokumenty, které účastníci řízení dodají, budou shledány nesprávnými, neúplnými nebo zavádějícími.
Výhrady měli rovněž tuzemští experti. „Podmínky jsou proti duchu zákona v tom, že nesledují maximalizaci výnosu z konkurzu. To, co správce dělá, je dovolené (například kauce apod.), ale koncepčně si myslím, že tím, jak podmínky insolvenční správce Cupka postavil, někoho upřednostňuje. Nebo podmínky nastavil tak, že nebudou generovat nejvyšší cenu,“ komentoval v té době podmínky výběrového řízení pro server Týden.cz Bohumil Havel z advokátní kanceláře PRK Partners, který byl spoluautorem nového insolvenčního zákona.
Jinými slovy: Cupkovy kroky nejvíc vyhovovaly skupinám PPF a KKCG a Pelikán to tehdy mohl sledovat z první ruky.
Čtěte také:
Správce Cupka na Sazce vydělal téměř padesát milionů
Věřitelé Sazky dostanou nakonec téměř 30 procent
