Dobré vztahy s Grégrem na ČEPS nestačily
Nebýt kauzy petrochemického holdingu Unipetrol mohl si Robert Piksa v klidu podnikat a užívat si vydělané peníze stranou zájmu veřejnosti. Popřípadě rozhodovat o dění ve společnosti ČEPS. Měl však smůlu. Televize Nova před několika měsíci odvysílala záznam předvádějící, jak skrytá kamera zachytila Piksu při schůzce se Zdeňkem Doleželem a polským lobbistou Jackem Spyrou. Padlo několik poznámek o milionových úplatcích v souvislosti s prodejem holdingu.
Možná se odstěhuji.
„Dění kolem Unipetrolu mě velmi poškodilo, minimálně jsem přišel o možnost dál pracovat pro státní správu a něco dokázat. S manželkou přemýšlíme, zda se kvůli kauze a s ní spojené publicitě neodstěhovat do zahraničí,“ uvažuje Piksa. Jen několik dní po zveřejnění inkriminované reportáže měl nastoupit do vedení státní ČEPS, firmy, která vlastní a spravuje páteřní síť pro rozvod elektrické energie v Česku. Ze jmenování sešlo. Jaký post měl Piksa v ČEPS zaujmout? „Vyjednával jsem o dvou pozicích, tedy předsedy představenstva a generálního ředitele, popřípadě předsedy dozorčí rady,“ tvrdí Piksa. Jedním z vlivných zastánců jeho jmenování byl exministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. „V odborných a politických kruzích Grégr Piksu několikrát označil za nejvhodnějšího kandidáta do vedení firmy,“ potvrdil zdroj obeznámený s děním kolem ČEPS. Piksa se dobrými vztahy s Grégrem netají: „Vážím si jej jako člověka a odborníka.“
Lákavé Thajsko.
Piksa v roce 1992 ukončil Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ekonomika zahraničního obchodu. Ještě při studiu, po několik měsíců pracoval pro společnost PricewaterhouseCoopers. Zkušenosti a známosti získané praxí dokonale zúročil. Po studiích začal podnikat. S bývalými kolegy z PricewaterhouseCoopers založil několik společností se zaměřením na malé a střední podniky, kterým prostřednictvím svých firem pomáhal shánět peníze. V polovině devadesátých let však Piksa odešel do Thajska. „Chtěl jsem žít se svojí tehdejší thajskou přítelkyní,“ tvrdí. V Siamu založil společnost Czech Trade, která zastupovala zájmy českých a slovenských výrobních firem v jihovýchodní Asii. V zemi působil až do roku 1998.
První pro Škodu.
Klíčový pro další posun v kariéře byl pro Piksu právě jeho návrat z Thajska. „Vracel jsem se domů a na letišti čekal na zavazadla. Vtom mi zazvonil telefon. Volal kamarád, jestli nechci zprostředkovat prodej podnikového energetického centra ve Škodě Plzeň (dnes Škoda Holding - pozn. red.),“ vypráví Piksa. S nabídkou souhlasil, obchod vyjednal pro americkou společnost Cinergy. „Nastartovala se tak moje kariéra v energetickém sektoru,“ pochlubil se. Jedna z Piksových firem pro společnost Cinergy pracovala v letech 1998 až 2000, pro Američany zprostředkovávala nákupy dalších podnikových energetických center. „V některých případech jsem sloužil i jako překupník, firmu za své peníze koupil a pak ji následně prodal Cinergy,“ vysvětlil Piksa.
Problém s Naftou.
Piksovu práci pro Cinergy ukončila problematická akvizice slovenské společnosti Nafta Gbely v roce 1999. „Tehdy jsme k překvapení slovenské vlády koupili nikoliv pouze Naftu Gbely, ale celou holdingovou společnost Arat, která kromě Nafty držela řadu dalších klíčových slovenských podniků a podílů v některých bankách,“ popsal několik let starý případ Piksa. Uvedenou akvizici nejen za Američany vedl, ale částečně i financoval z vlastních peněz. Po tříměsíčním snažení však projekt opustil. „Kvůli politickému ohlasu, který transakce způsobila, ale i z dalších důvodů šlo o velmi stresující záležitost. Proto jsem se vrátil do Čech a pokračoval v práci v energetickém sektoru,“ vysvětlil odchod ze Slovenska.
Vládce trhu.
V roce 2001 založil Piksa ve Švýcarsku společnost Utility Acts. „Tehdy jsme objevili na trhu zajímavou příležitost, jak firmám profinancovat dodávky technologií v palivoenergetickém komplexu. Výměnou za elektřinu jsme jim dodávali potřebné vybavení. Mimo jiné odsiřovací zařízení pro elektrárnu Vřesová, patřící Sokolovské uhelné. Tímto způsobem jsem se dostal k obchodování s elektřinou,“ popisuje další ze svých podnikatelských aktivit Piksa. Tvrdí, že jeho společnosti se za poměrně krátkou dobu podařilo získat významnou pozici na trzích s elektřinou ve střední a jihovýchodní Evropě. „Významným hráčem jsme byli především v Chorvatsku, Srbsku, Rumunsku a samozřejmě i na Slovensku,“ uvedl podnikatel. Před dvěma lety však svůj podíl v Utility Acts prodal. „Samozřejmě že mě obchodování s elektřinou láká stále, ale s ohledem na to, že jsem měl nastoupit do vedení ČEPS, jsem se všech aktivit v energetickém sektoru zbavil. Nejen majetkových, ale i manažerských, čehož samozřejmě dnes lituji,“ posteskl si Piksa.
Tchán nepomáhal.
Lidé, kteří se pohybují ve stejném oboru jako Piksa, tedy v energetice, jej považují za schopného odborníka, který se rychle orientuje v daných podmínkách. „I v těch méně standardních, než na které jsme zvyklí z České republiky nebo dalších zemích Evropské unie. Možná proto je tak úspěšný na Balkáně,“ tvrdí jeho obchodní partner. Své jméno si však nepřál zveřejnit: „Nezlobte se, ale chci dál podnikat v energetice a v České republice. Tento sektor je napojen na politiku víc než některé další, po vypuknutí aféry Unipetrol by to nebylo vhodné,“ tvrdí. Obdobně reagují i další oslovení. Část z nich ovšem dodává, že Piksovi pomohl k úspěchům v energetice jeho tchán, Stanislav Svoboda, který v letech 1999 a 2000 šéfoval ČEZ. „Naopak, v mých podnikatelských aktivitách pro mě tchán znamenal spíš hendikep než výhodu. Nejen v Čechách, ale i na Slovensku jsem z úst některých politiků často slyšel mnoho invektiv kvůli tchánovi,“ nesouhlasí Piksa. Se Svobodou prý nikdy neměl žádnou společnou firmu ani obchodní aktivity, a o něčem podobném ani neuvažuje. „Tahle vazba mě určitě připravila o některé obchody, ale lidsky spolu vycházíme výborně,“ dodal Piksa.
Z Čech na Balkán.
Jmenování Piksy do čela ČEPS je nyní asi tak pravděpodobné, jako že v pražské Lucerně zazpívá Elvis Presley, a tak mu nezbývá nic jiného než obnovit své soukromé aktivity v energetice . „V Česku to určitě nebude, zdejší energetika je provázána s politikou, takže tady nemohu být úspěšný, spíš v zahraničí především na Balkáně,“ popisuje další plány. Novou firmu sice ještě nezaložil, ale zřejmě je to jen otázka týdnů či měsíců. Zajímá se o některé energetické projekty v Kosovu, Makedonii, Srbsku, Černé Hoře, Chorvatsku a Slovinsku. Za prioritu číslo jedna považuje výstavbu nové vodní elektrárny v Makedonii. Tamní vláda totiž rozhodla, že udělí 200 licencí na výstavbu malých a vodních elektráren. Zájemců jsou spousty. „Makedonie je určitě klíčová, ale rovněž chci postavit novou tepelnou elektrárnu v uhelné pánvi v Kosovu,“ odkrývá další plány. Z finanční návratnosti projektů nemá obavy. Makedonská vláda uzavře s majiteli nových zdrojů dlouhodobé kontrakty na zpětný odkup elektřiny. Zvažovaná kosovská elektrárna má vyrůst na hranici lomu s lignitem. „Ten je těžen povrchově, náklady na dobývání jsou minimální, kvalita paliva vysoká, lepší předpoklady v celé oblasti nejsou. Velmi bedlivě sleduji snahy ČEZ, který chce na Balkáně mohutně investovat, nebráním se ani případné spolupráci v této oblasti,“ vysvětluje Piksa. Připouští dobré vazby na vedení ČEZ. Několikrát s ním prý jednal, intenzivně především v době, kdy byl aktuální jeho nástup do ČEPS. „Vyjasňovali jsme si některé společné otázky, které by mohly fungování obou firem ovlivnit,“ vysvětlil. Lidé z vedení elektrárenské firmy však nechtějí jednání komentovat. Generální ředitel ČEZ Martin Roman na dotaz, zda může zhodnotit manažerské dovednosti Piksy reagoval: „Nejsem schopen posoudit“.
Vinice v Makedonii.
Piksa se domluví několika jazyky, anglicky, španělsky, německy, rusky a částečně i thajsky. Ve volném čase hraje golf, tenis, sbírá moderní umění a má rád dobré víno a jídlo. Nyní vlastní dvě menší vinice, v blízké budoucnosti však přikoupí další stohektarový vinohrad v Makedonii, do jehož nákupu chce investovat několik milionů dolarů. Tvrdí, že ve většině aktivit je úspěšný, zřejmě až na jednu. Před časem investoval dvanáct milionů korun do minipivovaru Myslbek. O peníze přišel. Stejně tak o možnost pracovat pro vládu. „Samozřejmě kvůli Unipetrolu,“ tvrdí. Premiér Jiří Paroubek sice v několika tiskových prohlášeních upozornil, že Piksu osobně nezná a že pro jeho kabinet nikdy nepracoval. Podnikatel je však jiného názoru: „Pracoval jsem pro kabinet pana Paroubka, vesměs na projektech strategických, o kterých se hodně diskutovalo. Týkaly se zejména některých minulých a budoucích privatizací velkých firem. Stejně tak i ve vztahu k Unipetrolu, kdy jsem připravoval analýzu aktuální situace. Tím pro mě celá záležitost skončila.“ Někteří vládní činitelé však argumentují tím, že Piksa pro Úřad vlády ČR pracovat nemohl, protože totiž nebyl na jeho výplatní listině. Piksa ovšem tvrdí, že pro stát pracoval zadarmo.
